80 %

Barnett, Correlli - Bojujte s nepřítelem zblízka

Více informací k této knize najdete v detailu
Kniha se sáhodlouhým a vše říkajícím názvem: "Bojujte s nepřítelem zblízka. Britské válečné námořnictvo za druhé světové války I.", je v české literatuře takřka rouhavým vkročením do hájemství Hubáčka a Hrbků. Avšak neotřelé postřehy a vývody Correlliho Barnetta jsou zárukou podnětného a poučného čtení pro začátečníky i ostřílené znalce námořních dějin druhé světové války, o čemž nejlépe svědčí, že knihu přeložil Jaroslav Hrbek a vydalo nakladatelství, které vydává Hubáčka.

Že je Barnett atyp se čtenář přesvědčí již nahlédnutím do obsahu. Prvá kapitola je věnována oficiální kapitulaci německého Širomořského loďstva v listopadu 1918 a první třetina knihy uplyne, než padne první výstřel druhé světové války. V kapitole o kapitulaci navíc Barnett stačí shrnout vybudování německé flotily, popsat její úspěchy, srovnat německý a britský styl velení, pancéřování a vůbec všechno. Zkrátka, není to promarněný papír.

Barnett je specialista na dějiny industriálního období britského impéria a především jeho úpadku ve 20. století. Již záhy čtenář zjistí, že je velkým kritikem kvalit britského průmyslu, britského velení a především Churchilla (kdo něco ví o dějinném úspěchu u Gallipoli, ten se tolik nediví). Pro Churchilla samého to byla také doba (prvním dnem války se opět stal prvním lordem admirality v Chamberlainově vládě) oprašování starých strategických pošetilostí v novém hávu, ale se stejně nešťastnými výsledky v letech 1914-1918. Uvádí, že protiletadlové kulomety Bofors a Oerlikon švédské, respektive švýcarské výroby musely být použity, protože výrobky britské zbrojovky Vickers neprošly testy. Ještě hůře britský průmysl slízne za neschopnost vyrábět přístroje pro řízení střelby. Uvádí, že část oceli pro obšívky křižníků musela být nakoupena ve třicátých letech v Československu, neboť britské ocelárny nestíhaly.

Hlavní problém doby po prvé světové válce Barnett vidí v touze po míru a v bezmezné víře ve Společnost národů. Po válce tak došlo k demontáži fungujících struktur a výraznému omezení rozpočtu. Autor uvádí jednak poklesy faktických stavů, ale i stavy nezbytné dle tehdejších studií a případně následky těchto zanedbání. Ty historie potrestat nezapomněla. Ovšem omezený rozpočet byl jen následkem ztráty pozice světové ekonomické a obchodní mocnosti, což je patrné ze smluv se Spojenými státy a Německem (říjen 1935, souhlas s německým vytvořením flotily o síle 35% britské, ponorkových zbraní a Luftwaffe).

Barnett na pozadí omezování britského vojenského rozpočtu sleduje růst moci Německa, Japonska a Itálie. V říjnu roku 1935 vtrhla Itálie do Habeše. Přestože Británie neměla v tomto sporu žádné přímé koloniální zájmy, rozhodla se postavit ve Společnosti národů v souladu s jejím statusem a v zájmu "kolektivní bezpečnosti" proti Itálii, z větší části pod tlakem britského veřejného mínění, ovlivněného do značné míry rozohněnými idealisty. "Strategickými důsledky" tohoto donkichotství byla ztráta poslední bezpečné oblasti - Středomoří.

Výše uvedený citát má ilustrovat autorovo chápání vojenské a politické nezbytnosti. Čili žádná spravedlnost až na kost, ale velice příkrý pragmatismus. Toho čtenář užije zejména ohledně plánů útoku na Norsko. Detailně popisuje britské (Churchillovy) plány na obsazení Narviku a rudných dolů ve švédském Gällivare pod záminkou pomoci Finsku proti sovětské agresi. (Kniha však obsahuje i mnohem šílenější plány zavlečení Norska a Švédska do války proti Německu.) Do jara 1940 totiž nikdo v Londýně nevěřil, že by Německo mohlo napadnout Norsko. Autor to považuje za selhání zpravodajců srovnatelné s nezjištěním útoku na Pearl Harbor.

Nakonec britsko-francouzské expediční síly dobyly Narvik 28.5. 1940, tedy 18 dní po německém útoku na Francii, čímž došlo na slova kritiků severského dobrodružství, že povede toliko ke štěpení sil. Navzdory mnoha omylům a chybám Barnett vyzdvihuje statečnost a kvalitu britského velení při srážce bitevních lodí Scharnhorst a Gneisenau s křižníkem Renown. V tomto střetu vidí autor dědictví 300 let bojových úspěchů v duchu nelsonovského: "Bojujte s nepřítelem zblízka", které dal i do titulu knihy. Byl to poslední rozkaz, který dal Nelson u Trafalgaru vlajkovat ze své lodi.

Totéž autor oslavoval v kapitole zabývající se honem na kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee v jižním Atlantiku. To byl také jediný úspěch britsko-francouzských spojenců v tomto díle, který kromě bojů v Norsku obsahuje i evakuaci expedičního sboru z Dunkerku (detailnější popis obsahuje kniha Dunkerský zázrak). První díl uzavírá vstup Itálie do války, který přerušil britskou zásobovací trasu Středozemním mořem a japonská žádost na uzavření Barmské cesty pro pomoc Čankajškovu režimu. Zároveň s tím britská vláda informovala Austrálii a Nový Zéland, že obě dominia se musí se žádostí o vojenskou pomoc obrátit na Spojené státy. A tak historie konečně odhalila bluf, nesoucí název britské impérium.

Kromě těchto analytickým postřehů a celkových hodnocení kniha obsahuje i očekávané popisy jednotlivých střetnutí, typy výzbroje a novinky ve velení či zásobování. Možná ještě detailněji, než je zvykem. Každá loď je poprvé uváděna s výtlakem a jménem kapitána.

Vydala Paseka v roce 2006.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 3. Z toho průměrné hodnocení: 2.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30458 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a