články

Reportáž: Bonboniéra současné světové prózy

Pražské nakladatelství Argo má několik edičních řad, ale jedna z nich vyniká: jedná se o edici Současná světová próza (SSP). Nezaměřuje se na notoricky známé autory, ale naopak vybírá kvalitní texty spisovatelů, jejichž jména nejsou tolik známá, přesto však patří k tomu lepšímu ze současné literatury. Vybírá knihy, které stojí za to číst, upozorňuje na tituly, které zůstávají neprávem opomíjeny. Z poslední doby například Miha Mazzini se skvělým románem Já, Tito a gramofon, Rubem Fonseca se strhujícím románem Mocné vášně a nedokonalé myšlenky nebo Hitomi Kaneharová a Hadi a náušnice.
Knihy z této řady nepatří mezi hity prodejnosti, avšak jsou to šperky, které stojí za to hledat a najít v záplavě komerčních a masových titulů. Knížky vycházejí v jednotné grafické podobě, takže nejen že je v knihkupectví snadno najdete, ale navíc v knihovničce dělají moc pěknou řadu. Grafická podoba doznala před několika lety změny - v současné době je obálka knížek edice SSP halena do stříbrna a patří k nejzajimavějším v Čechách.

Známý a ceněný skandidávský autor Peter Hoeg je v této edici zatím zastoupen dvěma romány: Představy o dvacátém století a Příběhy jedné noci. Představy o dvacátém století autorovým debutem, ale ne jen tak nějakým. Je to velmi vyzrálá kniha, se silným námětem a zajímavou strukturou. Nechci prozrazovat děj, protože pokud si z téhle edice chcete vybrat pouze jednu jedinou knihu, měla by to být právě tato. Takže jen naznačím, že námětem Představ je proměna feudálního uspořádání ve dvacátém století. Příběhu nechybí magická struna a otázka, co bude dál se společností.
Příběhy jedné noci jsou z trošku jiného soudku, abych použil známé klišé. Osm příběhů má jedno pojítko - odehrávají se v noci 19. března 1929. Sice je jedna z povídek očividně umístěna do jiného období (Portrét avantgardy se odehrává na dánském venkově, kde je místní malíř okouzlen fašismem a tím pádem se nemůže odehrávat v roce 1929). Povídky se dají považovat za kritiku měšťanského života.

Čmeláčí med, novela švédského prozaika Torgnyho Lindgrena, vypráví o dvou bratrech, každý žije zvlášť, v zapadlých koutech Švédska. Jsou si nesmírně vzdáleni v názorech a povahách, ovšem svým způsobem jsou si nedobrovolně blízcí. Jedno je však spojuje - vzájemná nenávist a také to, že oba svádějí svůj poslední zápas a rozhodně se nechtějí vzdát dříve, než druhý bratr. Pak však do jejich života vstoupí žena...

Javier Marías patří k největším objevům nastupující spisovatelské generace ve Španělsku. Vycházet začal v polovině 80. let a mezinárodní věhlas mu přinesly dva romány z 90. let. Román Vzpomínej na mě zítra při bitvě vtáhne čtenáře do děje již první větou. Na pozadí napínavého příběhu autor rozebírá takové aspekty lidského života jako možnost volby, roli náhody, zaměnitelnost lidí a rolí, jež hrají navzájem ve svých osudech. Má velký pozorovací talent, pokud jde o chování a vztahy lidí, a výjimečný dar jazyka, umocněný zkušeností lingvisty a překladatele.

Myrha, zlato a kadidlo chorvatského spisovatele Slobodana Novaka byl přeložen snad do všech světových jazyků. Není to jen příběh o hledání smyslu života, toto novodobé literární klišé je však v tomto případě zcela na místě, neboť hrdinou-nehrdinou je válečný veterán, invalida a intelektuál v jedné osobě, který na jadranském ostrově Rabu pečuje o dalšího invalidu-veterána, o živou mrtvolu stařeny, panovačnou lidskou trosku, jež trpí zácpou a vyprazdňuje se v 18denních cyklech, které určují běh života jejího opatrovníka a jeho ženy. Děj románu se odehrává během jednoho takového cyklu - od předvánočního adventu do Tří králů - a je vrchovatě naplněn ironickými a sebeironickými úvahami životem deptaného hrdiny o životě a smrti, samotě a věčném a marném zápase se zlem, do kterého je člověk vržen a jež kolem sebe také sám rozsévá.

Román Eleazar aneb pramen a keř světově proslulého autora, předního představitele současné francouzské prózy Michela Tourniera. Příběh venkovana, jenž v r. 1845 opouští s ženou a dětmi rodné Irsko, tehdy sužované hladem, a vydává se do Ameriky. Když na cestě do Kalifornie dorazí do Coloradské pouště, jako by se rázem ocitl ve světě Bible a sám znovu prožíval Mojžíšův příběh.

Jadvižin polštář maďarského spisovatele Pála Závady je milostným dramatem, ve kterém probleskuje život a dějiny anonymní slovenské vesnice v Maďarsku 20. století. Kniha je složena z deníkových záznamů, které popisují vztah dvou lidí - Jeho a Jí (Jadvigy). Hledají k sobě cestu, avšak je mezi nimi mnoho nevyslovitelného, toto je však svěřeno právě deníku. Skutečná příčina nesouladu však navždy zůstane utajena.

Antonio Tabucchi, podle mě asi nejzajímavější současný italský spisovatel, má na kontě několik do češtiny přeložených knih. V téhle edici mu vyšly knihy Indické nokturno a Pohled z druhé strany. Ačkoliv jsou tyto knihy zajímavé, nedosahují kvality knihy Jak tvrdí Pereira, kterou jsem recenzoval pro Knihovnici a která patří k tomu nejlepšímu, co jsem za poslední dobu četl. Indické nokturno je vyprávěním o cestě hlavního protagonisty knihy, jenž hledá svého přítele. Na této cestě však hledá také sám sebe, svou vlastní identitu a minulost.

Francouz Edmond Jabés je v edici SSP zastoupen Knihou otázek. Přestože je tato kniha o židovství, rozhodně však není o antisemitismu a holocaustu. Čerpá se staré rabínské moudrosti a svým obsahem a poselstvím je aktuální i dnes.

Přestože je Antonio Morell relativně neznámým autorem, v edici SSP mu vyšly již dvě knížky. Tou první byl Boris I., král andorský. Tato útlá knížečka (94 stran) popisuje příběh Borise Skosyreva, ruského emigranta, který přijel do Andorry vytvořit nezávislou andorskou monarchii. Údajně jest potomkem dávné andorské šlechty. Místní v jeho plánu vidí svůj vlastní prospěch a tak se k němu přidají. Ovšem jen do té doby, než jeho plány zkrachují. Poté se od něj odklánějí a z Andorry jej vypovězují. Kniha je zajímavá také tím, že se údajně opírá o skutečné dobové dokumenty.

Rakouskému spisovateli Erichu Haklovi v edici SSP vyšla povídka Loučení se Sidonií. Prvně vyšla v roce 1989 a jedná se o autentický příběh odloženého cikánského dítěte vychovávaného rakouskou dělnickou rodinou Hanse a Josefy Breiratherových, které se nepodaří zachránit milovanou malou Sidonii před Osvětimí. Při registraci rakouských cikánů v roce 1943, která předcházela transportům do koncentračních táborů, je vypátrána Sidoniina pravá matka a děvčátko musí sdílet její osud. Jedná se o typicky středoevropský příběh, určitě vás zaujme. Podle knihy byla také natočena velmi úspěšná televizní inscenace.

Brazilský autor Rubem Fonseca nepatří k nejznámějším, alespoň ne u nás. Přesto mu v edici SSP vyšly již dvě knížky, které rozhodně stojí za pozornost. Nejdříve v roce 2001 sbírka povídek Černý román a jiné povídky a letos román Mocné vášně a nedokonalé myšlenky. Rubem Fonseca, scénárista a spisovatel je považován za mistra thrilleru. V Černém románu a jiné povídky můžeme brát jako společenskou kritiku vůči smetánce brazilského velkoměsta. Fonseca používá sarkasmus a ironii, nezřídka také černý humor. Povídek je celkem devět.

První knížka, která dostala do kolébky novou a moderní grafickou podobu obálky je Průvodce zbloudilých Gilada Atzamona. Provokativní literární hříčka, v níž si Žid dělá kacířskou legraci z Židů. Kniha se tváří jako životopis profesora Günthera Wünkera, uchovávaný v archivu Německého ústavu pro dokumentaci sionismu v roce 2052, a vzbudil v Izraeli a Spojeném království zasloužený ohlas. Je nabokovovsky hravou, rothovsky erotickou parafrází Maimonidova Návodu zděšeným a řadí se mezi silné protiválečné a protirasistické manifesty nového tisíciletí. Jedná se o román futurologický, patřící někam na hranici sci-fi. Ale nečekejte žádné cestování vesmírem, futurum námětu spočívá v jasnozřivosti budoucnosti, podobně jako Orwellův román 1984. Kniha je prošpikována erotikou, téměř pornografií. Přesto se nedejte odradit (pokud vás však předchozí věta naopak nenalákala), je to román velmi důležitý a hodnotný.

Další v řadě a pomyslným německým želízkem v ohni je Daniel Kehlmannovi a jeho knížka Mahlerův čas. Mladý fyzik David Mahler se vědecky zabývá problémem času. Jedné noci zjistí, že druhý termodynamický zákon neplatí, čas nepostupuje lineárně dopředu. Ve stavu snového vytržení sepíše třicetistránkové zdůvodnění. Čísla a vzorce jsou správné, základní fyzikální axiom tedy neplatí, minulost není minulost, zítřek může být včerejškem, minulé se teprve stane. Mahler se snaží svůj objev, který otřásá světem v samých základech, zveřejnit. Nepodaří se mu však proniknout do vnitřních kruhů vědeckého světa, proto hledá podporu slavného fyzika, nositele Nobelovy ceny Borise Valentinova. Při honbě za nedostižitelným vědcem prožívá Mahler realitu tak, jako by byl jeho převratný objev potvrzen - svět se vykolejil z času. Mahlerovi se Valentinova nepodaří dostihnout, slavný vědec uniká. Osamělost, kterou Mahler trpí už od dětství, se stupňuje do nesnesitelnosti. Při osudném míjení Valentinova na závěr, kdy je setkání zdánlivě na dosah, a přesto nemožné, Mahler pod obrovitým zářícím sluncem umírá. Na téhle knížce je zajímavé sledovat tenkou hranici mezi fikcí a realitou.

Druhá knížka již zmiňovaného Antoniho Morella je Protivný sníh, knížka ochucená lyrikou a nostalgií. Sníh je zde motivem pomíjivosti a konce jednoho období pyrenejské Andorry. Tato země byla velmi chudá, nyní však začíná prosperovat. V důsledku toho se celá země začíná proměňovat, což je hlavním námětem knihy. Ztělesněním dávných světů je babička Agn?s, přesazená ze staré venkovské usedlosti do moderního bytu v hlavním městě Andorry, a její vnuk Eugeni, který si pro ni jednou týdně najde čas a hledá u ní kořeny svého rodu a ztracenou minulost, kterou jako dítě ještě zažil. Půvab Morellova vyprávění spočívá v tom, že oba protagonisté spolu nevedou dialog, nýbrž si v duchu promítají svoje setkání, vzpomínají na ně a připravují si, o čem budou příště hovořit.

V roce 2005 se na knihkupecké pulty dostala útlá knížka, která ale rozhodně není malá, a už vůbec ne nevýznamná. Roberto Cotroneo v knize Otranto vypráví poutavým způsobem tajemný příběh. V tomto románu přijíždí holandská restaurátorka do Otranta, nejvýchodnějšího cípu Itálie, aby pracovala na opravě starobylé mozaiky na dlažbě katedrály. Pod závojem spirituality postupně odhaluje, že sem nepřijela náhodou, ale že sem byla dovedena "pavoučími vlákny" jedné dávné rodinné historie. Roberto Cotroneo ve svém pozoruhodném románu propojuje přediva osobních příběhů, legend, zpráv o zázracích, pověr, snů a znamení, aby v této jedinečné mozaice odkryl poselství pro dnešní dobu. Každý přeložený italský román je dalším střípkem do mozaiky kvalitní evropské literatury, a ačkoliv jsem slyšel názor, že tato kniha je pouhým dekorativním prvkem v této mozaice, mně se velmi líbila.

Česko-německá spisovatelka Libuše Moníková je zde zastoupena svými dvěmi knihami: Fasádou (M.N.O.P.Q.) a Pavanou za mrtvou infantku. Fasáda (M.N.O.P.Q.) se odehrává za tuhé normalizace na zámku v Litomyšli (malá odbočka pro dokreslení tuhé řehole autora: zkusil jsem použít přídavné jméno od názvu Litomyšl a málem jsem na svém jazyku způsobil Gordický uzel. Litomyšlský zámek budiž noční rétorickou můrou). Čtveřice restaurátorů svádí tuhý boj proti všem (jak typické pro tu dobu), aby mohli obnovit původní fasádu zámku. Fasáda (M.N.O.P.Q.) je tím nejlepší, co Moníková napsala.

Další knihou z této edice, která mne nadchla a doporučuji k přečtení je Já, Tito a gramofon. Na Knihovnici je ode mne recenze, takže jen velice stručně. Knížka je o dospívání Egona Vittoriho, o jeho nešťastné lásce a o jeho jediné touze - vlastnit gramofon. Zastihujeme ho v době, kdy mu končí dětství a kdy se začíná dostávat do opozice vůči své matce. Já, Tito a gramofon je knížka velmi lehká, humorná, ale v žádném případě ne hloupá. Při jejím čtením jsem se královsky bavil, ale zároveň jsem neměl pocit, že bych četl něco zbytečného. Autorem je u nás zatím neznámý slovinský spisovatel Miha Mazzini.

Další knížka Libuše Moníkové Pavana za mrtvou infantku je příběhem autorky o své emigraci z Československa v roce 1968. Knihou se lyne autorčin stesk ze ztráty jí milované Prahy. Obě knihy, jak tato tak Fasáda rozhodně stojí za seznámení.

Na konci roku 2005 přišel na trh titul Krajina s pobřežím aneb Sto let norské povídky. Výbor představuje průřez norskou povídkovou tvorbou dvacátého století. Vedle povídek starších, mnohdy již "kanonizovaných" autorů obsahuje povídky prozaiků současných, s jejichž tvorbou se český čtenář dosud nesetkal. Uvedené texty tak podávají celistvý literární obraz novodobého Norska: odrážejí optimismus doby bezprostředně po založení státu v roce 1905, deziluzi poválečného období, revoluční společenské uvolnění let šedesátých i hravost a skepsi současnosti. Stejně jako většina norské literatury pojednávají o křehkosti mezilidských vztahů, o úskalích váznoucí komunikace, o přírodě a místě, jež v ní náleží člověku. Vyprávění často podbarvuje norská, příznačně suchá ironie, pro niž jistě nejeden český čtenář nalezne pochopení. Knížka vyšla u příležitosti stého výročí úplného osamostatnění Norského království. Z každé povídky je cítit odlišnost severského prostředí od našeho českého. Tuhle knížku rozhodně doporučuji, a nejen ze studijních důvodů - rozhodně vás bude bavit a dlouho na některé povídky nezapomenete.

Několik měsíců po Krajině s pobřežím přišlo Argo s dalším sborníkem povídek, tentokrát izraelských. Zatímco Krajina s pobřežím byla vydána u příležitosti sta let od založení norského království, Plus mínus, jak se soubor jmenuje, je poctou docentce Jiřině Šedinové u příležitosti jejího významného životního jubilea. Docentka Jiřina Šedinová se zásadním a rozhodujícím způsobem podílela na obnovení výuky hebraistiky na pražské Karlově univerzitě. Její studenti jako hold její práce přeložili celkem čtrnáct povídek izraelského původu. Ještě bych se rád zastavil u paní Šedinové - její práce je skutečně fenomenální. Není v mých silách vyjmenovat vše, co paní docentka přeložila, ale za zmínku určitě stojí její překlady knih od Amose Oze, ale má toho "na svědomí" samozřejmě mnohem více. Věnuje se také pedagogické činnosti - vede obor hebraistika na Filosofické fakultě UK. O tom, že vychovala kvalitní studenty, Plus mínus je stejný jako všechny povídkové sborníky - povídka je specifická ve svém omezeném prostoru - autor musí co nejúsporněji vykreslit charaktery postav a rozvíjet děj. Antologie izraelských povídek je navíc pro mne přínosná v další věci: uvědomil jsem si, že židovská povídka nerovná se pouze I. B. Singer, jakkoli ho považuji za jednoho z nejlepších autorů 20. století.

Antonia Tabucchiho jsem označil za nejvýraznějšího současného italského spisovatele. Tím zatím posledním, co bylo přeloženo do češtiny je sbírka povídek Pohled z druhé strany, ovšem musím říct, že nad některými z nich jsem dlouho přemýšlel než jsem alespoň rámcově přišel na to, o čem jsou. Ovšem i tato kniha stojí za to, abyste ji věnovali pozornost, již pro ten krásný jihoevropský jazyk.

Román Mocné vášně a nedokonalé myšlenky Rubema Fonsecy se věnuje zásadnímu tématu. Brazilského filmového režiséra trýzní vzpomínky na život s někdejší partnerkou, a proto se přestěhuje do nového bytu. V den stěhování dostane záchvat "Meniérova pseudosyndromu", spojený s mrákotami a závratí, a hned z prvního těžkého snu v novém útočišti ho probere vpád neznámé osoby bizarního zevnějšku. Ta se představí jako Angélica, nechá si u něj v úschově balíček převázaný provázkem a brzy nato je zavražděna. Vyjde najevo, že bývala slavnou aktérkou přehlídek karnevalových masek a zapletla se do pašování drahých kamenů. Jak se ukáže, množství cenných drahokamů v sobě skrývá i inkriminovaný balíček. To je začátek napínavé knihy, která však neklouže po povrchu, ale naopak jde hodně do hloubky. Není to thriller, jak by se mohlo podle námětu zdát. Možná místy překvapí laciné scény, ale nezapomeňme, že autor je především režisér a scénárista a myslím si také, že to do téhle knížky prostě patří.

Holandskou literaturu v edici SSP zastupuje Fantomová bolest Arnona Grunberga. Fantomová bolest je označení stavu, kdy vás bolí například amputovaný prst, který by vás správně bolet neměl. Arnom Grunberg je fenoménem ve své zemi, při svém mladém věku (35 let) je jeho styl spolehlivě poznatelný již po prvních stránkách. Fantomová bolest je knihou v knize, humorně laděný příběh o životních vzestupech, avšak hlavně pádech mladíka Harpa a jeho otci Robertu G. Mehlmanovi. Ten je spisovatelem a celý život píše svou "důležitou" knihu. Syn se snaží s otcem najít společnou řeč, vše se točí právě okolo otcova stěžejního díla. Kniha je plná drsného humoru, ten sice nemusí být každému sympatický, rozhodně však neuráží.

Zatím nejskandálnějším přírůstkem do této série knih je počin mladé japonské spisovatelky Hitomy Kaneharové Hadi a náušnice. Kaneharová získala za tento svůj první román v roce 2003 dvě prestižní japonské literární ceny. Kniha vzbudila doslova senzaci. Jedná se o vzrušující současný příběh tzv. ztracené generace japonské mládeže, který líčí vzájemné vztahy bizarního milostného trojúhelníku, svým způsobem rebelujícího proti japonské konzumní společnosti. Román je napsán svěžím jazykem (byť někdy hadím, ale pro pochopení tohoto mého vtípku si budete muset knížku přečíst). Od začátku do konce udrží čtenáře v napětí, přičemž šokuje nepřetržitým sledem jednotlivých scén plných násilí a sexu v kontrastu s jemným, až lyrickým líčením postupného prohlubování křehkého milostného vztahu mezi hosteskou Rui a punkerem Amou...

Oksana Zabužko začínala jako dvacetiletá básnířka v Ukrajině v osmdesátých letech. Její další básnické sbírky byly překládány a vydávány v zahraničí a v roce 1997 získala cenu cenu Global Commitment Foundation Poetry Prize. Je také autorkou filosofických studií, ale je také, a to je pro nás nyní důležité, prozaičkou. V ediční řadě SSP jí vyšla sbírka povídek Sestro, sestro vydaná v Kyjevě v roce 2003. Oksana Zabužko někdy bývá označována za neklasické klasiky.

*****
Těžko si můžete udělat opravdový obrázek o všech knihách, o kterých jsem se zde zmínil. Berte to prosím pouze jako stručný přehled, jako takové nalákání. Argo rozhodně nemá v plánu tuto edici ukončit, v edičním plánu na jsem pro tuto edici viděl hned několik připravovaných knih. Ty knížky, možná na několik výjimek, se většinou neobjevují na předních místech prodejnosti. Ovšem každý, kdo si chce udělat obrázek o kvalitní světové literatuře, by tuto edici ignorovat neměl. Tahle edice je jakousi bonboniérou moderní prózy.

Tak ochutnejte. Mimochodem? Pamatujete slavný výrok Forresta Gumpa? Stojí za to jej připomenout: "Život je jako bonboniera - nikdy nevíš, co ochutnáš." Buďte si ale jisti, že z těchto bonbónů vám chutnat budou všechny.

Údaje čerpány z internetových stránek nakladatelství Argo - www.argo.cz.


04.01.2007
Tomáš Fojtík
Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30359 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Pamuk, Orhan - Tichý dům
Titul: Pamuk, Orhan - Tichý dům
Sleva: 25 % (ušetříte 87 Kč)
Cena: 261 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Věk barbarů
(2) Haló, tady Miriam
Už několikrát jsme si s kolegou z práce říkali, že aspoň jednou tu 128 stránkovou harlequinku bychom zkusit mohli, ale stejně jsme zatím nikdy k tomu nenašli čas (možná spíše odvahu). Popravdě jsem ...
(3) Minutové povídky
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2017 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům