Z téhle knížky jsem byl velmi rozpačitý. Dala by se přirovnat ke krásně vypadajícímu párku, který když nakousnete tak zjistíte, že masa v něm moc není, sůl tam zapoměli dát, jen krásně vypadá. Myslím, že příběh Santiniho jazyku je velmi chatrný, i když ve velmi lákavých kulisách. Tuhle knížku musím srovnat s autorovým Sedmikostelím, kde byly kulisy také velmi zajímavé, ale mělo to také děj a nápad. Santiniho jazyk se mi sice hezky četl, ale nemohu říct, že se mi knížka líbila. Takže s vaším "čtenářským paradoxem" naprosto souhlasím.
