Vévoda z Orbieu znovu na scéně

Docela mě překvapilo, když koncem loňského roku Mladá Fronta bez jakékoliv výraznější propagační kampaně vydala předposlední knihu z rozsáhlé historické ságy "Dědictví otců" Roberta Merla. Spiknutí a úklady, jak autor svazek pojmenoval navazuje na celkem 11 předchozích, rozdělených do dvou relativně nezávislých cyklů.
To má Merle jako autor historických románů tak málo příznivců? V některých knihkupectvích se ve vánočním "návalu" nových titulů nedostal ani mezi nejzajímavější novinky! Zřejmě hodně lidí zná Merla spíš jako autora fikcí (např. Malevil, Až delfín promluví nebo Muži pod ochranou). Škoda pro ně a škoda i pro Vás, pokud se o historii zajímáte a tento literární počin francouzského romanopisce (ale také historika) neznáte.
První cyklus, vydaný u nás poprvé již v 80. letech, pokrývá francouzské dějiny zhruba od smrti Františka I, téměř až do zavraždění Jindřicha IV. Druhá řada volně navazuje a popisuje převážně vládu Ludvíka XIII, známého především z Dumasových Tří mušketýrů. Narozdíl od Dumase jsou tu ale historická líčení událostí konce 16. a začátku 17. století velmi věrná, Merle použil svou invenci především ke konstruování vět, nikoliv událostí.
V červnu letošního roku vyjde v MF již definitivně poslední díl kroniky vévody z Orbieu (autor zemřel v březnu 2004) a já doufám, že tentokrát se tento mimo jiné také esejista, dramatik a překladatel dočká pozornosti, která mu po právu náleží.