články

Reportáž: Osvětim, holocaust a vůbec

Zatímco zprávami hýbaly pochody extrémistů, v Židovském muzeu křtil svou vzpomínkovou knihu Ve čtrnácti sám v Osvětimi prof. Tomáš Radil z Fyziologického ústavu AV ČR. Dnes zprávami hýbou volební spoty, ale ve své podstatě jde o totéž, grandiózní návrat neonacismu do Česka. Dobře tuto situaci ilustruje jeden z prvních postřehů, které jsem si na akci zapsal: Kdybych se tím zabýval jako mladší, měl bych pocit, že jsem tím potěšil Adolfa Hitlera. Teď, když se popírá, mi přijde, že kniha vychází včas.

Radil se v průběhu diskuse ukázal nejen pamětníkem, ale také nemilosrdným analytikem společenského dění. Poznámky ke knize prokládat všeobecnými úvahami a postřehy. Patrně jimi nepotěšil ani životní optimisty, ani teoretiky bezproblémového soužití (kohokoli s kýmkoli, níže uvidíte, že Radil se nebojí zobecňovat). Kmotrem knihy byl bývalý ředitel AV ČR, Rudolf Zahradník. Stačil jsem si však poznamenat jen jednu jeho odpověď, aniž bych si stačil zapsat otázku: Teď se na mě nemůžeš vytahovat! Já si to pamatuju taky. Tuším, že se jednalo o to, jak si mohl zapamatovat tolik detailů. Což může být dobrým výchozím bodem pro výběr z Radilových poznámek k tvorbě knihy:

Před 25 lety jsem byl požádán, abych něco sepsal. Nakonec k to mu došlo. Tři roky, co jsem knihu psal, jsem byl na duchovním hřbitově. Autor přistoupil k práci vědecky, objel muzea, prošel asi sto memoárových knih, navštívil Osvětim, všechno si znovu pěšky prochodil. Vytvořil popisnou verzi, a pak ji beletrizoval; vypustil zpomalující historky a zreprodukoval, jak se tehdy mluvilo. Přijel jsem vlakem se 2,500 lidmi a odcházel jsem do Krakova sám. Já jsem vypravěč, kniha je o těch, kteří nepřežili. Má to do jisté míry i dokumentární charakter, ale spíše je to taková mikrohistorie.

Radil se dostal i ke všeobecným otázkám. Pominu-li postesk, že prezentace muzea v Osvětimi není dobrá, pak velký diskusní blok vyvolala otázka: Je to možné pochopit? Odpovědi nastínil autor dvě:

  1. Je to tak hrůzostrašné, že je to nepochopitelné. Raději na to zapomeňte. Sám jsem o tom s dětmi nemluvil. Po válce jsem byl rád, že jsem rád.
  2. Pochopení je možné, ale je to hrozná dřina! Neanalyzujeme-li však, jak tomu budeme moci zabránit? Triky nacistů lze abstrahovat od historie! Analyzovat holocaust je nutné! Za prvé pro historické poučení a za druhé pro odkrytí chytře vymyšlených psychologických triků, které využíval.

Tím se dostáváme k velice (i zde) aktuálnímu tématu: Zabránění popírání holocaustu je klad. Jsme povinni to dělat. Popiračství je psychologický mechanismus přenosu viny na oběť, proto je tak úspěšné. Že to mohou neonacisté dělat úspěšně je důsledek toho, že výzkum holocaustu nedal přesvědčivé důkazy. Naprosto falešná představa, že ti lidé tam šli a nechali se zavraždit. Byl odboj - solidarita - to byl odboj proti Němcům. (Zde nelze, než upozornit na "tragédii slušného člověka", který má prostě dodržování zákonů a nařízení v krvi, i když pro něj znamenají zhoubu.)

Diskuse se následně stočila ke vzniku Izraele e přes něj k antisemitismu muslimů a národních otázek obecně. Radil připomenul, že národy bez domoviny mizí rychleji, jmenoval Kurdy a Lužičany. Ale Lužičany pohřbíval už Martin Luther a na samotné Židy tato premisa také nesedí. Každopádně jsou Radilovy postřehy mementem multikulturního nadšení; jeho babička ještě zažila pogrom v Kišiněvě... Antisemitismus pociťuji celý život, pořád. Naučil jsem se to nevnímat a je třeba naučit se občas nakopat zadek, když je to třeba. ... Ještě dneska je lepší být Židem tajně než veřejně. ... V pokročilejším věku nelituji, že jsem se k tomu hlásil - k to mu, že jsem Žid. ... Musíte se snažit, jsou jen přestávky v pronásledování. ... Asimilace pro toho jednotlivce není nebezpečná, on a jeho rodina žijí dále, jako Etruskové (přežívali mezi Římany jako Římani).

Když se rozpadla britská říše, Britové to zařídili tak, aby se místní seprali a pokud možno nikdy nepřestali. Ve spleti dalších témat dvacátého století, jako bylo výše zmíněné, by neměl zaniknout ani další naprosto principiální postřeh: Utlačovaní se tlakem demoralizují, nejsou už hodní, stávají se sviněmi.

Některé křty nejsou jen o podpisu. Takhle otevřeně jsem dlouho nikoho mluvit neslyšel.

Přežil jsem náhodou.

Přežil jsem, protože mi pomohli jiní.

Přežil jsem, protože jsem se přežít snažil (to je neverbální sdělení - je to vidět).

Prof. Tomáš Radil podepisující.
Prof. Tomáš Radil podepisující.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1012 ohodnocených)
1091 knih
  (962 ohodnocených)
a celkem 30923 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Vánoční koleda
(2) První podezření
(3) Austerlitz
Austerlitz je vypravěč váhavý, citlivý až přecitlivělý a čtenář sám musí být připraven na neprvoplánový zážitek z četby. Austerlitz je tajemný podivín, jež v sobě nese sudbu předchozích generací. Je ...
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2019 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům