P. Briggsová svoji literární kariéru začala v roce 1993 románem "Masques", a hned ji téměř skončila. Kniha byla propadák. Pak dostala druhou šanci a už to bylo lepší. Když čtenáři propadli kouzlu "Stmívání" od Meyerové, její literární agent ji poradil, ať se pokusí napsat příběh s obdobnou tématikou. A tak se v roce 2006 na trhu objevil první příběh z cyklu The Mercedes Thompson Series s názvem "Moon Called" (česky Měsíční píseň). Kniha měla nečekaný úspěch, dostala se do žebříčku USA Today bestseller list, kde o ní napsali: "Spousta zápletek a obratů mě udrželo začtenou od klamně nevinného začátku až do jejího konce, kdy jsem ji takřka nemohla dát z ruky." - Kim Harrison, USA Today. Druhá kniha "Blood Bound" (2007) se dostala až do NY Times Best Seller List, třetí "Iron Kissed" (2008) se dokonce dostala na absolutní špičku tohoto žebříčku. Obdobné to bylo i u čtvrté knihy "Bone Crossed" z letošního roku.
Žánr, který zastupují tyto knihy, je obecně nazývaný urban fantasy, česky jako městská fantasy. Je to vlastně kombinace fantasy s thrillerem, v případě těchto knih i jistá dávka hororových prvků.
Hrdinkou románu je normální mladá a pěkná slečna Mercy Thompsonová, která se snaží sama postavit na vlastní nohy. Tím ale její normalita asi končí. Nejen že mladá svobodná slečna často nepracuje jako automechanik ve vlastním servisu, ale především není až tak normální lidskou slečnou. Je kožoměnec, nadpřirozená bytost, která v okamžiku dokáže změnit svoji podobu v kojota. Svět, který nám Briggsová předkládá, je současné USA, kde je ale něco jinak (jinak by to nebylo fantasy). A to něco jinak zde zastupují fae, nadpřirozené bytosti jako skřítci, víly, ale i upíři, vlkodlaci, či jiné obdobné bytosti. Před několika lety se vládci fae, Šedí páni, rozhodli, že díky moderním technologiím, či dokonalé kriminalistice, už je těžké skrývat tento svět před lidským. Proto nižší fae vyšly z "ilegality" a svět na chvíli žasnul. Ale xenofobie zapracovala a lidé začali tyto nové občany nenávidět, nakonec většina raději skončila v jistých rezervacích. Mohly sice žít kdekoliv, ale na vlastní nebezpečí. Proto Šedí páni rozhodli, že se vyšší fae, jako vlkodlaci či upíři, zatím neodhalí, lidstvo by tak silného "soupeře" nepřijalo už vůbec.
V tomto světě se pak odehrává Mercyin příběh. Jako dítě kožoměnec byla vychována vlkodlaky, ale sama není vlkodlak, proto se nemusí podřizovat jejich zákonům. Přesto nikdy nedělá nic, co by je mohlo vyprovokovat. V jejich světě se všechno trestá smrtí. Ještě horší a nebezpečnější jsou upíři, nemilosrdná mafie tohoto světa, které musí platit "výpalné" i Mercy. Všechno tak klape do doby, než začne někdo kolem vyvražďovat vlkodlaky. Mercy je uprostřed dění, a než se naděje, začne i jí jít o život.
Autorka v tomto svém slavném cyklu nevstoupila na půdu krvavého hororu, jak bychom to u tohoto dějového složení asi očekávali. Stvořila svět, kde je sice zlo na každodenním pořádku, nebo spíše kde se všechny přehmaty řeší tímto způsobem, přesto se ale nevydala cestou morbidních a krvavých popisů. Před akční rovinou dala přednost rovině vztahové. Snažila se především vypracovat co nejzajímavější organizaci tohoto fantastického světa. Celá hierarchie vlkodlačích klanů, či upířích společností, je zde opravdu detailně propracována.
Autorčiným největší atributem je zachycení atmosféry. Například setkání v sídle upírů v jejím podání bylo opravdu fascinující a snad i vrcholem tohoto dílu. K tomu jsou i velmi propracované jednotlivé charaktery a postavy, kterými autorka zaplnila svůj příběh.
Když se podíváme na ten seznam obdobných titulů výše, určitě si všimnete, že všechno to napsaly ženy, s hlavními hrdiny taktéž ženami. Nic to nemusí znamenat, ale přece jen ženy jsou vnímavější, plné empatie. A to se samozřejmě vkrádá i do těchto příběhů. Vztahy mezi jednotlivými postavami Briggsová bere jako bernou minci příběhu. Někdy bych řekl, že autor muž by na něco takového, jako například řešení partnerských vztahů mezi homosexuálními vlkodlaky, nepřišel.
Jeden čtenář se mě ptal, jestli je to kulhánkovsky laděný příběh, tak bohužel, s čistým svědomím to nemůžu tvrdit. Kniha je v drsnějším kabátě oděný moderní fantasy příběh, který více klade důraz na atraktivitu a komplexnost děje, než na jeho brutalitu.
V překladu Kateřiny Niklové a s původní (skvělou) obálkou od Daniela Dos Santose vydal Fantom Print Ostrava. Další díly z tohoto atraktivního světa se chystají k vydání.