Dalo by se říci, že knihu nejlépe definuje její anglický podtitul: Asertivita a rovnost ve vašem životě a vztazích. Případný čtenář si nesčetněkrát v knize připomene, že asertivita je cesta k rovnosti. Možná bych měl napsat spíše fenomén než kniha, neboť první vydání vyšlo v roce 1970. Současné vydání obsahuje reakce na kritiky předchozích vydání, reakce na poradenskou praxi obou autorů i měnící se právní rámec v USA. Americké reálie přeci jen místy "razí" a v českém prostředí se tak dobývají do otevřených dveří.
Kniha byla sepsána, aby se ušlápnutí naučili ozvat a agresivní naučili ztlumit. Tlumení agresivity je největší změnou oproti původní verzi, ve které byl kladen důraz na vyjádření svého názoru. Velkou cílovou skupinou knihy byly a jsou ženy, na internetu je označována za podstatný příspěvek k formování ženských práv v 70. a 80. letech v USA. Její dopad však autoři dokumentují i z Japonska a muslimských zemí.
Kniha je rozdělena do pěti částí. Čtenář se v nich postupně seznámí s tím, co je a není asertivita, jak se chová asertivní člověk, jak se jím stát a jak ji pak s rozumem užívat. Objevování asertivity, první kapitola druhé části čtenáře seznámí s dělením chování na neasertivní, asertivní a agresivní. Toto dělení pak prostupuje celou knihou ve všech dalších rozborech a příkladech. Dalo by se také nazvat: Reagovat "málo", "akorát" a "moc".
V počátcích se asertivní výchova soustřeďovala především na kategorii lidí, kteří reagovali "málo", a snažila se je tlačit dopředu téměř za každou cenu. Buďme proto rádi, že k nám došlo až vydání vyzkoušené na Američanech! Popravdě řečeno, v Česku je velmi hluboké povědomí o tom, že hlavou zeď neprorazíš a že bit může být i spravedlivý v právu, proto tolik nepřekvapí ani další leitmotiv: "Není to o tom, co říkáte, ale jak to říkáte!" Ovšem nejen v logických významech slov jsou skryty háčky. Ona i všelijaká gesta, postoje a pohledy do očí mohou skončit všelijak a dle autorů i nožem v břiše.
To je jedním z nejbolavějších míst knihy, či spíše nejbolavějších míst společnosti. Neustále proklamované heslo: "Asertivita vede k rovnosti," v multikulturní společnosti jaksi přestává platit. Autoři vehementně upozorňují, že míra násilí ve společnosti silně vzrostla, a proto doporučují při asertivních chování důkladně zvažovat lidi a okolnosti. V této souvislosti briskně nastrkují závislé na drogách, ale jiné kapitoly dávají tušit, že se jedná především o asertivní chování k menšinám, kde může člověk snadno narazit. Pochopitelně jsou to soudné ohledy k reáliím země, ale přesto tato varování zanechávají hořkou pachuť, pocit, že cosi se nepovedlo a příliš mnoho čistě rasistických dedukcí: Je asertivita v rozporu s rovností či multikulturalitou? Případně, platí staré známé: "Buď asertivní, ale jen ke slabším"?
Jiným velkým tématem je vztah ke hněvu a vyplývající agresivitě. Počátkem sedmdesátých autoři patřili ke stoupencům názoru, že z hněvu je třeba se vyzuřit, pořídit si mlátící polštářek a odreagovat se. Nyní již si to nemyslí, poněvadž od mlácení do polštářku vede přímá cesta k mlácení do názorových oponentů. Zlost se neodreaguje zuřivé chování se jen posílí. Přiznat chybu je také příznakem vyspělosti.
Souhrnně řečeno: Stále se jedná o příručku, jak o sobě dát vědět, ale v posledních modelech i o tom, jak to nepřehnat a nedostat se do maléru. Mnohé nasvědčuje tomu, že v zemi původu se předpokládá rozvíjení této schopnosti v kurzech. Schopnost nakopnout ke změně ty, kteří jsou ukusováni žalem z vlastní slabosti tu je. Překvapivé je množství nesnadných společenských problémů, které osloví i příručkám odolné typy. Autoři jsou prostě letití praktici. O hloubce jejich vhledu svědčí i užívaná motta:
Obtížný člověk je každý, kdo se nechová podle obecných očekávání. Tato definice ve své prostotě a racionalitě zároveň skrývá i ty nejhlubší temnoty lidské existence, protože kromě prvoplánovitého: "Nepruď a nebudeš pruzen!", také očekává, že Ukrajinec bude mít na sobě montérky od malty a imperialista bude týt z lidu, ale výhledově bude spravedlivě ubit a znárodněn.
Buďte k jiným lidem slušní, ale pak si všímejte, zda jsou i oni slušní k vám. (Alan Alda) No vidíte, proklínaná sociobiologie jako řemen, ale od mistra ji skousne každý, i když pro slepou a bezesmyslnou evoluci má jen slova nejhlubšího pohrdání.
Vydal Portál v roce 2004. Psáno pro Futurologii.
