články

Úvaha: Dětská literatura

Dítě a kniha - téma, o kterém se často diskutuje a které vychází z jednoho faktu - děti stále méně čtou. A je pravdou, že zatímco u dospělého čtenářstva si naše republika vede spíše velmi dobře, podle posledních výzkumů v oblasti dětského čtenářstva se pohybujeme na konci pomyslné hitparády popularity čtení mezi dětmi v EU. Přitom je každoročně na našem knižním trhu dětských titulů více a více.

Je to fenomén, nad kterým se už několikrát pozastavili odborníci na knižní trh v zemích EU. Zatímco počet čtenářů spíše klesá, či stagnuje, počet vydaných titulů neustále stoupá, a přesto se zdá, že nakladatelé přežívají a snad i profitují (proč by to jinak dělali?). Podle lidí z "branže" má na útlumu čtení mezi dětmi výrazný vliv především nástup moderních počítačových technologií, které nabízejí nespočet her a jiných interaktivních programů, jež jsou pro děti mnohem atraktivnější a přístupnější než knihy. Toho si lze všimnout i v dětských veřejných knihovnách, které by bez nabídky volného přístupu k Internetu a počítačovým hrám možná část dětských návštěvníků ztratily. Ale s rostoucím množstvím domácích připojení na web bude poptávka po této službě v knihovnách pravděpodobně klesat. Dalším a již klasickým "viníkem" je pak televize a v poslední době také nástup DVD.

Současný český trh dětské literatury se dá všeobecně nazvat za dobu harrypotterovskou. Světový fenomén jménem Harry Potter má vliv na ediční plány nakladatelů už od nástupu potterománie v našich končinách. Tato knižní série představuje některé hlavní trendy, které jsou typické pro dnešní český trh.

Prvním a nejvýznamnějším je především vzestup fantasy žánru u nás. Fantasy se stala žánrovým lídrem v literatuře celkově. V devadesátých letech tento žánr v ČR vydávala především menší nakladatelství, která se zabývala mnohdy pouze tvorbou pro fanoušky. Dneska už stěží najdete nakladatele beletrie, který by nesáhl po titulu z tohoto světa, protože finanční návratnost je díky stále vzrůstajícímu zájmu velká. Celosvětové šílenství má na svědomí především filmové ztvárnění Harryho Pottera a Tolkienova Pána prstenů. Dá se říci, že to platí obecně - popularitu mnoha titulů přinese hlavně jeho vizuální zpracování na plátnech kin. Právě případ Pána prstenů je toho skvělým příkladem: až když se objevil v kinech a na DVD, zájem o trilogii, která už roky byla na našich pultech a v knihovnách, se zmnohonásobil. Stejně je tomu i dnes v případě Lewisových Letopisů Narnie. Můžeme tak tvrdit, že s každým úspěšným filmovým zpracováním stoupne i prodejnost a atraktivita původní knižní předlohy. Bylo tomu tak u Eragona, nebo i u Zlatého kompasu, kde se dokonce v krátkém časovém rozsahu vyplatilo vydat trilogii podruhé pod jiným názvem a v jiném překladu.

Odtud se odvíjí i další typická tendence v dětské literatuře dneška, a tou je seriálovost. Je to charakteristické nejen pro dětskou fantasy, ale pro fantasy vůbec. Najít dnes titul, který by neměl hned několik dalších přímých či volných pokračování, je značně neobvyklé. Tento jev má své příznivce i odpůrce. Na jednu stranu u oblíbeného hrdiny je stále poptávka po jeho dalších dobrodružstvích, na druhou stranu je velmi problematické se dostat třeba k prvním částem a dílům série, protože trh sice nabízí stále více titulů, ale ve stále menších nákladech. Sehnat v knihkupectvích titul starý tři čtyři roky je většinou zcela nemožné. Tento jev naopak nahrává knihovnám, které plní především archivní roli, a tak je tam teoreticky snazší se ke starším titulům dostat. Jinou otázkou je ale nabídka knihoven, ty se totiž zrovna do nákupu seriálů nerady hrnou. Důvody nejsou pouze finanční. Určitě nemalou roli hraje i fakt, že při ztrátě či zničení jednoho dílu ze série (bohužel tradičný jev ve veřejných půjčovnách), se může vlastně celý cyklus zrušit, protože čtenářům i knihovně jsou např. tři různé díly z pěti k nepotřebě.

Když se zpětně zamyslíme nad všemi výše zmiňovanými tituly, lze z nich odvodit ještě další rys, který vládne současné dětské literatuře u nás, a tím je překladová tvorba. Drtivá většina knih pro děti, která se objevuje na našich pultech, je přeložena z cizího jazyka. Nová původní česká tvorba jakoby mizela do ústraní. Neznamená to, že by nebyla, ale těžko si můžeme "z fleku" vzpomenout na nějaký český titul pro děti, který by v posledních letech v nás evokoval pojem dětský bestseller. Při pohledu na prodejnost či top ten v dětské literatuře na našem trhu (udává např. SČKN), zjistíte, že když se dostane do tohoto výběru nějaký původní český titul, je to ve valné většině případů, jak bychom řekli, klasika. Stále je neutuchající zájem o Krtečka, Křemílka a Vochomůrku, o Rákosníčka, atd., tedy tituly, na kterých už vyrůstali i rodiče dnešních dětí. To díky jejich nadčasové kvalitě je někdejší příznivci stále kupují i svým potomkům. Nevím, jestli je to neschopností mladých českých autorů, nebo spíše neochotou nakladatelů, kteří vydávají spíše ověřené zahraniční tituly, které již v cizině přinesly jisté výsledky. Nemalou roli v tom hraje i jistá nepřehlednost na knižním trhu a pak cena nových knih. Pokud by si rodič měl vybrat za 250,-Kč až 300,-Kč knihu autora, o kterém nikdy neslyšel, raději asi sáhne po ověřené klasice.

V ČR je registrováno asi 3,500 nakladatelství. Takovou "ikonou" českého dětského nakladatele je už po desetiletí Albatros. Ten se v posledních letech drží na trůnu hlavně rychlým odchytem práv na Harryho Pottera od Rowlingové. A pak je tu také vydávání české klasiky jako avizovaný Krtek, Rákosníček a ostatní nesmrtelní hrdinové. Na paty Albatrosu šlape především nakl. BB art, Egmont ČR a Fragment. Tyto nakladatelství se zabývají téměř výhradně překladovou tvorbou pro děti. Egmont ČR je u nás vydavatel Disneyho a zájem o Medvídka Pú a další postavičky z jeho tvorby je neutuchající. K tomu Egmont vydává i množství knih podle populárních televizních seriálů pro nejmenší čtenáře jako Pošťák Pat, či šikovný Bořek Stavitel. Značnou popularitu mají také odlehčené populárně - naučné tituly od Terry Dearyho v edici Děsivé dějiny, nebo Děsivá věda od Nicka Arnolda. Fragment, který vydává produkci nejen pro děti a mládež, se hodně specializuje na různé encyklopedické projekty, nebo polo-učebnice, z nichž je velmi známá edice V kostce. Z beletrie pro mládež je jich koněm Thomas Brezina s nekonečným přívalem titulů. Dnes je Fragment také jistě šťastným vydavatelem Letopisů Narnie od C.S. Lewise, či Odkazů dračích jezdců (Eragon, Eldest) od Ch. Paoliniho.

Možná trochu nevděčnou roli experimentátorů a vydavatelů nových českých autorů i ilustrátorů, ale i nekomečních zahraničních tvůrců, hrají většinou menší nakladatelství jako Baobab, Meander, či Brio. Zaměřují se především na umělecky komplexnější knihy, kde je stěžejní netradiční grafika a ilustrace se stejně netradičními příběhy.

Nyní se ale podívejme i na další žánry a subžánry, které ve světě dětské literatury existují, a jenž jsou často určené už velmi specifickým čtenářským skupinám. Výhodou fantasy je její jistá unisexualita. Tyto dobrodružně romantické příběhy s magickým základem jsou určené pro kluky i holky. Ale díky různorodosti zájmů s přibývajícím věkem dětí, začíná se rozlišovat i tvorba jim určená.

Dívčí román je u nás zavedený po dlouhou dobu, už někdy z dob první republiky. V časech socialistických byl jeho velikánem Stanislav Rudolf, jehož roli po roce 1989 převzala knihovnice Lenka Lanczová, která lákala svou otevřeností k milostným a partnerským vztahům. Knihy vydává dodnes v nakladatelství Víkend z Líbeznice. V posledních letech ji ale šlape na paty britská autorka Jacqueline Wilsonová, která u nás vychází v nakladatelství BB art. Její pojetí je spíše humornější, a možná i pro mladší dívky. Velkým hitem v poslední době je také Twilight Saga od mladé americké autorky Stephenie Meyer, česky zatím vyšlo Stmívání, Nový měsíc a Zatmění. Kniha v sobě kombinuje jak fantasy, tak tajemno a romantiku, v ději ze současnosti vystupují upíři a vlkodlaci. V USA právě vyšel i čtvrtý díl Breaking Dawn. Další typicky dívčí četbou jsou příběhy z prostředí koní a jezdců. Tyto příběhy vydává mnoho nakladatelů, např. Albatros, Erika, Petra či Alpress. Velkým hitem posledních let jsou i čarodějnické příběhy z cyklu W.I.T.C.H. z produkce Egmontu ČR.

Nejproblémovější je v současnosti specifická literatura pro chlapce. Zaprvé je to čtenářská skupina, která je nejvíce ohrožená nezájmem o čtení. Velký vliv na to mají právě počítačové hry a Internet, podle sociologů jsou chlapci nejsilněji závislá skupina na těchto technologiích. I proto je těžké specifikovat nejvíce žádané žánry pro tuto čtenářskou skupinu. Za našich dětských let, či dětství našich rodičů byly v tomto literárním odvětví favorité verneovky a kovbojky, či populární edice KOD (kterou Albatros opět obnovil na konci devadesátých let). Dnes, jak vám asi potvrdí většina dětských knihoven, je zájem o tyto knihy mezi dětmi a mládeží minimální. Jasným žánrovým favoritem je zde fantasy a science fiction. Žánr, který je svým obsahem pro dnešní kluky nejpřitažlivější. Sehnat knihy specificky pro kluky je dost obtížné. Populární jsou série od irského E. Colfera Artemis Fowl nebo Darren Shan (obě vydává Albatros), nebo tvorba Rakušana Thomase Breziny čítající desítky, především napínavých a hrůzostrašných titulů. Neopomíjel bych ani cyklus A. Horowitze o dětském špionovi Alexu Riderovi (Stormbreaker, Akademie Point Blanc, atd.), který vydává BB art. Doporučuji také knihy od skandinávského autorského dua Sören Olsson a Anders Jacobsson Lotřík Petřík, a pro starší cyklus Bertův supertajný deník. Výjimečně čtivé jsou i např. romány Jacqueline Wilson Přežít a Pohřben zaživa. Naopak možná až nezvykle slabý byl po roce 1989 nástup komiksů, kteří mnozí považovali po Sametové revoluci jako "zlo", které zaplaví náš trh s tvorbou pro děti. Kromě Garfielda a Asterixe se ale příliš komiksy u nás neuchytily.

Zpět k tomu hlavnímu. Otázku, jak přimět děti k častějšímu čtení se snaží řešit mnoho odborníků a institucí na celém světě. Na čem se ale shodují téměř všechny výzkumy, je fakt, že kde dítě v rodině vidí čtení u rodičů či starších sourozenců, tam i ono většinou najde cestu ke knihám.

A "recept" na čtivou dětskou knihu? Osobně si myslím, že je to především napínavý děj, ve kterém ale nesmí chybět samozřejmě humor a notná dávka fantazie. Určitě nefrčí mravokárné příběhy. Většina populárních dětských knih je zajímavá tím, že postavy nejsou pouze černobílé, tedy buď zlé, nebo dobré, ale řekněme skutečné, jakoby reálné z našeho života. Vždyť i hrdinové většiny populárních příběhů nejsou zrovna příkladem dobroty a slušnosti, nejsou to žádné Rychlé šípy. Vždyť i "profláknutý" Harry Potter je postava, kterou bychom jako rodiče tak úplně nechtěli dávat svým dětem za vzor. A to nemluvím o Bertovi či lotrovi Petříkovi. Dalším důležitým prvkem je styl a volba jazyka. Měl by být moderní, plný běžných novotvarů používaných v naši společnosti a výraziv dnešních dětí, často balancujících na ostří slušné mluvy a vulgarity.

Je ovšem faktem, že popularitu či nepopularitu knihy určuje především reklama, jako u většiny ostatní literatury, či zboží všeobecně. Velcí nakladatelé si toto mohou dovolit, i když reklama na knihy je vůbec v ČR jev velmi řídký. U menších nakladatelů jsou rozhodující především dobré recenze a ohlasy. Bohužel právě skupině literatury se média, mající obrovský vliv na názory dětí a mládeže, moc nevěnují. Já říkám, že popularita knihy je většinou daná prostým štěstím, tím že kniha vyšla ve správný čas na správném místě, a všiml si ji správný člověk.


20.09.2008
BoboKing

Diskuze k článku:
Dětská literatura (příspěvků: 0)

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1012 ohodnocených)
1091 knih
  (963 ohodnocených)
a celkem 30959 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
Pachman, Richard - Kdokoliv
R e k l a m a
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Sémiotika
(2) Přerušený příběh
(3) Kniha o staré Praze
PhDr. Jiří Horák - (3. 4. 1940 - 17. 3. 2004) scénárista, dramaturg a režisér se většinu života věnoval dramatické a literární tvorbě: Kniha o staré Praze, Oheň na sněhu, Mýty sibiřských lovců ...
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2019 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům