Díky ti nakladatelství BB art, vynikající knížka, která v měsíci březnu '03 suverénně vyhrála jako nejlepší čtenářský zážitek BoboKinga. S tvorbou německého autora T. Brussiga (je považován za prvního velkého spisovatele sjednoceného Německa) se český čtenář měl možnost setkat v knihách jako Na kratším konci ulice (opravdu skvostná novela, doporučuji) a Hrdinové jako my. Ve stejném duchu jako tyto knihy je napsaná i jeho novela Život až po chlapy (Leben bis Männer, 2001). Je to vlastně monolog enderáka v nejlepších letech, člověka v novém Německu. Autor ho vykreslil jako typicky lidový typ. Menší, podsaditý, s pivním mozolem, pro kterého smyslem života je jediná věc fotbal. Jak odpověděl u soudu při rozvodu na otázku soudkyně :To je vám fotbal přednější než manželka? pravdivě : Ano. Brussig využil jeho lásku k fotbalu, kde už několik let dělá trenéra v druhořadém klubu, k vykreslení osudů obyvatel bývalého východního Německa po sjednocení. Jejich první pokusy o podnikání, ztráty pracovních jistot, vypořádání se s socialistickou minulostí, atd. To vše v typicky sarkastickém stylu humoru, který by se snad dal přirovnat k tvorbě našeho Petra Šabacha (Hovno hoří, Babičky atd.) Zcela mistrovsky autor dokázal všechny životní peripetie našeho hrdiny dát do kontextu s fotbalem. Tento sport je podle něj vlastně příčinou všeho zlého, spíše nešťastného, v jeho životě. A vlastně i všeho špatného v současném Německu. Kniha psaná v lidovém jazyku mnohdy připomíná styl knížky Forrest Gump. Knihu přečtete se stálým úsměvem na tváři, ale někdy Vám třeba, jako u mne, i vytrysknou smíchem slzy. Na závěr bych parafrázoval jednoho českého umělce: Je to humorný příběh, při kterém vám bude smutno.
Na závěr krátký citát z knihy:
Největší tragédie byly války, epidemie a přírodní katastrofy. Až do roku 1867. Potom jsme začali hrát fotbal.
