články

Úvaha: Den po všech stránkách

Jednoho rána jsem pocítil touhu. Spalující. Stravující. Jen tak neukojitelnou. Probudil jsem se věděl jsem, že to chci. HNED! TEĎ! S kamarádkou jsme večer probírali různé důležité věci a zmínila se o knížce, po které už delší dobu pasu - Jako cool v plotě od Karla Plíhala.

Ta knížka není kdovíjak stará a tak jsem věděl, že nebude problém jí sehnat. Má žena dělá v knihkupectví Černá labuť, takže jsem jel s ní, že si ji hned koupím. Vešli jsme do beletristické sekce Černé labutě a já byl zmaten. Kde je nějaký systém? Mám to hledat na "humoru" nebo v "české" nebo v "poezii? Optal jsem se ženy, ale ta byla vedle. Chvilku na ní koukám a tak jsem se raději zeptal, kde tu mají poezii. Zamyslela se a povídá - "Poezii? No někde tu byla" víc jsem se neptal a šel jsem hledat sám.

Poezii jsem našel, ale Plíhal nebyl. Uviděl jsem tam bývalého kolegu z knížek, chytil jsem ho pod krkem a zařval (potichu): Kde máte Plíhala! Když se probral ze šoku zakoktal: "Ten je dávno rozebranej! Vždyť je to staré!" Kecal. Nevyšlo to ani před rokem. Ujistil jsem se, že jí FAKT nemají a on mi rychle řekl, že opravdu ne. Rozloučil jsem se se ženou a vyšel před ten krám.

Nu, udělám si tedy takové kolečko po pražských knihkupectví. Dlouho jsem to už nedělal, ale vždy to bylo moc fajn. Nechal jsem se dovézt tramvají na Václavské náměstí a jako první oběť své túry zvolil Academii. To je moc fajn knihkupectví. Koukal jsem do regálů, ale Plíhala jsem neviděl. Milá a usměvavá (nepředpisově, celkem přirozeně) slečna za kasou se mi omluvila, že není a že asi ani nebude, protože je rozebraný. Poděkoval jsem, vrátil úsměv a vyrazil do knižního megapaláce. Do Luxoru.

V průchoďáku v přízemí se člověk těžko zorientuje, ale já jsem věděl, že musím dolu - tam se ukrývají poklady beletrie. Prolezl jsem krám, ale Plíhala jsem neviděl. Chvíle tápaní a už jsem se jal "obtěžovat" obsluhu informačního počítače. "Prosím vás - máte knížku Jako cool v plotě od Plíhala?" Paní se na mě podívala a napsala do počítače - Jako kůl v plotě. Podívá se na výsledek, pak na mě a povídá: "Nemáme a nikdy jsme neměli". Upozornil jsem jí, že cool a kůl jsou dvě věci, i když nevědomky vystihla onu slovní hříčku a ona se na mě koukla přes brýle a povídá - "Já vím co myslíte, ale neměli." Polkl jsem, poděkoval a odporoučel jsem. Ano - miluju Luxor.

Když už jsem na tom Václaváku, byl by hřích nepodívat se do Domu knih na Můstku. Příjemné knihkupectví, které je sice také velké, ale uchovalo si příjemné prostředí a jakousi osobnost - není to běžící pás na prodej knih, jako Luxor. Knížku neměli, ale paní na krámě přesně věděla o co jde ("myslíte tu s tou kočkou na přední stránce, že?"), ale pověděla mi, že je rozebraná. Nicméně, nemám prý zoufat, protože se čeká na dotisk a ten by měl být brzo. Naprosto profesionální přístup - zde jsem byl spokojen, i když jsem nesehnal, co jsem chtěl.

Od Kanzelsbergera jsem zamířil do Perlové ulice do Kosmasu. Cestou jsem ale ještě navštívil knihkupectví Daniel na Jungmanově náměstí (ono už je vlastně na Národní třídě, ale těsně). Také moc milý krámek, ale už moc velký na můj vkus. Ale i tady byl moc milý pán který věděl, co chci a také on pro mě měl nepříjemnou zprávu - vyprodáno.

To už jsem ale zamířil do té Perlovky. Musím říct, že vedle Fišera je tohle knihkupectví mé nejoblíbenější. Nikdy jsem neodcházel zklamán nebo nespokojen. Milá a domácí atmosféra dělá tenhle krámek perlou pražské knihkupecké scény. Velmi milá paní mě s neuvěritelně nádherným úsměvem přivítala - ale nevnucovala se s otázkou, co potřebuju. Nechala mě nejdřív porozhlédnout se po krámě. Já jsem neomylně zamířil do regálu s nápisem Poezie, kde na mě čekal Karel Plíhal a knížka Jako cool v plotě. Usmál jsem se na paní a povídám jí - "Já věděl, že ji budete mít, vy máte všechno". Ona se usmála a povídá - "To byla naprosto přesná dedukce" a knížku mi namarkovala. Ještě jsme si povídali o tom, že jsou sice zastrčené knihkupectví, ale mají své lidi, kteří se k nim vrací. Po zaplacení jsem ještě zůstal a díval se, co mají. Paní po asi pěti minutách přišla, jestli mám ještě nějaké přání a já se rozpovídal o tom, jak sbírám knížky Chaima Potoka. Paní byla, jak jsem řekl, opravdu velmi milá a já si dal předsevzetí, že sem budu chodit častěji. Nakonec - pod vlivem jejího charismatu - jsem si koupil dalšího Potoka do sbírky - knížku Kniha světel. Věděl jsem, že když zůstanu ještě déle, má banka mi vyhlásí válku a tak jsem raději odešel. Velmi nerad. Jen bych chtěl touhle cestou té milé paní v Kosmasu v Perlové ulici v Praze poděkovat. Za to, že v dnešní době jsou knihkupkyně, jako je ona. Navštívit tohle knihkupectví byla opravdová radost.

V dobrém rozmaru, že svého Plíhala už mám jsem se rozhodl ve své cestě pokračovat. Bavilo mě to - obcházet krámky s knížkami, ale pocítil jsem najednou hlad. Však jsem také nic ještě nejedl. Po cestě za jídlem mi padlo do oka Tesco. HA! Oni přece také prodávají knížky!!! Vyjel jsem pátého patra, prodral se oblečením a různým dalším tovarem a stanul jsem tam - na tom místě, kde prodávají knížky. Nevím, jak tomu jinak říct. Jednak překopali celé to oddělení a tam kde byly knihy jsou teď počítačové hry (JAK PŘÍZNAČNÉ!) a knížky se teď krčí ve dvou, možná třech regálech. Nevěděl jsem ani, kde mají nějakou pořádnou beletrii, bylo to tam skutečně velmi podivné a já jsem - zbaběle, připouštím, prchl. Tesco okatě dává najevo, že prodej knih není jejich prioritou. A já dodávám - zaplať pánbů!

Po rychlém jídle v "rychlém-jídle" jsem namířil směr Opatovické ulice. Zde jsem studoval a mám to tu moc rád. Na rohu Ostrovní a Mikulandské je příjemný krámek nakladatelství Torst. Milý, dokonale uspořádaný a útulný. Přivítal mě malý pejsek, který si oblíbil mou nohavici. Pejsek jako vystřižený z reklamy na vyhledávač co "najde co neznám" byl skvělý, stejně jako celý krámek. Strávil jsem tam asi deset minut, ale Plíhala stejně neměli. Nicméně - kdybych měl čas courat po knížkách častěji, sem bych rozhodně chodil. Vzpomněl jsem si na mou nejoblíbenější kavárnu v Praze - na Café Rybka a šel jsem tam. Cestou jsem se ještě zastavil v Antikvariátu v Opatovické. Tady jsem býval kdysi denním hostem - a vůbec se to tu nezměnilo. Ani ten pán co tu prodává knížky se nezměnil - stále je tak starosvětsky kouzelný.

Ale mé kroky mě už vedly neomylně do Rybky. Kavárna spojená s knihkupectvím - jaký lepší ráj může být pro nás knihomoly? Nad sklenkou pěnivého pivního moku a doutníkem jsem se radoval z čerstvě nabytého Plíhala. Krása - tohle je podnik, který vám každopádně doporučuju, budete-li sem někdy mít cestu.

Příjemná půlhodinka se vytratila stejně jako můj doutník a dobře chlazené pivečko a já se vydal na další obhlídku krámku - do Academie na Národní třídě. Ten mám rád, ale moc často sem nezavítám. Je většinou stranou mých tras a tak jsem tam dnes byl asi po šesté, dohromady. Plíhala také neměli, ale bylo tam mnoho knížek, které bych si byl i koupil, ale pro dnešní den - týden - měsíc mám vystaráno. Nelehko se mi odcházelo.

Jako poslední jsem měl v plánu navštívit Krámek u Fišera. Pan Fišer nedávno zemřel, jeho knihkupectví jsem měl vždycky rád. Cestou jsem se prošel po nábřeží a pak jsem zahnul do turistického mumraje, abych si to také pro dnešek užil. Bylo to - docela fajn (úsměv). Poslední zbytky turistických výprav si fotily památné domy a Japonci kupovali suvenýry s Kafkou, aby se mohli doma blejsknout, že byli v té Prague kde Kafka prý byl. Prošel jsem přes Mariánské náměstí Žateckou ulicí a byl jsem u Fišera. Ve výloze velká fotka zemřelého zakladatele a parte, ale krámek byl zavřen. Probíhá inventura, doufám jen, že to není zlé znamení a "Fišer" bude pokračovat. Podle parte je pohřeb pana Fišera v úterý 4. září. Vzpomněl jsem si, jak v tom krámku nakladatelství Torst si prodavači - knihkupci - domlouvali, že půjdou pana Fišera doprovodit do nebe. Mrazilo mě a tak jsem raději šel na autobus, který kousek odsud má stanoviště.

Jel jsem domů, s úžasnými zážitky a dvěma knížkami.

Poznal jsem několik milých lidí. Užil jsem si den s mou vášní. Sice jsem nenavštívil několik dalších knihkupectví, jako je třeba Maťa v Opletalově ulici, ale ani jsem neměl v úmyslu se podívat do každého krámku s knihami. Je nutno ale dodat, že právě Maťa patří k těm příjemným obchodům.

Bylo to prostě po všech stránkách příjemné. Po všech knižních stránkách...


04.10.2007
Tomáš Fojtík
Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30458 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Grisham, John - ...a je čas zabíjet
Titul: Grisham, John - ...a je čas zabíjet
Sleva: 20 % (ušetříte 80 Kč)
Cena: 319 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Eragon
(2) Fakta a dojmy: Psychoanalytikův malý průvodce rodným krajem Sigmunda Freuda
Směle se dá říci, že se záměr povedl. Pochopitelně v jistém nástinu, impresi. Čekat, že se projdete v Příboře kolem řeky a budete odborníkem na Freuda, by bylo naivní. Kniha však poskytuje mnohé: ...
(3) Neuropsychoterapie
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2017 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům