články

Rozhovor: Rozhovor s osobností - Vladimír Pistorius

Znáte-li občanské sdružení Svaz českých knihkupců a nakladatelů, je vám pravděpodobně známo i jméno jeho současného předsedy. Vladimír Pistorius mimo jiné také vedl nakladatelství Mladá fronta. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy předává své zkušenosti v předmětu Nakladatelská praxe. Nějakou dobu pracoval i v nakladatelství Paseka, v tomto období vznikla jeho příručka pro nakladatele "Jak se dělá kniha".

Náš literární server Knihovnice.cz se stal sponzorem letošního vyhlášení Ceny Jiřího Ortena. Vy osobně jste byl u vzniku této prestižní ceny v roce 1987. Můžete našim čtenářům prozradit za jakých okolností a proč Ortenova cena vznikla?
Vznik této ceny byl trochu náhodný. Bylo to v době, kdy Zuzana Brabcová napsala a v samizdatových edicích publikovala svou výbornou prvotinu Daleko od stromu. Na nějaké schůzce s dr. Jindřichem Pokorným jsme si řekli, že by takové dílo mělo být alespoň trochu odměněno. A dr. Pokorný k tomu vymyslel Cenu Jiřího Ortena. Pak jsme si řekli, že by ta cena měla být udělována mladým autorům každý rok, ustavili malou porotu a do listopadu 1989 ji udělili ještě, myslím, dvakrát. V dubnu 1990 jsem se stal šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta a zařídil jsem, že se o ní toto nakladatelství nadále staralo. Tehdy také vznikl její první statut a formálně ji udělovalo nakladatelství Mladá fronta a Kolegium pro podporu nezávislého umění, vědy a kultury - sdružení, které mělo své kořeny v samizdatových strukturách kolem dr. Pokorného. Asi o tři roky později jsme se pak s dr. Janem Koukalem dohodli, že k finančnímu zajištění ceny přistoupí rovněž pražský magistrát a že ji pro zvýšení jejího lesku bude předávat pražský primátor osobně. Statut ceny se pak, po mém odchodu z Mladé fronty v roce 2000, znovu měnil. Konečně vloni Mladá fronta oslovila Svaz českých knihkupců a nakladatelů s návrhem na předání organizace Ceny Jiřího Ortena našemu Svazu. Tento návrh jsme rádi akceptovali a v listopadu 2008 jej rovněž schválila naše valná hromada.

Cenu Jiřího Ortena letos poprvé uděluje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, kterému předsedáte. Svaz také vlastní firmu Svět knihy, která pořádá knižní veletrh v Praze. Jaké jsou další aktivity tohoto sdružení?
Zde se nechci příliš rozepisovat, je to otázka, na niž jsem už mockrát odpovídal. Proto jen rámcově: SČKN se stará o kultivaci knižního trhu. Organizuje internetové bibliografické databáze, navrhuje v několika oblastech standardizaci, sleduje legislativní rámec nakladatelského a knihkupeckého podnikání, stará se o informovanost svých členů, vydává časopis Knižní novinky s bibliografickou přílohou, která zjednodušuje ohlašovací povinnost, organizuje knižní žebříček, nově se hodlá angažovat ve všeobecné podpoře čtení. V jeho rámci pracuje rovněž skupina nakladatelů vydávajících učebnice.

Kolik máte v současné době členů?
Počet členů se mění. Ale pro orientaci: v SČKN je dnes zhruba 220 nakladatelů a 40 knihkupců.

Počet vydaných neperiodických publikací se u nás za posledních 15 let více jak zdvojnásobil. V loňském roce jich bylo vydáno 18 520. Vše z toho samozřejmě nejsou knihy, které můžeme najít v knihkupectvích, ale i jejich počet je obrovský. Co si o takových číslech myslíte? Není náš knižní trh přehlcený?
Čím více titulů vychází, tím se samozřejmě zvyšuje konkurence a naopak klesá průměrný náklad. To opravdu není moc příjemné pro nakladatele. Nicméně, myslím si, větší počet titulů je dobrý pro čtenáře i pro kulturní život společnosti. Nikdy jsem proto moc nerozuměl těm, kteří si stěžují, že vychází moc knih.

Mohou se v takovém prostředí prosadit noví nakladatelé? A co byste doporučil nově vznikajícím nakladatelstvím?
Žánrové spektrum je už hodně obsazené a pro nového nakladatele je problém najít si v něm své místo a uspět v konkurenci. Je přirozeným vývojem, že některá nakladatelství nabývají na síle, rostou a získávají stále větší podíl na knižním trhu. Dnes na knižním trhu operují nakladatelé mnohem silnější, než před patnácti, deseti lety. Pro nové nakladatele, pokud chtějí být nakladateli profesionálními, je proto stále těžší se v takové konkurenci prosadit. A co takovým novým nakladatelům doporučit? Nevím. Mají-li jasnou představu, co chtějí vydávat a jak se svou produkcí uspět, pokud mají pevnou vůli i odhodlání a pokud se ve svém odhadu nemýlí, je možné i to, že se jim to povede.

A podporuje nějakým způsobem Svaz českých knihkupců nová nakladatelství, pokud se stanou členy sdružení? Nebo se zaměřujete na "nové" autory?
SČKN nemá žádnou zvláštní politiku vůči novým nakladatelům. Vycházíme z toho, že všichni naši členové jsou si rovni. A co se týká autorů, SČKN je svazem knihkupců a nakladatelů - nikoliv autorů.

To už jsme se dostali k tématu Vaší knihy. Chystáte její aktualizaci? Přeci jen od posledního vydání uběhly čtyři roky a mnoho věcí se již určitě změnilo...
Knížka Jak se dělá kniha vyšla už ve dvou vydáních. Již to druhé bylo oproti prvnímu aktualizováno. Jeho náklad se pomalu doprodává a já opravdu chystám nové, třetí vydání. A protože si jsem dobře vědom, že se některé věci za poslední čtyři roky změnily (systém ISBN, hladina DPH, počítačové programy, internetové databáze a portály, rozšíření technologie CTP, která změnila způsob komunikace s tiskárnou, rozšíření digitálního tisku, změny v autorském zákoně), chystám i docela podstatné úpravy.

Tato kniha je také "biblí" pro studenty knihkupeckých škol. Jaký máte postoj k tomu, že se z vaší knihy učí budoucí knihkupci?
Jaký bych k tomu měl mít postoj? Jsem rád, že je kniha užitečná.

Specializované školy i dnes vychovávají nové knihkupce, myslíte si, že tento obor má nadále budoucnost? V knihkupectví v této době může pracovat každý a potřebné vzdělání k tomu nepotřebuje...
Jistě tušíte mou odpověď, že tomu tak není. Samozřejmě, že internet a digitální média výrazně změní podobu knihkupectví a celého prodeje knih. Ale řekl bych, že to spíš přinese vyšší nároky na knihkupecký personál. Myslím si nicméně, že většina absolventů knihkupeckých škol nakonec v knihkupectvích nekončí, a obávám se, že i nadále budou v obchodech s knihami pracovat neškolení a nekvalifikovaní prodavači. Je to škoda, ale v systému volných cen knih si musí knihkupectví konkurovat snižováním cen a vnitřních nákladů, místo aby si konkurovala lepšími službami, jak je přirozenější v systémech s pevnými cenami knih.

Myslíte si, že má současná krize dopad na český knižní trh? Nebo již vnímáte její vliv i ve Svazu českých knihkupců a nakladatelů?
Těžko se to hodnotí takhle brzy. Vloni se, alespoň podle kusých a útržkových informací, jež mám k dispozici, ekonomická krize v knižním obchodu moc neprojevila. První dva měsíce letošního roku ale přinesly nářky knihkupců i nakladatelů nad malými tržbami. Je-li to pokles dočasně vyvolaný panikou z katastrofických zpráv a předpovědí, který se nakonec vyrovná ve zbytku roku, především pak během podzimního a předvánočního prodeje, nebo zda se jedná o trvalejší trend, se teď ještě nedá říci.

Vystudoval jste obor teoretická fyzika, kosmologie a astrofyzika. Jak jste se vlastně dostal ke knihám a jejich vydávání?
Já jsem po absolutoriu vlastně nemohl pracovat ve svém oboru. Zkoušel jsem to v šesti ústavech Akademie věd, kde o mne měli zájem, ale vždycky z toho z politických důvodů sešlo. Tak jsem se živil jako programátor. A začal jsem, někdy v roce 1978, vydávat samizdat. Tím jsem se dostal ke knížkám. Po listopadu mne pak Karel Šiktanc, jehož básnické sbírky jsem v samizdatu vydával, vyzval, abych se přihlásil do konkursu na místo šéfredaktora Mladé fronty. On sám na tomto místě působil před srpnem 1968 a vykonal tam spoustu úžasné práce. Konkurz jsem ke svému překvapení vyhrál a tak jsem se stal profesionálním nakladatelem.

Velmi mě potěšilo, když jsem se dozvěděl, že jste se určitou část života živil jako programátor. To je i můj úděl... Odnesl jste si z té doby něco do současné praxe?
Ano. Když jsem nastoupil v Mladé frontě, vlastně jsem toho moc o technologii nakladatelské práce nevěděl, vše jsem se učil za pochodu. Ale měl jsem velkou výhodu ve znalosti počítačů. Tehdy - v prvé polovině 90. let - proběhla ve vydávání knih naprostá technologická revoluce, kterou přinesly osobní počítače (málokdo si možná uvědomuje, jak hluboká a zásadní to byla změna). Během dvou, tří let ofset úplně vytlačil knihtisk (ještě na začátku 80. let se 55 % knižní produkce tisklo knihtiskem, o dvanáct let později už knihtiskové stroje zmizely ze všech tiskáren), v nakladatelstvích se objevily počítače a technologická příprava knih se přesunula z tiskáren nejprve na typografická studia a pak i přímo do redakcí. A tady byla má programátorská výhoda: počítače jsem měl a mám rád, docela si s nimi rozumím a snažil jsem se je co nejdříve uplatnit i v technologii redakčního procesu v Mladé frontě.

Za normalizace jste provozoval samizdatové nakladatelství. Jak na tu dobu vzpomínáte? A jaké byly podmínky?
Vzpomínky jsou ošidné. Normalizace byla hnusná, odporná doba. Ale já jsem ji prožíval, když jsem byl mladý člověk a mladý člověk je přirozeně optimistický. Prizma mládí vám nakonec spoustu věcí zpětně ukazuje v lepším světle. Dělat knížky mne vždycky bavilo, bavily mne i ty počítače a měl jsem spoustu výborných kamarádů. A na rozdíl od Jiřího Gruntoráda, Ivana M. Jirouse a dalších zavřených na dlouhé roky, jsem měl to štěstí, že jsem se nikdy nedostal do přímé konfrontace s StB.

Jak se Vám pracuje se studenty? Všiml jsem si, že s nimi i vydáváte knihy ve Vašem nakladatelství...
Vydávat knihy se studenty mne baví a myslím si, že to baví i je. Je to samozřejmě docela dřina, a stojí mne to hodně času a úsilí. Odhaduji, že musím vynaložit obého čtyřikrát či pětkrát víc, než kdybych pracoval na stejných knížkách se zkušenými redaktory. Nicméně stojí to za to, zejména pak když vidím, jak si během práce tito mladí lidé osvojují nakladatelské návyky, jak se rychle učí, jak v nich roste zaujetí, jak se z nich stávají pedanti, bazírující již profesionálně na formálních detailech. A když knížky vyjdou, máme z toho - já i oni - velkou radost.

Kolik knih ročně vydáte ve svém nakladatelství? Plánujete nárůst, nebo se budete držet stejných počtů?
V posledních dvou letech jsem vydal vždy čtrnáct titulů. Změnu v tomto ohledu neplánuji, to ale neznamená, že nemůže nastat.

O svých zkušenostech s nakladatelskou činností přednášíte na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studentům. Již jsme zde zmínili zajímavé propojení s praxí a s reálným vydáváním knih ve Vašem nakladatelství. Můžete stručně popsat, co se dále studenti ve Vašem předmětu naučí?
Co se studenti naučí, to záleží na nich. Já nejprve jeden semestr přednáším tři hodiny v týdnu o vydávání knížek (základní pojmy knihoznalectví a výroby knih, typografické minimum, redakční práce, nakladatelský provoz, ekonomika knihy, ekonomika nakladatelského podniku, právní minum, užití počítačů v nakladatelské praxi, přehled knižního trhu). A pak v následujícím semestru se studenty vydáme několik opravdových knih. Při tom studenti musí tyto knihy všestranně nakladatelsky připravit: musí spočítat délku textu i počet tiskových stran, rozhodnout, jak kniha bude vypadat, vytvořit ekonomický model knihy, připravit licenční smlouvy, provést domácí i stránkovou korekturu, připravit popis knihy pro typografa, tlumočit mu své požadavky a spolupracovat s ním, napsat texty pro propagaci knihy a na záložky, připravit a zajistit propagaci knihy, postarat se o povinné, autorské a recenzní výtisky. Obálky těchto knih i jejich veškerou vnitřní typografii navrhují v rámci svého studia zase jiní studenti - studenti některé grafické školy. A tak by se všichni měli také naučit, že příprava knihy je kolektivní proces, v němž spolupracuje (často s trochu jinými představami) celá řada subjektů - autor, nakladatel, typograf.

Neplánujete i nějakou veřejnou přednášku či kurz?
Ne.

Myslíte si, že se v ČR více prosadí elektronická kniha?
Elektronická média se budou bezesporu prosazovat čím dál více. Ale jak rychlý to bude proces a kdy a které segmenty knižního trhu zásadně změní, to dnes myslím, nejde vůbec odhadnout. Může to být, pokud se objeví nějaké dostatečně kvalitní zobrazovací zařízení, které se vyrovná papíru (zatím o takovém zařízení ale nevím), hodně rychlý proces, ale zrovna tak to může trvat dlouho. Předvídat technologický pokrok nejde, on se totiž vždycky vydá nějakým směrem, který před pěti lety nikdo nečekal.

Je podle Vás Internet konkurencí knize? Nebo naopak může knihám pomáhat?
Internet je obrovským zdrojem informací. To je bezesporu konkurence, která se prosadí. Internetový prodej knih v budoucnosti (patrně nepříliš vzdálené) jistě zásadně změní prodej knih. Nemyslím si, ale, že nakladatelství se budou nějak překotně měnit na internetová (jejich význam je dnes zanedbatelný, a nejspíš takový i dlouho zůstane). A vůbec si myslím, že nakladatelé po zkušenosti, co digitalizace udělala s trhem hudebních cédéček, budou při přechodu na digitální média mnohem opatrnější, než byli jejich hudební kolegové.
Dlužno říci, že internet je také obrovským žroutem času a zdrojem nenáročné zábavy. Tato jeho stránka je samozřejmě knihám nepřátelská, protože zmenšuje dobu, kterou lidé hodlají věnovat čtení.

V ČR je několik velmi populárních amatérský literárních serverů. Sledujete je? Nehledáte zde třeba skryté talenty? Co si o nich myslíte?
K tomu jsem si již vyjádřil. Stránky, na něž se ptáte, nesleduji. Nicméně několikrát jsem nějaký takový server navštívil a vždy jsem měl pocit, že jsem se ocitl v říši grafomanie. Nikdy jsem tam neobjevil nic, co by stálo za řeč. Že se tam někdy objeví nějaký talent samozřejmě nelze vyloučit. Ale moc pravděpodobné to není. Myslím si, že opravdový talent si nakonec cestu k nějakému "papírovému" nakladateli najde.

Stíháte, při Vašem pracovním vytížení, sledovat všechny knižní novinky?
Každý den, když vstanu, zapnu počítač a odejdu do koupeny. Než si vyčistím zuby, nastartuje se a mohu si k němu sednout. Okamžitě si pak stáhnu a prohlédnu soubor s knižními novinkami, které vyšly minulý den a které mi posílá databáze Ceskeknihy.cz. Tato databáze zachycuje okamžitě přes polovinu všech titulů, které u nás vycházejí, zejména pak tituly z nejvýznamnějších nakladatelství. Je jich každý den většinou tak dvacet až osmdesát. Takže ano, skutečně se mi daří dost komplexně sledovat novou knižní produkci. Samozřejmě ale nejsem schopen všechny novinky přečíst, jakkoliv čtu rád.

Jaká kniha se Vám v poslední době líbila?
Tak třeba Salman Rushdie Klaun Šalimar, poezie Zbigniewa Herberta v knížce Ze země pana Nikoho, rukopisný román Tichý zpěv ve výši Jaroslava Kříže, O bílých slonech Hany Douskové, Jít krást koně Petra Pettersona, Rok kohouta Terezy Boučkové. A také Milenec od A. B. Jehošui a Puškinův knoflík Sereny Vitale a Příběhy matematiky Milana Mareše, Chyba Marka Šindelky (abych si přihrál polívčičku knih, které jsem nedávno sám vydal). Je toho zkrátka hodně.

A jaký je Váš oblíbený autor?
Tady nebudu jmenovat nikoho - je jich opravdu hrozně moc.

Auxerres - Maruška
Auxerres - Maruška
Moskva
Moskva
S Květou Legátovou v Praze
S Květou Legátovou v Praze

11.08.2009
racer
Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1012 ohodnocených)
1091 knih
  (963 ohodnocených)
a celkem 30942 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Šest jeptišek v klášteře
Max Unterwasser má být začínající autor, který své první dílko napsal výhradně pro muže. Kde jste se už s tímto jménem setkali? Jen si vzpomeňte na povídkovou knihu nakladatelství Listen Schůzky s ...
(2) Láska je...vodit se za ruce
(3) Rákosníček a hvězdy
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2019 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům