Závidět se nemá. Je to nečestné, nesportovní a křiví to páteř (ve smyslu morálním). A když už jsme u toho tepání nešvarů, tak ani lidojedství není správné, protože rožeň křiví páteř (ve smyslu fyzickém). Zvláště jíst vlastní bratry z magických pohnutek je nevychovanost a takový ptáček se nemůže divit, že skončí jako neptáček v Papui - Nové Guinei, ba i v Západní Papui. Obě tyto oblasti, tedy celý ostrov Nová Guinea, zahrnul svého času český velvyslanec v Indonésii a nyní spisovatel a amatérský etnolog Jaroslav Olša do své knihy.
Křest to byl velkorysý, na Kampě, v prostorách Mlýnské kavárny, za účasti zástupce velvyslanectví Indonésie pana Azíse, autorovy rodiny a bohaté palety etnických trofejí autorem z cest přivezených. Křestní matkou se stala specialistka nad jiné povolaná, ředitelka Náprstkova muzea Mgr. Blanka-Michaela Remešová, Ph.D..
Po nezbytném úvodu zástupkyň nakladatelství Argo a promítnutí programu "Tři minuty s Jaroslavem Olšem" (dělat škleby na šamana se nevyplácí) ovládl kavárnu samotný Olša snad ještě lépe než výše zmiňovaný šaman. Autentické náhledy do kuchyně a života Papuánců vůbec pravda nebyly jako z produkce National geographicu, ale ještě autentičtější Olšův komentář občasné poklesy kvality bohatě vynahradil. Tenhle se právě chystá jakoby vystřelit na paní velvyslancovou, ale my se nebojíme. Ostatek povídání se nesl hlavně v duchu vtípků o "dlouhém praseti", takže si myslím, že slabší nátury asi zbledly, když Olša oznámil, že občerstvení bude tématické a jídelní lístky jsou už na hromádkách v místnosti. Cituji: Polévka: Hadí polévka paua. Jednotlivá jídla byla pro zvídavé doplněna i krátkým receptem: Na šest netopýrů použijte půl kilogramu sušených švestek. Klepání kamenů se srdcí spadlých pak dlouho znělo kavárnou, zatímco odvážní již hodovali. Autor se mi svěřil, že pekl už od rána!
