


Na počátku tohoto tisíciletí jsem pro tehdejší Fantasyplanet.cz napsal krátký článek o vztahu veřejných knihoven k literární fantastice. Výsledek tohoto vztahu jsem komentoval slovy, že není moc přátelský. Od té doby uběhla řada let a já se rozhodl pro nového "zaměstnavatele" Knihovnice.cz aktualizovat tehdejší výsledky a podívat se, jestli se nějak změnil přístup tehdejších vybraných knihoven k tomuto žánru. Doufejme, že v době, kdy tento žánr se stává velmi populární a jeho vydáváním se začínají zaobírat i mnohá velká nakladatelství, i postoj veřejných knihoven k němu nabývá spíše pozitivního rázu.
Některé věci se od té doby značně změnily. Situace, tedy finanční, se podle moji mateřské knihovny v Ostravě, ale i podle vyjádření Národní knihovny, celkem výrazně zlepšila. Větší knihovny už nemusejí otáčet každou korunu desetkrát, než ji vydají za knihu, ale řekněme jen dvakrát. Pokud mi tehdy vycházelo, že průměrná cena za jeden titul byla cca. 230,- Kč., k mému překvapení mi vyšla průměrná cena knihy z roku 2007 na 240,- Kč. (Vycházel jsem ze statistik nákupu v KMO.) Myslím, že je to dané hlavně tím, že stouplo množství vydávaných levnějších fantastických titulů pro děti a mládež. (Stačí možná jen připomenout, že dle NK Praha stoupl počet vydaných titulů v ČR za poslední roky o desítky procent.) Ale jsou i samozřejmě výjimky, které až bijí do očí. Poslední "Harry Potter" za 549,-, "Rtuť" od Stephensona za 799,-, nebo hity od dvojice Roderick Gordon, a Brian Williams "Podzemí" za 449,-. Jen se výrazně změnil poměr ceny knih k jiným populárním nosičům zábavy. Jestliže se cena knihy tehdy velmi přibližovala ceně filmů (tehdy většinou na VHS) a hudbě na CD, dnes bychom mohli říci, že knihy jsou díky levným DVD z novin a časopisů za cca. 50,- Kč (podle internetu je těchto titulů asi 1700) a stejně hudby na CD a hlavně volnému přístupu k mp3 na webu, celkem dost cenově znevýhodněny. Ještě k tomu můžeme přiřadit největšího nepřítele knih - televizi. U ní stále stoupá počet TV kanálů, který po úplné digitalizaci televize prý ještě značně stoupne. Ale jak už naznačuje stále rostoucí počet vydaných titulů, asi tím zájem o knihy dramaticky neklesá.
Naopak jeden z tehdejší problémů, a tím myslím tzv. seriálovost literární fantastiky, ten přetrvává stále, a snad dokonce podíl seriálů a cyklů v žánru i stoupá. Na to hlavně navazují knihovnám dva problematické faktory - stále je tu jistá sporná otázka, jestli započatý seriál nakladatel vydá v celém rozsahu a neskončí z nějaké důvodu po jednom dvou dílech, a pak už několikrát omílaný problém s dostupností starších dílů v případě poškození či ztráty (nevracející čtenáři, to je věčný knihovnický problém a ještě asi dlouho bude). Přes velké množství titulů jsou jejich náklady totiž dost malé. Knihy vydané dva tři roky zpětně se už velmi obtížně shánějí. A to nemluvím o prvních dílech SFaF seriálů, které už vycházejí někdy od poloviny devadesátých let.
Ale vraťme se už přímo k průzkumu v knihovnách. Stejně jako před lety i dnes jsem vybral shodných osm veřejných knihoven, ve kterých jsem hledal deset titulů z literární fantastiky. Po zkušenostech a připomínkách čtenářů z minulého průzkumu (a musím podotknout, že ohlas byl opravdu velký) jsem nevybral knihy z poslední doby, ale tituly vydané v roce 2007. Tituly jsou všech fantastických žánrů pro různé věkové skupiny. Jedná se o knihy: Drsný spasitel (Žamboch), Imperium Bohemorum (sbor.), Předivo času (Simak), Maronna (Medek), Predátoři (Žamboch), Zimoděj (Pratchett), Un Lun Dun (Miéville), Plout na vlnách podivna (Powers), Síla Pětice (Horowitz) a trilogie Ohnivý vítr (Nicholson). Vybral jsem opět veřejné městské knihovny v Přerově, Plzni, Karlových Varech, Vsetíně, Jindřichově Hradci, Olomouci, Brně a Hradci Králové.
Výsledky dle jejich OPAC katalogů:
(1)Knihovna Přerov (www.knihovnaprerov.cz)
(2)Knihovna Plzeň (www.kmp.plzen-city.cz)
(3)Knihovna J. Mahena Brno (www.kjm.cz)
(4)Knihovna Karlovy Vary (www.knihovna.kvary.cz)
(5)Knihovna Vsetín (www.mvk.cz)
(6)Knihovna Olomouc (www.ok-olomouc.cz)
(7)Knihovna Hradec Králové (www.knihovnahk.cz)
(8)Knihovna Jindřichův Hradec (www.knih-jh.cz)
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | |
| Drsný spasitel (Žamboch) | N | A | A | A | A | A | A | A |
| Imperium Bohemorum (sbor.) | A | N | A | A | A | A | A | A |
| Předivo času (Simak) | N | N | A | A | A | A | A | N |
| Maronna (Medek) | A | N | A | A | A | A | A | A |
| Predátoři (Žamboch) | N | A | A | A | A | N | A | A |
| Zimoděj (Pratchett) | A | A | A | A | A | A | A | A |
| Un Lun Dun (Miéville) | N | A | A | A | A | A | A | A |
| Plout na vlnách podivna (Powers) | A | A | A | A | N | A | A | A |
| Síla Pětice (Horowitz) | A | A | A | A | A | A | A | A |
| trilogie Ohnivý vítr (Nicholson) | N | A | A | A | A | A | N | N |
Výsledky jsou tedy naprosto neuvěřitelné. Jestliže v minulém průzkumu čtyři knihovny neměly z tehdejšího výběru ani jeden titul, letos bychom mohli říci, že většina knihoven má téměř všechno. Je třeba vidět, že fantastika pro děti a mládež má u knihoven velkou podporu, protože taková "Síla pětice", trilogie Ohnivý vítr a Pratchettova Zimoděj je téměř v každé knihovně. Další výrazná záležitost, téměř větší popularita české fantastiky před překladovou, je z výsledků dostupnosti Žambocha či sborníku Imperium Bohemorum pěkně viditelná.
Naopak při vyhledávání osvědčených velkých seriálů se prokázalo moje mínění, že knihovny těmto projektům na dlouhé tratě moc nakloněny nejsou. Jen pro zkoušku jsem v jejich katalozích protáhl taková jména jako Feist (slavný seriál Trhlinová válka a všechny přívažky), G.R.R. Martin (seriál Píseň ledu a ohně), M. Weisová (několik seriálů, hlavně DragonLance) a teď velký seriál Warhammer. Výsledky byly oproti prvnímu výsledku dost žalostné. Jedná se často o opravdu rozsáhlé cykly, a knihovny z nich mají většinou jen některé díly, nebo vůbec nic. Snad žádná knihovna se nemohla pochlubit, že by svým čtenářům mohla poskytnout kompletní prožitek ze SF a F seriálů. Někdy jde vidět, že některým knihovnám se až teď zlepšila finanční stránka, a tak začaly kupovat některé cykly, ale až od novějších dílů.
Můžeme prostě říci, že přístup českých veřejných knihoven k žánru fantastiky je v současnosti více pozitivní. Možná je to finanční situací, možná čím dál více čtenářů po nich tento typ literatury požaduje, možná sami knihovníci objevili kouzlo fantastických světů. Prostě musíme doufat, že současná finanční krize proběhne naším světem rychle a s co nejmenšími problémy pro veřejné financování knihoven, aby současný pozitivní trend neztrácel na síle či snad se nezačal otáčet do protisměru.


| nápověda