90 %

Browning, Christopher R. - Obyčejní muži

Více informací k této knize najdete v detailu
Jsou neobyčejné věci páchané obyčejnými muži 101. záložního policejního praporu během "konečného řešení" v Polsku obyčejem války nebo byly neobyčejné i v kontextu neobyčejné nacistické války. Christopher R. Browning zpracoval chování naprosto podprůměrné jednotky a předvedl tak jednu z nejlepších studií na téma: Jak se dělá genocida, na což v obecné rovině upozornil Zrzavý. Je to opravdu čtení mrazivé a nedávající příliš optimistické výhledy do budoucnosti.

Ještě v březnu 1942 žilo 75-80% obětí holocaustu, již koncem února roku následujícího jich bylo stejné procento po smrti. Kde vzali nacisti tu masu lidí, která Židy povraždila? Browning přispěl k pochopení fungování nacistického režimu vydolováním výslechových protokolů příslušníků 101. záložního policejního praporu. Na příkladu postarších strejců ukázal, jak snadno lze lidi přesvědčit, že střílet ze 20 cm dědky a novorozence z vedlejšího města je potřebné a chvályhodné a že tím trpí především oni, protože se jim v horku rozpustilo máslíčko a kousíčky mozku jim potřísnily uniformu.

101. záložní policejní prapo, jak již bylo naznačeno, patřil k tomu horšímu, co bylo možné odvést, do armády je nevzali a tak je odvedli k Pořádkové policii, původně měli vlastně dohlížet na polské policisty v Generálním Gouvernementu. Jak se však vyvíjel plán konečného řešení, byla jim přisouzena nová úloha - udělat špinavou práci. Neudělali jí málo, tisíce zastřelených, protože nedokázali dojít na popraviště, tisíce popravených na popravištích, eskortování vlaků do koncentračních táborů.

Vše přitom mělo hovořit pro to, aby právě tito muži byli nacismu-vzdorní. Převážně byli z Hamburku - nejméně nacifikovaného města v říši, dvou měst ve Šlesvicku-Holštýnsku (které roku 1864 vybojovalo Habsburské mocnářství českýma rukama Německu na Dánsku) a Lucemburska. Průměrně jim bylo okolo 33, tedy vyrůstali a dospívali než se dostal Hitler k moci, vzhledem k situaci v Hamburku jich dokonce většina dříve bývala komunisty, socialisty nebo alespoň odboráři. Měli patřit k vrstvě, která byla svou podstatou protinacistická - 63% byli dělníci a 35% nižší střední vrstva.

Když měli v červenci 1942 povraždit 1800 Židů v Józefówě, major Trapp umožnil starším policistům odmítnout. Oficiálně odmítlo asi třináct, hlavním kverulantem se stal poručík Buchmann. Velitel praporu major Trapp nebyl daleko zhroucení, pobíhal, plakal a na popraviště nedorazil. Němci se prozatím štítili střílet malé děti a novorozence. Tedy rozumějme, při vyvádění z domů, na popravišti je snad zastřelili. Jeden policista to dokonce do výslechu uvedl na svou omluvu: Střílel děti, až byla zastřelena matka a ony by stejně nepřežily... A tak zastřelili majitelku kina z Kasselu, vyznamenaného veterána císařské armády z první světové, protože gheta v Generálním Gouvernementu byla přecpána Židy odsunutými z Říše.

Vzdor tomu, že se snažili především neztratit tvář před kamarády, nebylo nikomu do řeči. Příště už za ně tu nejšpinavější práci dělali "trawnici" - sovětští zajatci neruské národnosti, většinou jsou zmiňováni Litevci a Lotyši. "Hiwi" z Trawniků se však vylili takovým způsobem, že je na čas museli nahradit opět policisté ze 101.. Tentokrát nebyl přítomen celý prapor, velel nadporučík Gnade. Ten mužům nedal šanci nestřílet. Mnozí si to nakonec chválili.

Tak to šlo až do listopadu 1943, kdy se prapor zúčastnil akce "Dožínky" - vyvraždění Židů v lublinském okrese. Představitelé tisícileté říše už se v té době obávali všude vypukajících židovských povstání - varšavské gheto, Sobibór, Treblinka. Celkem se 101. záložní policejní prapor - asi 500 mužů - dobral od pláče a vystrašenosti až k minimálně 83,000 obětí.

Po válce? Wohlauf, který vozil svou těhotnou ženu dívat se na popravy, se stal policejním důstojníkem. Trapp a jeden policista byli popraveni - udala je po domácí hádce manželka policisty a byli v Polsku souzeni za popravu 78 Poláků. Prapor měl potrestat zabití německého policisty odstrašující popravou 200 Poláků. Po dohodě se starostou však zastřelili jen 78 nejchudších a přespolních Poláků ve vsi a navíc 180 Židů. Postřílení Židů po válce pochopitelně nikdo nevyšetřoval. Jediný aktivní ne-střelec Buchmann dostal v tomtéž procesu 8 let. Žádný aktivní člen NSDAP nebo esesák nebyl odsouzen. Přes tyto komediální výsledky spravedlnosti je Browning považuje za velký úspěch justice - jiní příslušníci pořádkové policie nebyli nikdy odsouzeni. Doufám, že výslechové protokoly poslouží lépe historickému bádání, než posloužily spravedlnosti.

Kromě faktografické roviny obsahuje kniha i kapitoly teoretické, tak říkajíc: "Jak je toto možné?" Rozebírá experimenty Zimbarda i Milgrama, hovoří o psychologii i evoluci. Jeho závěry jsou neveselé, v rozsáhlé polemice s Danielem Goldhagenem ukazuje, že situace je ještě horší. Goldhagen zastává názor, že pro genocidu má dlouhodobé a kulturní předpoklady jen nemnoho společností a že režim může páchat genocidu, až když přesvědčí většinu, že je nutná. Browning se domnívá, že náš svět je nebezpečnější, genocidu je možné páchat vždy a všude, protože tlak skupiny tak jako tak absolutní většinu členů společnosti zlomí. A jak bylo patrné z předchozích stránek, není nutné, aby stříleni všichni.

Browning zmiňuje, co později v celé knize rozpracoval Sofsky, že obsluha koncentráků nic jiného než vyvražďovat neuměla a dělat nechtěla, i když dostala nařízeno použít sovětské válečné zajatce k práci. (Jaká rána o obrazu vzorného nacisty!) Rozebírá antisemitismus Poláků, ale upozorňuje, že vyslýchaní byli Němci, a proto vztahy Poláků k Židům podávali syrověji, a že Poláky alespoň nikdy neverbovali do pomocných jednotek hiwi - trawniků. (Se slovem trawnik, respektive s jeho poněmčením a následným skloňováním se překladatel nějak nemohl popasovat.) Upozorňuje, že Italové a Dánové s Němci na jejich židobijství nespolupracovali (takže to šlo, odmítnout).

Kniha však nemá jenom tento plán, umožňuje nám zamyslet se i nad dalšími obecnými problémy, mezi jinými ukazuje obrovskou efektivitu genocidy, prováděné mizerným personálem a téměř neorganizovaně. Po přečtení vyvstává také otázka: Jaký trest je adekvátním trestem za provedení genocidy. Pokud by se jednalo pouze o potrestání výkonných článků, zjevně je výhra vždy na straně genocidizujících.

Pohledem na internet (i český) zjistíte, že Browning je extra nenáviděný v popiračských kruzích. Ne proto, že by "ukázal zrůdnost nacistického režimu příčící se elementárním normám civilizace" - ostatně to jsou prázdné fráze, po kterých si můžou nedovzdělaní spratci nadále v klidu myslet, že nacisti byli frajeři v nažehlených uniformách a každý vydal za dvacet. Browning hlavně ukázal na poslední stadium okouzlení Němců sama sebou, jak se již po několikáté za pár desetiletí (císařský militarismus, komunismus, nacismus) nechali nachytat na každou fangličku a jak se pod jejím třepotáním měnili v chamraď, ať už ve smyslu evropských zásad civilizovanosti nebo i svých. Globocznik byl z Rakouska odejit za korupční skandály, řadoví policisté okrádali mrtvoly, rabovali (dokonce i zapečetěné sklady), chlastali a dělali si táboráky z oken a dveří. Takovou dehonestaci svých obdivovaných vzorů mu nikdy neodpustí, tím více, že má pravdu.

Události ve světě (Jugoslávie, Rwanda, Súdán, ale i desítky dalších, o kterých se nesmí mluvit) nám potvrzují nevýjimečnost Němců i Browningova slova: Jen zřídka budou moderní vlády ve svých plánech limitovány tím, že se jim nepodaří přimět "obyčejné muže", aby se stali "ochotnými katany".

A ještě formální poznámka: Autor úvodem píše, že dějiny každodenního života bývají považovány za únik z reality Třetí říše a snahu o její oddémonizování. Browning ukázal, že tomu může být i naopak. Právě proto bychom měli šťourat i do nepříjemných událostí. Vysvětlovat neznamená omlouvat. Chápat neznamená odpouštět. Naopak, mlčet a dívat se jinam znamená souhlasit a zametení pod koberec nyní výhra.

Vydalo Argo v roce 2002.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 9. Z toho průměrné hodnocení: 1,33.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30462 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Urban, Miloš - Urbo Kune
Titul: Urban, Miloš - Urbo Kune
Sleva: 25 % (ušetříte 87 Kč)
Cena: 261 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) P.S. PSOVÉ
Dobře napsaná kniha na téma ekologie z hlediska náboženství a etiky. Autor nám předkládá, co všechno je na Zemi špatné, především zekologického hlediska. Ale jako každý filozof, i Kohák lká nad ...
(2) Utonulá
(3) Hruškadóttir
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2017 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům