Přemýšlivý spisovatel
Kunderovy knihy čtu nesmírně rád. Jsou to filozofující romány, které se musí číst velmi soustředěně. S pobavením čtu negativní recenze a vždy si na ně vzpomenu, když Kunderu cituje zahraniční autor či politik.
merazim
[22.01.2007]
Přečetl jsem asi třetinu textu a dojem je stejný jako z NLB. Fascinace. M.K. dokáže svým románem (pokud je to ještě román) zaujmout a nepustit. Mám z něj pocit, že to prostě musím přečíst najednou. Stejně jako u NLB mám také ale pocit, že autor nedává čtenáři moc prostoru pro vlastní názor. Můžu s ním nesouhlasit, ale nemůžu o věci diskutovat, protože on svými tvrzeními nepřipouští pochyby. Jak řekl, tak to je. Připadá mi ale (i pro něj) šílený, pokud si skutečně bez zaváhání myslí, že žije v realitě pokrytců, jejichž jediným cílem je vytvořit o sobě v očích druhých obraz, jak by se sami přáli vidět (to pro ty malé), případně i obraz, který o nich budou mít následující generace (to pro ty velké "nesmrtelné"). Nemyslím (nejsem křesťanského nebo jiného vyznání), že člověk je jenom souhrn dojmů, které projektuje navenek pro okolí a to je pro něj to nejdůležitější. Existuje určitě i vlastní vnitřní prostor, ve kterém se mohu cítit spokojený i přesto, že si o mně okolí nemyslí zrovna pro ně hezké věci a že po mně po pár letech po mé smrti nikdo ani nevzdechne. Trápit se již nyní vlastní pomíjivostí, je jako plakat nad rozlitým mlíkem. Nedá se s tím nic dělat a ani tzv. nesmrtelnost není nesmrtelností faktickou. Navíc ji i Kunderá sám zesměšňuje. Přesto mi přijde, jako kdyby se zařizoval přesně tak, jak to dělají postavy jeho románu. Snaží se o sobě vytvořit obraz, který odpovídá jeho představě. O tom mě přesvědčuje jak jeho styl psaní, tak knihy esejů, které jsem od něj četl. Proto zjevně omezil okruh svých vydávaných děl na předem stanovený a vytvořil jejich francouzskou verzi jako verzi poslední ruky. Proto zřejmě překládá svoje romány do češtiny sám. Proto lituje souhlasu s filmem NLB a zákazal adaptace. Otázkou však je, zda-li to stojí za to. Chce se skutečně stát nesmrtelným? A pokud se jím stane, nebudou si o něm ostatní pamatovat právě jen to, jak odmítal vydávat doma svoje dílo? Ale jinak se mi to líbí.:)
