80 %

Barnett, Correlli - Bojujte s nepřítelem zblízka II.

Více informací k této knize najdete v detailu
Po roce vychází druhý díl dějin Britského válečného námořnictva za druhé světové války Correlliho Barnetta. Začíná britským útokem na francouzskou flotilu v Mers-el-Kebíru a končí překvapivě tam, kde díl první, u počátků britsko - japonského nepřátelství, dotažených až k potopení Repulsu a Prince of Wales při marné obraně Malajska.

První díl ukázal, že Barnett je zkušeným historikem, dobrým spisovatelem a velkým nepřítelem Winstona Churchilla. Hned prvá kapitola, věnovaná neslavnému konci britsko-francouzského přátelství po kapitulaci Francie, mu k tomu dává dostatek prostoru. Útok na francouzskou flotilu v její základně v Mers-el-Kebíru opravdu nepatřil do učebnice pro gentlemany a Britům se tato akce vrátila o pár let později při vylodění v rámci operace Torch. Lze vysledovat Churchillovu dychtivost po bezohledné akci, zejména v tomto případě proti Francouzům ... spolu s pochopitelným přáním co nejdramatičtěji zapůsobit na světové ( a zejména americké) veřejné mínění odhodláním Británie pokračovat ve válce. Nepříliš často ventilované Churchillovy návrhy k útokům na francouzské přístavy autor přirovnává k proslulým zbytečným útokům během sedmileté války. Churchill znova upadl do své staré chyby paličatého odmítání dbát na operační realitu. Vrcholem těchto vrtochů byla operace Menace - útok na Dakar, který se opravdu nepovedl. Cena na britské prestiži, zejména u amerického veřejného mínění, byla dost velká. Přes tyto narážky má Bernett naštěstí dost soudnosti i materiálu, aby neupadl do osobních půtek s Churchillem bez ohledu na jeho přínos.

Dle předválečné doktríny byla Británie připravena vyklidit v případě ohrožení doma i na Dálném východě Středomoří. Barnett považuje za chybu, že se tak nestalo. Zde je možná místo pro jistou polemiku, neboť jeho oblíbenec admirál Cunningham označil stažení britského loďstva za kapitulaci v očích muslimského světa, která by jistě vedla k masivnímu povstání a kdo ví, jak by se dějiny vyvíjely, kdyby byly blízkovýchodní zdroje ropy od roku 1941 v rukou Osy.

S výjimkou poslední kapitoly děj přeskakuje z bojiště v Atlantiku - opotřebovávací válka s Německem - na bojiště středozemské - válka s Itálií později posílenou zejména luftwaffe. V průběhu celé knihy je možné sledovat takřka zázračnou smůlu a neuvěřitelnou neschopnost italské branné moci při boji s Brity. Nebýt závěrečného zničení posledních dvou britských bitevních lodí italskými potápěči přímo v Alexandrii, byly by italské výsledky zcela tristní. Kupříkladu při O'Connorově ofenzívě proti Italům v Lybii postoupili Britové o 800 km za 10 týdnů a zajali 130,000 nepřátel, při vlastních ztrátách 519 mrtvých a nezvěstných.

Neschopnost italského loďstva dokumentuje nejen to, že jediný australský křižník napadl dva italské těžké křižníky a jeden potopil, ale i to, že italské posádky v Eritreji se pokusily jen jednou napadnout britské zásobovací konvoje v Rudém moři.

Kniha je obzvláště zajímavá souvislostmi s nimiž spojuje dávná politická rozhodnutí s jejich následky. V roce 1940 byly na Maltě JEN tři stíhací dvojplošníky Gloster Gladiator. Mnohá taktická a strategická rozhodnutí autor srovnává s těmi, která už byla učiněna za předchozích válek a která i tehdy vedla k fiasku. Běžný čtenář takové souvislosti nezná a nezbývá mu pak, než se divit, proč se pro ně rozhodli velitelé, kteří je z vojenských akademií bezesporu znali. Celé tažení ve Středomoří je poznamenáno následky bezmezného pohrdání letectvem, navzdory tomu, že během jediného dne dokázaly dvojplošníky Swordfish z letadlových lodí Illustrious a Eagle potopit jednu a poškodit další dvě italské bitevní lodi. Příště už se podobná překvapení budou odehrávat na britské straně.

Autor si nevšímá jenom britských nedostatků a své si od něj vyslechne i německá Kriegsmarine. Detailní sepětí stratégů a technických problémů jejich oblíbených u zbraní ukazuje vývoj od ponorkové války, přes vlčí smečky k prolomení šifry Enigma. Tento vývoj vedoucí k odvolání Dönitze a přenosu preferencí na bitevní lodi vedl ke krátké plavbě Bismarcka. Zde Barnett píše, že jeho potopení blízko přístavu bylo podpořeno kapitánem Lütjensem, který jediným projevem zlomil bojového ducha posádky a přesvědčil ji, že jedou na jistou smrt. Na britské straně se totéž podařilo Phillipsovi, chráněnci Pounda a Churchilla, velícímu dálněvýchodnímu loďstvu. Kromě komplexních analýz čtenář nalezne i celou řadu "perliček", například U570 byla první ponorkou, kterou zajalo letadlo.

Ve Středomoří kniha popisuje statečný odpor Řeků, kteří zahnali italské úročníky zpět do Albánie i rychlý pád vyčerpané řecké armády při útoku wehrmachtu přes Jugoslávii a z Bulharska. Strategický výsledek rychle prokázal, jakou fantazií z vojenského hlediska bylo očekávat, že armády tvořené venkovany, ať již jakkoli početné, odolají luftwaffe a tankovým divizím.

Zatímco bitva u mysu Matapan a odražení německých konvojů směřujících na Krétu byly jednoznačnými úspěchy námořnictva, celková vojenská situace Británie ve Středomoří byla tragédií. Jen strach Italů "vyplout" po nářezu u Matapanu umožnil evakuovat jednotky z pevninského Řecka, aby mohly být později evakuovány z Kréty. Po roce se otevřela znova ofenzíva proti Tripolisku, zastavená předtím kvůli přesunu armády do Řecka. Tentokrát však proti silnějšímu soupeři, afrikakorpsu.

Již zmiňovanou poslední kapitolou je vývoj vztahů na Dálném Východě, kde se Británii podařilo vyhrotit vztahy s Japonskem, aniž se jí podařilo získat podporu USA. Připojením se k likvidačnímu americkému embargu na dovoz do Japonska po jeho anexi Indočíny (27. dubna 1941) se Británie sama spolupodepsala na počátku války v Tichomoří. (Zde se také vkrádá otázka, zda bylo opravdu nutné hladového tygra - Japonské císařství budit nebo by se vzbudil sám.) Kapitola obsahuje podstatně širší politické pasáže, z nichž hlavně vyplývá, že pevnost Singapur byl hlavně Churchillův řečnický obrat, kterému sám uvěřil. Ve skutečnosti byla základna jen od moře chráněna dělostřeleckými bateriemi pro případ útoku bitevních lodí. Neexistoval žádný systém obrany proti pozemnímu útoku. Tím, že Churchill trval na vyslání posil do Singapuru a na jeho obraně až do konce, změnil tuto porážku ve velmi dramatickou katastrofu, katastrofu jež zasadila smrtelnou ránu britské imperiální prestiži.

Zajímavý náhled na námořní dějiny druhé světové války, od autora poučeného ve vojenské technice i vojenské vědě. Válka v souvislostech od politiky po techniku, což se často nevidí.

Vydala Paseka v roce 2007.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 1. Z toho průměrné hodnocení: 1.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30459 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a