Samko Tále je tu stále
Kdo je Samko Tále? Jsme to my, jací jsme byli a jací jsme, jsme to my, občané Československa, posléze Česka a Slovenska. Samko Tále je metafora zobrazující charakterové deformace, jimž jsme se nedokázali ubránit (alespoň mnozí z nás) - xenofobie, rasismus, ustrašenost, konformita... Oblečte Samkovi sako, košili s kravatou, odložte do kůlny vozík se zpětným zrcátkem a posaďte ho do průměrně slušného auta. Pak už stačí jen trochu ubrat na prostoduchosti - a kohopak to máme před sebou? A čím se tento člověk odlišuje od Samka? Svými názory určitě ne, svou případnou spoluprací s mocí také ne. Samko je obětí manipulace svého okolí, odráží se v něm svět, v němž vyrůstal - jeho pohled na svět kolem sebe se velmi podobá vnímání těch, kdo mu jeho "názory" vložili do hlavy, a netřeba se ptát, kdo to byl. - No né? No ano. Neptáme se tedy, zato se smějeme na místech, které by Samkovi, ačkoli "je humorný", vůbec humorné nepřipadaly, a naopak. A dáváme si pozor na osoby, jež "ve dne spí a v noci pijí alkoholické nápoje a nemají ani televizi", a pochopitelně hlavně na "kurvizány".
Kniha o hřbitově je skvěle propracovaná stylizace a současně natolik autentická, až je z toho čtenáři úzko.
