Jeho román "Oblázek na obloze" (orig. Pebble on the Sky) vyšel poprvé v roce 1950. A i když to není ani zdaleka jeho první dílo, byl to v jeho tvorbě velký mezník, protože je to jeho první vydaný román. Příběh napsal už v roce 1947, ale žádný časopis mu ho nechtěl otisknout. Jak sám autor říká, byl to do té doby jeho největší literární nezdar. Až v roce 1949 se nakl. Doubleday se rozhodlo vydávat románové řady sci-fi, a jeho předělané dílo nakonec slavnostně 19.1.1950 vyšlo jako kniha.
Dějově kniha patří do cyklu o Nadaci, který spolu s seriálem o robotech patří k nejznámějším dílům Isaaca Asimova. Jedním z hlavním hrdinů příběhu je Joseph Schwarz, stárnoucí člověk ze současnosti, který se nepodařeným experimentem dostane do tisíce let vzdálené budoucnosti našeho světa. Do světa, kdy lidstvo už osídlilo stovky miliónů planet, do světa, kde celému galaktickému impérii vládne planeta Trantor. Paradoxně planeta Země je považována za nejzaostalejší a nejnebezpečnější planetu, kde lidstvo vůbec může žít. Jedná se totiž o radioaktivní planetu. Hlavní zápletkou děje je prognóza některých vědců z impéria, že Země je možná kolébkou lidstva. Tento názor zastává hlavně ambiciózní archeolog dr. Arvardan, který za tímto účel přijel na Zemi, aby zde vědecky dokázal své domněnky. Ale naráží zde na silný odpor pozemšťanů, kterým vládne tvrdými pravidly sekta Tradicionalistů. Ti mají v plánu jedno - pomocí genocidy galaxie znovu nastolit hegemonii Země, jako pravé matky lidstva. A tak boj o budoucnost lidstva muže začít!
"Oblázek na obloze" je klasickým příkladem tvorby I.Asimova. Na science fiction tehdejší doby zde nedominuje technika a prognózy zázraků technologií budoucnosti (v některých dílech se dokonce Asimov později omlouval za svoji technickou naivitu), ale děj zde žene ku předu hlavně logika a psychologické postupy. To je hlavní rys celé autorovi tvorby. A potom tu je samotná myšlenka a s tím navazující pointa. Ta je v "Oblázku na obloze" opravdu zajímavá, možná až trochu schválně naivní. Na tu podle mne autor přišel pod vlivem atomového bombardování Japonska. Myšlenka, jak neuvěřitelně hrůzné může být naše moderní lidstvo.
Kniha už v češtině vychází podruhé. Poprvé vyšla v roce 1993 v dnes už neexistujícím brněnském nakl. AF 167, a letos vyšla v nakl. Triton. Obě vydání jsou v kvalitním překladu (kvalitního) Petra Kotrleho. Stejně dobré jsou i po grafické stránce, hlavně díky tomu, že i v AF 167, i v Tritonu, knížky z tohoto cyklu vydávají(li) ve stejné úpravě. Jen cenově jsou si odlišné. V 1993 jste za ni dali 50,- Kč, dnes je to 209,-Kč. Ale při kvalitě knihy je naprosto jedno, kolik by stála.
