články

Rozhovor: Interview s Martinem Fajkusem

Martin Fajkus

Vybrat otázky pro interview se známým ostravským editorem fantasy a sci-fi literatury Martinem Fajkusem nebylo jednoduché. Někteří lidé totiž tuto literaturu čtou a mají v ní určitý přehled, jiní ji naopak striktně odmítají. Tento rozhovor by mohl zaujmout obě skupiny...
K Martinu Fajkusovi jsem se dostal přes městskou knihovnu a také nakladatelství Fantom Print, kde samotný rozhovor probíhal.

Fantasy patří mezi nejpopulárnější žánry. Proč si myslíte, že tomu tak je? Co čtenáře na fantasy přitahuje?
V dnešní době jsou lidé nejspíše zklamaní tím, že se více méně realizují představy sci-fi autorů, setkáváme se s virtuální realitou, počítači... Spousta z nich by se ráda vrátila do doby, kdy četli pohádky, prožívali se svými literárními hrdiny úžasná dobrodružství. To je myslím na fantasy přitahuje nejvíce. Mohou se opět setkat s pohádkovými příběhy, statečnými hrdiny ovšem v podobě stravitelnější dospělému čtenáři.

Co považujete za nejoblíbenější fantasy (ságy) a proč si myslíte, že jsou tak úspěšné?
Těžká otázka! (Směje se). Osobně se mi nejvíce líbí klasické fantasy ságy, ty mají koneckonců nejvíce příznivců (Např. Pán Prstenů). Potom dark fantasy, například Černá legie od Glena Cooka. Také svět Stevena Eriksona, jeho Měsíční zahrady a další díly toho cyklu. Dále David Eddings a jeho sága Elenium, Raymond E. Feist, samozřejmě Sapkowski... V poslední době se vynořuje hodně keltské fantasy, lidé čtou knihy podle světů her na hrdiny, to máme DragonLance, Forgotten Realms, případně z Warhammerů.
Velmi oblíbený je poslední dobou Sergej Lukjaněnko a jeho Hlídky (Noční Hlídka, Denní Hlídka, Šerá Hlídka atd.), ale už se nejedná o čistokrevnou fantasy, autor hodně kombinuje s žánrem sci-fi.

Z jakých zemí se k nám fantasy dostává nejvíce?
To je vcelku jednoduché. U nás jednoznačně převládá angloamerická a česká fantasy. Situace se oproti scéně například před deseti, patnácti lety velmi změnila. V té době byla u nás k dostání pouze díla angloamerických spisovatelů, čeští čtenáři odmítali číst české autory. Někteří dokonce publikovali pod smyšlenými zahraničními jmény. Dnes se tuzemští spisovatelé těší daleko větší oblibě. (Například Kulhánek nebo Žamboch).
Nějaká fantasy se k nám dostane z východu, zmiňoval jsem nejznámějšího Lukjaněnka, ale to je kromě dalších pár vcelku neznámých autorů vše. Rusové se vydávají hlavně ve sci-fi. Potom samozřejmě Poláci, hodně jich vydává nakladatelství Laser.

A jaký spatřujete hlavní rozdíl mezi západní, angloamerickou a východní fantasy?
Hlavní rozdíl bych viděl v reáliích, z jakých autoři čerpají. Nám jsou mnohem bližší samozřejmě ty východní. Třeba Sapkowski, Alexandra Pavelková a jiní. Východní autoři využívají témat, která jsou nám mnohem bližší, než třeba legendy o králi Artušovi...

Takže u nás se prosazují více východoevropští autoři?
Ne, v žádném případě! Paradoxně u nás vychází asi tak sedmdesát pět procent angloamerické fantasy, než té ostatní. Velké množství tvoří klasičtí autoři, jako třeba Tolkien, Le Guinová, C. S. Lewis a další. Dále se vydává česká fantasy, naši čtenáři již přijali domácí autory. Potom vychází nějaká polská fantasy, hlavně autoři vezoucí se na vlně se Sapkowským, stopově se vydávají ruští autoři.

A když se na současnou scénu podíváme z opačného pohledu, jak se vydává česká fantasy v zahraničí?
V zahraničí? (smích). Na západě o nás nemají ani ponětí! Sám Sapkowski měl velké problémy, aby ho na západě začali vydávat. Mám aktuální informace, že teprve teď (bezmála po čtrnácti letech, kdy se jeho knihy začaly vydávat u nás) mu v západní Evropě vycházejí první knihy. Jednou z dalších zemí, kde se mu podařilo prosadit, bylo Německo. Tam je již celkem známý. Z ostatních mohu zmínit snad jen Miroslava Žambocha, který se začal vydávat v Polsku. Všichni by rádi prorazili do zahraničí! Vezměte si takového Kulhánka. (Velmi známý český autor). To je pouze domácí fenomén.

Mnoho fantasy autorů se většinou drží určitého schématu, zachovávají určitá dogmata. Ve spoustě knih se setkáme s obdobnými světy, které se podobají např. světu J. R. R. Tolkiena. Je tento jev opravdu tak častý, nebo se současní spisovatelé snaží přijít s něčím novým?
Opět obtížnější otázka. Víte, když si dám pořádnou práci, tak najdu Tolkienův vliv úplně ve všem. Jeho dílo je totiž natolik rozsáhlé, že vyhnout se jakékoliv podobnosti s ním je pro spisovatele nesmírně těžké. Kdykoliv se setkáme s elfy nebo trpaslíky, hned nás napadne Tolkien. Nebo nějaká epická fantasy... Třeba akční příběhy s nějakým válečníkem, hned vzpomínáme barbara Conana. Já bych asi nepoužíval výraz dogmata, spíše určité kánony, které autoři dodržují. Ono se jim to také vyplácí, protože současní čtenáři hodně chtějí klasickou fantasy. Třeba v poslední době jsou v kursu draci, můžeme zmínit Ch. Paoliniho (Eragon). Ale samozřejmě se najdou originální spisovatelé.

Máte na mysli některé směry Nové Vlny, například New Weird?
Takzvaná Nová Vlna je poměrně problematická scéna. Totiž hranice, která dělí oblast fantasy od ostatních literárních žánrů je v Nové Vlně velmi úzká. Pokud spisovatel tuto hranici překročí a několik žánrů spojí, výsledek může být velice zajímavý a kvalitní. Ale ještě to neznamená, že je originální. Přesně to platí třeba pro zmiňovaný New Weird. China Miéville, jakožto hlavní představitel směru je opravdu dobrý, originální a spousta jiných autorů se na jeho úspěchu snaží svést. Miéville proslavil New Weird svým světem Bas-Lag, obrovskými městy s Novým Krobuzonem v čele, temnou a úžasně podmanivou atmosférou. Spousta lidí si ale myslí, že když uvidí na přebalu knihy nápis New Weird, najde uvnitř právě něco podobného Miévillovi.
To spoustu lidí hodně mate. V New Weird se najdou obrovské rozdíly. Někdo napíše příběh z Alternativního světa a dá mu nálepku New Weird. U tohoto žánru opatrně.
Příkladem buď perfektní Světlověk od MacLeoda. Také nese označení New Weird, ale je to v podstatě román skoro Dickensova viktoriánského stylu. Nebo Steph Swainstonová. Píše také New Weird, ale někdo by mohl říct, že se jedná o fantasy military - v jejích knihách se hodně objevuje válečná tématika.

Kteří autoři podle Vás nejvíce ovlivnili současné směry ve fantasy?
Osobně pokládám za velmi originálního a přínosného zmiňovaného Eriksona (Měsíční zahrady z cyklu Malazská kniha padlých), Glen Cook (Černá legie) a hlavně G. R. R. Martin se svou Písní ohně a ledu, která spíše znova objevuje rytířský román ovšem s novým pojetím.

V mnoha případech autoři fantasy nezůstávají u jednoho díla. Někdy napíší více než deset pokračování. Dost často platí, že pokračování nedosahují kvality prvního dílu. Najdou se nějaké výjimky?
Na to je obtížná odpověď. Zvláště pro mě, jelikož já miluju mnohadílné cykly a skoro vždycky mě baví. Mám rád Goodkinda - první i poslední díl jeho ságy. Mám rád třeba R. Jordana, ale v tom se mnou spousta lidí nesouhlasí. V jeho díle se objevilo tolik postav, že někteří čtenáři mají pocit, že dílo přestal zvládat. Koneckonců se čeká na poslední díl, který má mít kolem tří tisíc stran...

Jak jste se Vy dostal k fantasy? Jaké byly Vaše začátky?
Já jsem začínal v době, kdy o nějaké fantasy nebyla vůbec řeč. U nás nic podobného neexistovalo. Vždycky jsem hodně četl, často historické romány. Odtamtud jsem se dostal, myslím přes knížku, která se jmenovala Příběhy chrabrého rytíře Amadise Waleského, až k nějaké fantasy. Ale ta se začala objevovat až po revoluci, takže pak jsem se dostal k Pánu Prstenů...

Co byste doporučil začínajícím autorům? Kde mají svá díla publikovat? Kde podle vás získají objektivní kritiku?
Myslím si, že to rozhodně mají lehčí, než kdysi. Dnes existuje mnoho vydavatelství, která jsou ochotna si rukopis přečíst a zamyslet se nad jeho vydáním. Hlavně nesmí čekat, že ho hned otisknou. Nad čerstvým rukopisem a verzí, která se dostane na pulty prodejen je ještě obrovské množství práce. ("Já to tisknu hned!" zasahuje do rozhovoru Libor Marchlík, majitel Fantom Print.) A je třeba si nezoufat: málokomu vyjde hned první debut. Mnoho autorů začíná povídkami, publikuje je na internetu, kde jsou rozsáhlé autorské weby (například www.pismak.cz) Nebo je dneska možnost poslat svůj rukopis některému ze zkušených spisovatelů. (můžeme zmínit Miroslava Žambocha - má na svém webu oblíbený workshop). Myslím si, že dneska je vhodná doba něco takového zkusit - domácí čtenáři mají české autory v oblibě a jsou na nové zvědaví.

Pane Fajkusi, děkuji Vám za Váš čas a nashledanou.


14.08.2007
Josef Kundrát
Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30361 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Urban, Miloš - Závěrka
Titul: Urban, Miloš - Závěrka
Sleva: 35 % (ušetříte 105 Kč)
Cena: 193 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Harry Potter a vězeň z Azkabanu
(2) Hudba močálu
Hrdinou naši knihy je malý Sugar Mecklin. Ten žije se svojí matkou a otcem v jižanském městečku Arrow-Catcher, místě plném zajímavých postaviček a charakterů, které jsou v očích malého chlapce o to ...
(3) Blaze
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2017 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům