Tradiční bašta literatury, knihkupectví Fišer v Kaprově ulici opět hostilo křest či spíše podepisování nové knihy. Tentokráte esejů germanisty a bohemisty Petera Demetze.
Má recenze na Dějiště: Čechy se, doufám, brzy objeví a už teď mohu napsat, že v ní nenaleznu žádné testování občanské snášenlivosti. Patetická gesta si ponechám do jiných textů. Nepatetický byl i Demetz sám. Uvolněný, klidný profesor. V klidu vyčkal uvedení zástupcem vydavatele, v klidu prohovořil o své práci, v klidu snesl rozvrat, který do "jeho" podepisování vnesla Meda Mládková a v klidu odbyl Ladislava Horáčka, majitele Paseky, že mu díl velkých dějin zemí Koruny české o pražské literatuře nenapíše, protože by to znamenalo napsat o literatuře staročeské, hebrejské, jidiš, německé a moderní české, na což už se necítí. Jediné,na co se čtenář může těšit, bude autorův životopis z doby pohnutých česko-německých vztahů. Již ukázka v knize Dějiště: Čechy svědčí o tom, že to bude velice zajímavé čtení. Samotná podepisovaná kniha je převážně literárně-vědní Šťourání do autorova chápání národa si s ohledem na to, kolik toho autor jako úředně ověřený položid zažil, ponechám do recenze. Věren Demetzovým nářkům na českou neochotu ptát se, jsem se totiž také nezeptal.
Obtěžkán fotoaparátem a batožinou, nedokázal jsem si psát poznámky, a neproškolen druidy, nedokázal jsem si ani zapamatovat lavinu jmen v příslušných konotacích. Mohu proto jen zvolat: Hle, získal jsem podpis posledního Evropana a viděl jsem opravdovou poly-hostitelku, neboť v domácnosti Mládkových bezesporu hostili všechny významné Čechy posledních osmdesáti let a neuvěřitelnou paletu osobností světových.
