Román francouzského spisovatele zaujme již jen svým námětem. Windows on the World byl totiž název vyhlášené originální restaurace ve 107. patře severní věže Světového obchodního centra, restaurace, kde se v každou denní dobu scházel bezpočet lidí, dychtících po jednom z nejúchvatnějších výhledů na světě. Tolik k místu, kde se děj odehrává. A čas? Zřejmě již tušíte, že se jedná o osudné úterý, které poznamenalo tolik lidí uvnitř obou budov i mimo ně, s datem 11. září 2001.
Beigbeder nám líčí, minutu po minutě, příběh, který se mohl odehrát toho hrůzného rána, jehož události ochromily dění nejen ve Spojených státech, ale i ve zbytku civilizovaného světa. Mohl, protože o tom, jak tehdy skutečně zbytečný boj o život uvězněných lidí probíhal, nikdo mnoho neví. Jsou známa čísla a jména, známe i útržky srdceryvných telefonních hovorů obětí s jejich nejbližšími, neumíme si však představit tu hrůzu a bezmoc, kterou všichni pociťovali.
Hlavními smutnými postavami jsou rozvedený otec Carstew a jeho dva synové, Jerry a David. Carstew se snaží namluvit svým dětem, že se jedná pouze o protiteroristické cvičení a utěšuje sám sebe tím, že mu to věří. Tak tomu ale není. Kromě dalších jsou v restauraci ještě dva mladí a bohatí obchodníci, kteří hledají útěchu ve vzájemných objetích... Jeffrey, jenž pořádal pro své spolupracovníky obchodní snídani a cítí se tak za ně za všechny zodpovědný... a samozřejmě také personál, servírka Lourdes a člen ochranky Anthony, muslim. A další a další, v románu bezejmenní, kteří uhořeli, udusili se, v záchvatu beznaděje skočili z okna, a nebo unikli všem nástrahám jen proto, aby zahynuli při zřícení budovy.
Každá minuta z více než 100, po které trvalo peklo, má v knize svou vlastní kapitolu. Střídají se dechberoucí události s autorovými myšlenkami a úvahami. Všichni prý víme, kde jsme byli a co jsme zrovna dělali ten den, 11. září, kdy se bortily zdi WTC. I já to vím a přesně si pamatuji první obrázky v mimořádných zprávách, na ty se nedá zapomenout. V prvních chvílích jsem ani nemohla uvěřit, že se něco takového opravdu děje. New York je pro mě tak vzdálený. Také proto jsem si tuhle knížku přečetla, abych si přiblížila tu strašlivou událost. I když ten nesmyslný čin asi nikdy nepochopím.
| nápověda
