Diskuze k recenzi: Levi, Primo - Když ne nyní, kdy?
Více informací k této knize najdete v
detailuRecenzi této knihy najdete
zde
Michala
[22.12.2006]
Díky
Díky za tu recenzi. Třebaže máme v naší rodině mnoho načteno o osudech Židů ve 20. století v Evropě, Leviho knížka nás překvapila. Málo se toho ví o "zemi nikoho" za zády strašně dlouhé německé fronty a ještě méně o tom, že tady Židé bojovali. O hrdinském a beznadějném povstání ve varšavském ghettu se člověk ani v samotné Varšavě mnoho nedozví, pokud nemá předem nastudováno, co a kde hledat. Nezbylo nic. Povstání připomíná jeden památník a pak mohyla na místě sklepa, kde se bránila poslední hrstka povstalců, a u ní pamětní deska. Snad tady můžu připomenout jiný hrdinský boj Židů: ozbrojené povstání ve vyhlazovacím táboře Treblinka, který začali a vedli Židé z Československa (viz kniha Richarda Glazara -Treblinka, slovo jak z dětské říkanky). Díky jejich odvaze se podařilo, že tábor shořel a již nebyl obnoven, a také to, že hrstce lidí se podařilo utéci a později svědčit v soudním procesu proti vedení tábora.
Prosba na závěr - bez urážky: pane recenzente, prosím, pozor na pravopis velkých písmen.
J.Kopeček
[22.12.2006]
O nacionálních tahanicích ve východní Evropě se nikde moc nepíše, protože tato problematika nezapadá do sebeprezentace žádníého z místních národů. Dříve se nesmělo psát o antikomunistických bojovnících, dnes se zase musí psát politicky korektně.
Před lety jsem viděl překvapivý dokument ze série Přežití v divočině (nebo tak nějak). Autor navštěvoval běloruské partyzány (židy i pravoslavné) a ptal se jich, jak kopat zemljanku, vyrábět olej z jehličí a sušit boty, ale na rozdíl od jiných dílů, nechal pamětníky velmi otevřeně hovořil o národnostním a politickém pozadí doby, včetně důvodů, proč a odkud museli k partyzánům utéci.
Pište mi, prosím, co je konkrétně špatně. Já tak píšu v dobré víře, že je to správně, proto po sobě chyby nenajdu:-)
| nápověda
