Popularita jejich knih už trvá přes dvě stě let, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by to v následujících letech mělo být jinak. Náměty románů se už několikrát převedly na filmové plátno a další zpracování se ještě chystají. Román "Sanditon" se z řady jejích tzv. domestic novel (příběhů z rodinného prostředí) vymyká tím, že se jedná o nedokončené dílo. Austenová ho začala psát necelý rok před svojí smrtí a podařilo se ji dokončit pouze jedenáct kapitol. O jeho dokončení se pokusilo mnoho autorů, ze kterých nakl. Daranus vybralo verzi autorky Marie Dobbsové. Kniha poprvé vyšla v češtině v roce 1999 pod názvem "Romance u moře".
"Hrdinou" příběhu by se dalo nazvat malé lázeňské městečko Sanditon na jihu anglického pobřeží. Malé, celkem neznámé letovisko v ústraní, ve kterém tráví své letní měsíce různorodá společnost, od jedinců nesmělých, stydlivých, přes vdavek chtivé slečny, nabubřelé gentlemany, prostořeké světáky, až po tragikomické postavy hypochondrů. Celý tento kolorit charakterů a tužeb je nám předkládán slečnou Charlottou, která se tam dostala shodou náhod. Nesmělá, velké společnosti nezvyklá dívka z panského venkovské domu, je poprvé ve společnosti. Je to čistá duše, nenavyklá intrikám a přetvářce, a tak její pohled na dění kole je dosti kritický a přesný.
Nemůžu říci, že by kniha měla nějaký dějový spád. Příběh je spíše popisem a rozborem jednotlivých postav a postaviček, jejich skrytých cílů a záměrů. Vzniká tak obraz anglické společnosti, která měla snad více kast než indičtí hinduisté. Společnosti, kde termín "majetek a bohatství" může mít mnoho a mnoho významů.
Často narazíte na otázku, jak by kniha vypadala, kdy by ji Austenová dopsala. Jak moc je to kniha Dobbsové, jak moc je to námětově odlišné. Přiznám, že kniha se četla stále dobře, příběh mne pohltil a nějaké větší rozpory jsem nepocítil. Je fakt, že až tak dramatický závěr by nejspíše Austenová nevytvořila, a možná výraz ve stylu "změnit ho zmáčknutím tlačítka" je terminus pro tuto dobu nepoužitelný.
Jako svoji třetí knihu od J. Austenové vydalo nakl. Daranus v překladu Stanislavy Pošusutové.
