články

Rozhovor: Rozhovor s osobností - Jiří Trávníček

Naši nabídku k rozhovoru přijal literární vědec a kritik, vysokoškolský profesor a editor. Z jeho titulů můžeme například jmenovat Poezie poslední možnosti (1996), Vyprávěj mi něco... (jak si děti osvojují příběhy) (2007) a v neposlední řadě také knihu, které budeme v následujících otázkách věnovat velký prostor Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2008). Jiří Trávníček.

Rozhovor začneme otázkami, ke kterým nás inspirovala Vaše kniha... Kolik čtete průměrně knih ročně? Kolik času denně věnujete čtení a kde čtete nejraději?
Asi sto. Den, kdy se nepodaří urvat čtyři hodiny na čtení, se mi zdá jaksi nenaplněný. Mám svůj čtenářský kout s pružícím křeslem z IKEA - večerní; přes den většinou čtu u stolu. V posteli nečtu; vím, že bych brzo zaklimbal. A protože dost pendluju mezi Brnem a Prahou, tak ovšemže čtu ve vlaku. Cesta tam a zpět - pět milostivých čtenářských hodin.

Jaká kniha se Vám v poslední době nejvíce líbila? Prozradíte nám i svého oblíbeného autora či autory?
Z poslední doby: velmi mě zaujal Osmý čili nedokončený životopis Oty Filipa, Deníky Sándora Máraie, Rok kohouta Terezy Boučkové. Jinak z mých velkých arciobjevů je to srbský prozaik Aleksandar Tišma - jeho Použití člověka mě zcela uneslo. Z věcné literatury mám velmi rád žánr knižních rozhovorů - např. s Jaroslavem Medem (Texty mého života), György Lukácsem (Odžité myšlení), Vítem Tajovským (Člověk musí hořeti), Tomášem Halíkem (Ptal jsem se cest), Aleksandrem Watem (Moje století), Tomášem Kostou (Rozhovor přes dvě generace) ad. Z české poezie považuji za svoje nejniternější území trojúhelník Toman-Halas-Skácel. A pak je tady několik románů, v nichž jsem našel to, co mě na románech přitahuje nejvíce (a čím je mi román nejvíce románem), a sice komunikativní otevřenost a silný příběh: Šoša od I. B. Singera, Frischův Homo faber, Čepova Hranice stínu, Lenzova Hodina němčiny, Kunderův Život je jinde, Šotolovo Tovaryšstvo Ježíšovo, Reymontovi Sedláci, Šolochovův Tichý Don, Célinova Cesta do hlubin noci.

Jste otcem dvou dcer... Četl jste jim, když byly malé? A jak se vyvíjí jejich přístup ke knihám dnes?
Mladší (Judita) je ve věku těsně předškolním, takže jí doma čteme. Více manželka než já, ale čteme ji pravidelně. Starší (Klára) se už pohybuje na vlastní čtenářské dráze - a zatím si na ní vede velmi srdnatě. Jednou se stalo dokonce, že nechtěla jít ráno do školy, neboť večer četla knížku (Případ pohřešovaného markýze) a chtěla za každou cenu vědět, jak to dopadne.

Domníváte se, že je důležité pro rozvoj dítěte aby jim rodiče četli? Co když dítě od mala knihy nepřijímá, není schopné četbu vstřebat? Myslíte, že je možné děti v budoucnu četbě naučit?
Důležité to je. V případech, kdy dítě četbu odmítá, je stále dobré, že kolem sebe vidí čtoucí rodiče. Je strašně důležité, aby si dítě ze svého prvního socializačního prostředí (rodiny) odneslo obraz knihy jako něčeho samozřejmého. Ono se to může vše pozitivně projevit později a z odmítače knih se třeba stane v 17 letech vášnivý čtenář - jsou takové případy.

Působíte i jako vysokoškolský profesor. Mluvíte se svými studenty o knihách a o čtení? A jak jsou na tom v tomto směru dnešní vysokoškoláci?
Mluvím, neboť ani nelze jinak: učím totiž českou literaturu. Nadto se jich vždy na úvod kursu ptám, co studenti v čase nedávném přečetli a co by doporučili; v poslední době je nechávám psát i jejich čtenářské biografie.

Vaše kniha Čteme? má podtitul Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. Můžete nám v krátkosti popsat jaký tedy mají Češi vztah ke knize?
Dost vřelý. Čteme, kupujeme i chodíme do knihoven v rámci Evropy výrazně nadprůměrně. Mezi našimi nejoblíbenějšími autory a knihami se nenachází pokleslé čtivo. Máme i dost výrazné procento (6 %) tzv. vášnivých čtenářů, tj. těch, kteří přečtou za rok 50 a více knih.

Jak studie vznikala? Inspirovali jste se z podobných studií v zahraničí nebo jste začínali "na zelené louce"?
Na zelené louce jsme nestavěli: inspirovali jsme se hlavně v Německu, Polsku, dále pak v USA a Kanadě. V těchto zemích se průzkumy čtení dělají již dlouhou dobu a opakovaně.

Kolik lidí bylo v rámci průzkumu osloveno? A je to počtem respondentů relevantní vzorek?
1551 respondentů, přičemž tento vzorek byl sestaven jako reprezentativní, tj. odpovídá složení české populace podle pěti kategorií: pohlaví, věku, ekonomické aktivity, velikosti místa bydliště a sídla (kraje). Statistická chyba se při takto velkém vzorku pohybuje kolem 2,5 procent.

Můžeme se ze studie dozvědět, zda si lidé více knihy půjčují nebo kupují?
71 procent odpovědělo, že koupilo za rok aspoň jednu knihu, 40 % odpovědělo, že byli aspoň jednou za rok v knihovně. Pro úplnost: 83 procent odpovědělo, že za poslední rok přečetlo aspoň jednu knihu.

A vy sám si radši půjčujete nebo kupujete?
Kupuju, neboť jsem knižní hrabivec. Nadto s mou technikou čtení to namnoze ani nejde jinak: do knížek si totiž dělám poznámky, do všech, i těch beletristických.

Čím si vysvětlujete, že více čtou ženy, než muži?
V knize jsem se na to snažil najít odpověď. Vyšlo mi, že to není jen věc pohlaví (genderu), ale také vzdělání. Čtení jde totiž výrazně za vzděláním. Celková vzdělanostní struktura českých žen sama od sebe produkuje více čtenářek než celková vzdělanostní struktura mužů. U českých žen je totiž výrazně větší zastoupení středoškolaček než u mužů; a do věku 35 už také vysokoškolaček. Ale jsou tady i specifické rysy genderové: ženy jsou ochotny knize více podlehnout, protože čtou větší množství beletrie než muži, tím pádem jsou na knihu také více fixovány než muži. Muži čtou výrazně více věcné literatury, takže jsou zvyklí daleko více brát knihu jen jako nosič informace. Určitě by to však chtělo udělat hlubší sondu - i historickou. Tam, kde se o ni pokusili, např. v Německu, se ukázalo, že stav, kdy ženy čtou více než muži, začíná platit až od 60. let minulého století.

Proč průzkum začíná u čtenářů ve věku 15 let? Je možná škoda, že jsme se nedozvěděli více i o ještě mladších čtenářích...
To dělají jiní lidé, a na velmi dobré úrovni. Ve světě jsou průzkumy dětské a dospělé populace od sebe odděleny. Jde o dva dost rozdílné přístupy. Průzkumy dětí se dělají daleko více zevnitř pedagogiky a vývojové psychologie.

Ukazuje studie i nějaké geograficky zaměřené informace? Jestli se třeba na Moravě čte více než v Čechách?
Reprezentativní vzorek byl konstruován i podle místa bydliště, takže to rámcově víme. S údaji o krajích se však pracovat nedá, neboť celý vzorek má reprezentativitu pouze na Českou republiku, nikoli na kraje.

Jak si jako čtenáři stojíme třeba v porovnání s evropskými zeměmi?
Velmi dobře. Podle kritéria, které jsme zvolili (jedna přečtená kniha za rok = čtenář) se řadíme k evropské špičce, konkrétně ke skandinávským a baltským zemím. Jsme velmi výrazně silnější čtenáři než Poláci a výrazně silnější než Němci. Srovnání se Slováky nefunguje, neboť jejich průzkumy jsou postaveny zcela jinak.

Jsou z průzkumu patrná některá specifika, čím se čtenáři v ČR odlišují od čtenářů v zahraničí?
Ano, např. u nás neexistuje ve vztahu ke knize nijak výrazná generační bariéra, ba ani - to je velmi překvapivé - bariéra urbanizační (malá sídla versus velká sídla). Jsme zatím dost konzervativní vůči internetu coby zdroji pro nabývání knih... až na nejmladší generaci.

Co považujete za nejzajímavější výsledek průzkumu?
Jsem hlavně rád, že jsme konečně udělali první český reprezentativní průzkum zaměřený na dospělou populaci. Z toho se těším nejvíce. Máme seriózně sesbíraná data (a korelace), která lze stavět proti různým chýrům a pověrám.

A vyšlo z průzkumu něco, co by nás mělo varovat? Něco negativního?
Naši kolegové, u nás i ve světě, vysílají varovné signály z průzkumů dětské populace. To by se mohlo projevit za nějakou dobu i u dospělé populace. Všechny širší souvislosti však mluví pro čtení: stále více lidí dosahuje stále vyšší vzdělání - což je v přímé úměře ke čtení. Jsme tzv. učící se společnost či společnost vzdělání - to je také vázáno na knihu a čtení. Ohroženy se možná mohou cítit knihovny. Jim by však paradoxně mohla pomoct finanční krize: lidé by neměli tolik prostředků, aby nakupovali knihy, a proto by byli nuceni si je v daleko větší míře půjčovat. Ostatně v USA bylo jedním prvním signálů blížící se krize, že výrazně přibylo lidí v knihovnách. Tím však je zase ohrožen knižní trh...

Kdy proběhne další podobný průzkum?
Chceme ho opakovat (stejnou metodikou) každé tři roky: takže 2010, akorát budeme měnit jednu čtvrtinu otázek - vždy na jiné téma. Loni to byly knihovny, příští průzkum to má být beletrie. Vše bude ovšem také záležet, zda získáme peníze na zaplacení agentury. Letos chceme také rozjet jinou linii průzkumu, takzvané čtenářské biografie, ale ta bude mít delší dobu na sbírání výpovědí a materiálu. A také se nebude dělat statisticky.

Co si myslíte o dnešním přehlceném knižním trhu?
Že je zkrátka přehlcený. Na rozdíl od Vladimíra Pistoria, předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, kterému se toto množství zamlouvá, se domnívám, že 18 tisíc knih za rok jednoduše nejsme schopni vstřebat - mentálně, kulturně a namnoze ani evidenčně. Ale možná jde jen o mé generační omezení: vyrůstal jsem v době, kdy bychom za dobrou knihou šli světa kraj, kdy jsme si knihy opisovali, dvakrát denně chodili do antikvariátu, stáli fronty ve čtvrtek, četli knihu přes noc, protože ráno už jsme ji museli předat dál...

V poslední době vychází ohromné množství bulvárních titulů, které jsou velmi úspěšné. Jak se stavíte k těmto knihám?
Nevím, co máte tak úplně na mysli. Já osobně nejsem žádný elitář a čtu dost široké spektrum knížek. Nadto jsem postižen i svou profesí a zájmem: nemám ani tak potřebu jiným vnucovat svůj vkus jako se spíše zajímat, proč lidé čtou knihy, které bych já třeba do ruky nevzal, co je k tomu vede, co si tím řeší...

Zajímal by mne také Váš názor ohledně fantasy. Tento žánr je u převážně mladých lidí opravdu velmi populární, ale málokdo z nich čte něco jiného...
V našem průzkumu se ukázalo, že ho statisticky významně preferuje skupina obyvatel ve věku 15-24 let, v pozdějším věku hraje zanedbatelnou roli.

Další fenomén mezi mladými jsou komiksy. Je to ojedinělá forma čtení, pokud se to dá za čtení vůbec považovat. Dají se zařadit mezi literaturu?
Já sám bych ji tam neřadil, jakkoli je mi známo, že komunity komiksových nadšenců jsou dost velké a jako komiks jsou dnes vydávány už i tituly věcně-odborné. Svůj názor na komiks však hotový nemám.

Jsou podle Vás další média (televize, internet...) konkurencí knize? Nebo naopak mohou knihám pomáhat?
Ukazuje se, že všechna tato média, zejména internet, pomáhají pravidelným a silným čtenářům; ohroženi jsou jimi čtenáři sporadičtí (slabí). Obecně však platí, že internet ubírá spíše televizi, novinám a časopisům, nikoli knihám.

Myslíte si, že elektronická kniha "zničí" tu tištěnou?
Nemyslím, rozhodně se tak nestane hned tak brzy. A to nejsem žádný staromilec. Vůbec by se asi nemělo uvažovat v vztahu knihy tištěné a elektronické v modelu souboje (zničit-nezničit). Kniha tištěná a kniha elektronická si podle všeho najdou nový způsob spolupráce, rozdělí si kompetence. Do elektronické knihy se asi více přesunou slovníky a encyklopedie (což už zažíváme na internetu), beletristická, ale třeba i výpravná kniha o umění si udrží status jedinečného artefaktu. Nadto např. naši němečtí kolegové zjistili, že médium kniha je daleko komplexnější, než jsme schopni si přiznat. Důležitou roli hraje také dotýkání, listování, a listování papírem, obracení, vyndávání z knihovny, pohled na hřbet knihy, vazba, grafické provedení obálky. Tohle vše nejsou zdaleka jen technické věci, které lze jen tak "překlopit" do jiného média.

Jiří Trávníček. Autor fotografie: Karel Cudlín.
Jiří Trávníček. Autor fotografie: Karel Cudlín.

07.04.2009
racer
Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1012 ohodnocených)
1091 knih
  (963 ohodnocených)
a celkem 30992 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Eisner, Petr - Milující sestra
Titul: Eisner, Petr - Milující sestra
Sleva: 50 % (ušetříte 139 Kč)
Cena: 140 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Vražda duše
(2) Dějiny lásky
Kraussová Nicole je mladá americká spisovatelka z New Yorku, její manžel Jonathan je také známý spisovatel. Román Dějiny lásky je autorčinou druhou knihou. V knize je věnování autorčiným prarodičům ...
(3) Země
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2019 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům