Literární kavárna v knihkupectví Academie na Václavském náměstí se v průběhu let stala oblíbeným místem křtů vícero nakladatelství. Tentokrát to byla Jota a (staro-)nové vydání knihy cestovatelské ikony Miloslava Stingla. Ostrovy krásy, lásky a lidojedů jsou totiž přepracovaným vydáním bezesporu všem mírně pokročilým čtenářům známé knihy o Polynésii Poslední ráj - tlustého špalku na nekvalitním papíře, který byl kromě knih Thora Heyrdahla a několika mála dalších po dlouhá léta jedinou publikací o Polynésii.
S přibývajícími léty, ve kterých nám narostly perutě k letu i do vzdálených destinací, přibylo i titulů o Polynésii, ale Stinglova kniha zůstala majákem, ke kterému je stále možné se obracet.
Takové dojmy potvrzují i redakčně-autorské statistiky: vyšlo 261 vydání ve 25 jazycích, celkem 16,950,000 výtisků...
To je pálka! Autor už je starý pán, ale stále při síle, alespoň aby oblažil své věrné čtenáře vzpomínkami a komentáři. Mám sice pocit, že slýchat obligátní: "Vaše knihy jsem četl už jako malý kluk!", od pánů v letech mu není zrovna dvakrát příjemné, ale naštěstí jsou tu i mladé čtenářky, že?
Vlastní křest vedl Tomáš Hanák. A jak? Inu, je to profesionál, navíc oblíbenec pana Stingla. S přehledem prolomil ledy, rozjel zábavu pro několik desítek osob. Jotu překřtil na Kojotu a do kolen jej dostal až Stingl. Tuším, že to bylo jakési patetické gesto.
Křtu dodala velkolepou autenticitu kupodivu jiná autorka (ale její jsem - obávám se - poznamenal zkomoleně jako dr. Bürg, za což se dotyčné omlouvám). Její připravovaná kniha se bude zabývat Velikonočním ostrovem a o jejím rozmachu svědčí to, že do Prahy přivezla miss Velikonočního ostrova a skupinu rapanuiských tanečníků, kteří předvedli kus rituálního tance Hoko. Následoval pochopitelně i úryvek tance ženského. Hvězdnou gloriolu dodal hvězdný reportér Tomáš Kraus a kamera Novy, takže jste možná také byli při tom.
Stingl se nenechal zahanbit a poklábosil s tanečníky v domorodém jazyce. Znalec. Ne nadarmo v diskusi zmínil, že cestování obětoval všechno. Zde by bylo na místě zmínit, že k touze po cestování Stingla přivedla četba knih Karla Maye.
Doufejme proto, že mu Františkovy Lázně, vzdor tomu, že určené pro ženské choroby, pomohly a brzy se dočkáme druhého dílu, který bude shrnutím cest po Mikronésii a Melanésii.
P.S.: Miloslav Stingl vám vzkazuje, že konec světa nebude, s Mayi to domluvil.
