75 %

Barrow, John D. - Konstanty přírody

Více informací k této knize najdete v detailu
Ačkoliv podtitul "Čísla skrývající nejhlubší tajemství vesmíru" budí jistá okultní podezření, jedná se pravověrnou vědu, respektive její popularizaci z pera Johna D. Barrowa, známého kosmologa a teoretika všeho i ničeho. Svou pozornost v tomto díle obrací k přírodním konstantám, tedy číslům vystupujícím v základních rovnicích fyzikálních teorií, jež nám nezbývá než měřit.

K změření těchto konstant, respektive k objevu rovnic v nichž by měly figurovat vedla dlouhá cesta. Až do novověku byly za základní konstanty považovány zpravidla vzdálenost mezi královou špičkou nosu a špičkou nataženého prostředníku - sáh, délka jeho nohy a podobné míry. Později se základními jednotkami staly již ve středověku známé etalony, nejprve zazděné do zdí radnic, později ukrývané ve sterilních sklepních sejfech. Jednotky, pravda, nejsou konstanty, ale na naší cestě nám nemálo pomohou. Ostatně, co by za to v NASA dali, kdyby si mohli zopakovat ono nepříjemné dobrodružství se sondou na Marsu.

Precizní měření vyžadující precizní definice jednotek stála u zrodu vědy (i techniky). Již koncem 19. století irský fyzik Stoney jednak systematizoval používané experimentální jednotky, ale též vybral tři konstanty - gravitační konstantu G, rychlost světla c a náboj elektronu e - a s jejich pomocí definoval přirozené jednotky hmotnosti, délky a času. Vyšly pitvorně, což se zdálo teologickým vykladačům světa divné, neboť by tu měly být kvůli nám.

Roku 1899 narazil na týž problém i Max Planck, ten si vybral hned čtyři konstanty -gravitační konstantu a rychlost světla ponechal, namísto náboje elektronu vzal Planckovu konstantu h (ne, nebyl to megaloman, konstantu sice zavedl, ale její význam není dán jeho jménem). Nadto přidal Boltzmannovu konstantu k svazující teplo s teplotou.

I Planckovi vyšla pitvorná čísla, která nebyla "divná" jen běžným smrtelníkům, ale i mnoha osobnostem teoretické fyziky. Význam přírodních konstant začal mnohým kolidovat s významem čísel. Jak Barrow píše, numerologie se stává návykovou. Osudnou se stala Eddingtonovi, vedoucímu expedice, která prokázala Einsteinovu teorii obecné relativity. Některé jeho názory převzal na svůj kabát z ostudy i Paul Dirac, objevitel pohybové rovnice relativistického elektronu. Jeho numeristické úvahy rozbil jeden z konstruktérů vodíkové bomby Teller, dle knihy předloha pro legendárního Dr. Divnolásku.

Od tohoto vleklého tématu nakonec čtenáře odvede biologie, či spíše téma život tváří v tvář rozměrům vesmíru. Řeč bude o délce života, například USA je předpovídána s 95% pravděpodobností doba života kratší než 8731 let a už teď si můžeme být téměř jisti, že americká víza nám budou platná i v červenci. Poučený čtenář jistě tuší, že se pomalu schyluje k antropickým principům a problematice, zda vesmír skutečně touží po tom, být pozorován. Rozpoznání předpojatosti pozorovatelů není něco jako konkurenční teorie, která by měla být podrobena experimentálnímu ověření. (Ačkoliv zastánce postmoderny nadchla.)

Konečně dojde na pořádnou kosmologii a rozpínající se vesmír. Důkladně je též rozebrána podezřele přesně vyladěná rezonanční tvorba uhlíku za pomoci jeho vysoce excitované hladiny v nitru hvězd. Energetické spektrum kyslíkových jader je naopak takové, že jeho rezonanční vznik ve hvězdách není možný, což je, jak si povšiml Fred Hoyle, předpoklad na uhlíku založených forem života.

Toto vyladění je vskutku podezřelé, slovy Freemana Dysona: Vesmír musel v nějakém smyslu vědět, že přijdu. Odtud je jen krůček k Carterovým antropickým principům, slabý říká, že: To, co můžeme pozorovat, je omezeno podmínkou existence pozorovatele. Silný antropický princip požaduje, aby vesmír byl takový, že připouští vytvoření pozorovatelů v některém stádiu svého vývoje.

Od těchto definic se děj notně rozkošacuje v hledání podmínek vhodných pro existenci pozorovatelů, a to včetně zmnožování prostorových a časových proměnných. Barrow se zabývá inflačními vesmíry a jejich kritickými stavy v nichž se nedají vysledovat řetězce příčin a následků, i klasikou strunových vícerozměrnými bránovesmírů, žijících na podmnožinách skutečné dimenze svého vesmíru.

Pro čtenáře populární literatury budou zcela nové velmi staré objevy (1972) z povodí gabunské řeky Oklo - přírodní uranové reaktory, které hořely před 2 miliardami let. Zde ukazují, že o té doby se s vlastnostmi atomů nic nestalo. Leitmotivem této části knihy totiž je: Co když se přírodní konstanty mění? Rozebrány jsou éry historie rozpínajícího se vesmíru a jejich vliv na gravitační konstantu a konstantu jemné struktury (či spíše naopak). Nakonec skončí čtenář zjištěním, že strukturu vesmíru určují především čísla. Ostatně, kdo by to od knihy "konstanty přírody" nečekal?

Barrow sice nepodlehl numeristice ani touze po stvořiteli, ale místy ani záživnému psaní. Někdy je pointa příliš rozptýlená a některá témata jsou přetažená přes příliš stran, což Barrowovi bylo vyčítáno i v případě jiných knih. Zvláště útrpná je z tohoto hlediska část kolem Eddingtona a Diraca. Témat svěžích, přehledných a nových je i pro ostříleného čtenáře dosti. Mnohé jsem výše naznačil, dovolím si ještě Barrowův didaktický bonmot: Vlnová funkce je něco jako vlna zločinnosti, pravděpodobnost, že částici detekujete, je jako pravděpodobnost, že budete oloupeni.

Tím pravým a do poslední strany i trochu skrytým záměrem bylo nalezení odpovědi na otázku, zda nám teorie všeho dá přesné hodnoty všech základních konstant. Já to teď prozradím: Nedá!

Vydala Paseka v roce 2005.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 6. Z toho průměrné hodnocení: 2,5.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1061 recenzí
  (1003 ohodnocených)
1076 knih
  (954 ohodnocených)
a celkem 29978 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Bivaldová, Katarina - Čtenáři z Broken Wheel doporučují
Titul: Bivaldová, Katarina - Čtenáři z Broken Wheel doporučují
Sleva: 30 % (ušetříte 99 Kč)
Cena: 230 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Čerstvé ukázky z knih
(1) Ulice Záhadných tajemství
Starší kusy
(1) Malé dějiny katolické církve
(2) Stín katedrály
Stín katedrály je druhá kniha Miloše Urbana kterou jsem četl, tou první bylo Sedmikostelí. Urban patří spolu s Michalem Vieweghem k těm českým autorům, které nenechávají své čtenáře a recenzenty ...
(3) Mnichovský přízrak
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům