Diskuze ke knize: Knobloch, Edgar - Nomádi a Rusové
Více informací k této knize najdete v
detailuRecenzi této knihy najdete
zde
Autorova reakce na recenzi (2. cast)
Ale moje práce se týká historické analýzy, nikoliv politiky či ideologie.
Pokud jde o podrobnosti, rozdíl mezi Tatary a Mongoly není starší než Krymský chanát. Carpini píše ve 13. století "Historia Mangalorum quos nos Tartaros appellamus". Když se rozpadlo mongolské imperium /podobně jako Sovětský Svaz/ různé kmeny si začaly uvědomovat svou odlišnost, jazykovou i etnickou/ viz Uzbekové, Ujghuři, Kazaši - a taky Tataři/. Osetinci jsou ovšem většinou pravoslavní, ale v sev. Osetii, na rozdíl od jižní, je značný počet přistěhovalců ze sousedních oblastí /Inguši, Balkarové, Kabardinci/, kteří zase jsou většinou muslimové. V mém anglickém originále je "inhabitants are partly Muslims.
V celé recenzi není nic, co by moje závěry vyvracelo nebo aspoň zpochybnilo. Zato je tam celá řada nesmyslných tvrzení /Sovětský Samojed náš vzor, Velka Morava na vrcholech obou Fater, ruští mniši a Ku-Klux-Klan/ o kterých se dá jedině říci, abych použil slovníku pana Kopečka, že si tu autor pustil "hubu na špacír". Na třístránkovou recenzi mi to připadá trochu málo.
anonym
[30.08.2010]
Autorova reakce na recenzi jeho knihy (1. část)
Před nedávnem jste uveřejnili recenzi mé knihy NOMÁDI A RUSOVÉ od pana Jaromíra Kopečka. K tomu bych měl několik poznámek, které, jak doufám, uveřejníte také.
Především bych doporučil panu Kopečkovi, aby poněkud obrousil či spíše otesal svou češtinu. Kritizovat vědeckou práci jazykem drvoštěpů mi nepřipadá ani účelné, tím méně pak vhodné.
Moje výzkumy zasahují do celé řady oborů, od ekonomiky a sociologie až po etnografii a orientalistiku, nemluvě o mých osobních zkušenostech s nomády ve Střední Asii a na Středním východě. Očekával bych, že kritik se v těchto oborech dovede aspoň trochu orientovat. Poznámky a závěry pana Kopečka o tom příliš nesvědčí.
V předmluvě vysvětluji, že pro povahu nomádské civilizace si moje práce vyžádala poněkud neortodoxní a experimentální metody. V tom akceptuji jakoukoliv věcnou kritiku - ale pan Kopeček se tímto aspektem nezabývá.
Pokud jde o "vidění českýma očima", pan Kopeček jistě zná "Křest sv. Vladimíra". Není jisté, zná-li také program Karla Kramáře, čs. popřevratového předsedy vlády, který chtěl mít ruského velkoknížete českým králem. České oči tedy viděly různě- a navzdory čtyřiceti letům sovětizace se zdá, že to trvá dodnes.
Jinak se pan Kopeček celkem shoduje s názorem jednoho amerického recenzenta, pro kterého byla moje práce "politically incorrect". Napsal jsem mu, že názor, že země není placatá, byl také dlouho "incorrect" a dokonce přivedl mnoho lidí na hranici /v mém případě pouze ZA hranici/.
Autorova reakce na recenzi jeho knihy (2. Cast)
Ale moje práce se týká historické analýzy, nikoliv politiky či ideologie.
Pokud jde o podrobnosti, rozdíl mezi Tatary a Mongoly není starší než Krymský chanát. Carpini píše ve 13. století "Historia Mangalorum quos nos Tartaros appellamus". Když se rozpadlo mongolské imperium /podobně jako Sovětský Svaz/ různé kmeny si začaly uvědomovat svou odlišnost, jazykovou i etnickou/ viz Uzbekové, Ujghuři, Kazaši - a taky Tataři/. Osetinci jsou ovšem většinou pravoslavní, ale v sev. Osetii, na rozdíl od jižní, je značný počet přistěhovalců ze sousedních oblastí /Inguši, Balkarové, Kabardinci/, kteří zase jsou většinou muslimové. V mém anglickém originále je "inhabitants are partly Muslims.
V celé recenzi není nic, co by moje závěry vyvracelo nebo aspoň zpochybnilo. Zato je tam celá řada nesmyslných tvrzení /Sovětský Samojed náš vzor, Velka Morava na vrcholech obou Fater, ruští mniši a Ku-Klux-Klan/ o kterých se dá jedině říci, abych použil slovníku pana Kopečka, že si tu autor pustil "hubu na špacír". Na třístránkovou recenzi mi to připadá trochu málo.