85 %

Čapková, Kateřina - Češi, Němci, Židé?

Více informací k této knize najdete v detailu
Kniha se zabývá národní identitou Židů v Čechách 1918-1938. Tento název obsah poněkud omezuje. Autorka se zabývá celým územím Československa a v obecnostech i přesahy na evropskou úroveň. Časově je, zejména v Českých zemích odstartována spíše již rokem 1867. Tento rok přinesl Židům vyrovnání před zákonem - občanské zrovnoprávnění. Přinesl též vyrovnání Rakousko-Uherské, Čechy vnímané jako tragédie.

Kateřině Čapkové po povedl vskutku husarský kousek, protože kniha je přepracovaným vydáním její disertace na FF UK. Překvapivě dobrý výkon na začínajícího historika. Vzhledem k tomu, že Čapková je nyní zaměstnankyní Institutu Terezínské iniciativy bezesporu se čtenáři mohou těšit na další podnětná díla.

Čapková studuje tři hlavní proudy židovské orientace: Německé Židy, Čechožidy a sionisty. Zabývá se historicky podchytitelným organizovaným hnutím. Z tohoto důvodu se nezabývá Židy - komunisty, neboť odmítá sledovat cestu "židovsky" znějících jmen. Z téhož důvodu by měla vlastně též vynechat německé Židy, kteří se politicky v Československu neorganizovali. Historie této skupiny je značně spletitá a v mnohém ukazuje na vývoj češství a úpadek mocnářství.

Vyhnání pražských židů z Prahy za Marie Terezie roku 1774 rozptýlilo židy po venkově. V roce 1776 byl zákaz pobytu odvolán, značná část Židů však na venkově zůstala. Reformami Josefa II. byli Židé nasměrováni k němectví, židovské školy vyučovaly v němčině. Židovská škola v Kostelci nad Černými Lesy byla uzavřena po té, co se pokusila přejít na vyučování v češtině. Do roku 1848 se Židé nesměli stěhovat. Právě toto uvolnění nakonec vedlo k přesunu venkovských Židů do převážně německého dělnického prostředí severočeských měst a následně k německé orientaci tamějších židovských obcí.

Celkově lze říci, že německá židovská i německá populace se v Čechách štěpily na populaci pražskou a pohraniční. V Praze žila jen střední a vyšší vrstva jak Židů, tak Němců, takže obě politicky liberální skupiny prorůstaly. Němců bylo málo, Židé tvořili 46% stavu a nepotřebovali proto k společenskému vzestupu ani konvertovat ani vystupovat z židovské obce. (Židů bylo vůbec v Československu málo, méně než v samotné Varšavě.) Naopak chudí německo-nacionální mladíci z pohraničí byli pražským Němcům cizí a pro svůj antisemitismus si museli založit vlastní studentský spolek. Organizace pražských německých Židů probíhala především na kulturní úrovni. Řád B'nai B'rith mezi jinými platil činnost židovských spolků v Německu, například vydávání časopisu Martina Bubera.

Prvními Čechožidy byli Židé z českého venkova - hlavně Jižních Čech - kteří na pražské univerzitě nalezli pouze německé židovské spolky. Úkolem spolku bylo "budit a pěstovat české národní vědomí u židů", tedy zabraňovat jejich německé orientaci. Spolek vznikal v době pro Židy poklidné vlády německých liberálů. Německo-židovské asimilační organizace vznikaly až koncem 19. století v reakci na vlnu antisemitismu.

Ta se projevila v Čechách hlavně mezi mladočechy, které Čechožidi obyčejně volili. Mladší generace Čechožidů se následně odklonila k Masarykovým realistům, Hajnově Straně radikálně pokrokové a sociální demokracii. Roku 1917 hodili Židy přes palubu i realisté, kdy nepozvali na sjezd důvěrníků židovské straníky. Vznik Československa Čechožidům politicky podrazil nohy, jednak jejich voličstvo považovalo vznikem republiky politický program za naplněný a velké zklamání přinesly též antisemitské útoky. Pogrom v Holešově 3.-4.12.1918 si vyžádal 2 mrtvé, 50 vydrancovaných domácností a zastavil jej až příchod vojska z Kroměříže, neboť strážníci z Holešova drancovali také. Pokus o podobný druh hospodaření v Táboře zarazil starosta povoláním hlídek Sokolů a domobrany. Zvláště v Praze končily útoky proti Židům česko-německé nepokoje.

Čechožidé se snažili velmi úzkostlivě hledat racionální příčiny antisemitismu. vždy například vystupovali proti židovským utečencům z okolních zemí. Postupně se do vedení Spolku Čechů židů prosadili zastánci radikální asimilace, což se ukázalo obzvláště tragické koncem 30. let. Celkově však tvoří kapitola věnovaná Židům považujícím se za Čechy téměř třetinu knihy a na prezentaci této publikace byla tato část dokonce označena za krátkou, vzhledem k jejímu významu. Jak již bylo řečeno, asimilace byla v českém prostředí převážně možná i úspěšná, což bylo dáno především značnou mírou sekularizace české společnosti..

Čechožidé po vzniku Československa jistým způsobem trpěli, že nebyli označeni za oficiální reprezentanty celé židovské populace. Masaryk podporoval i sionistické hnutí, které mělo ambice oslovit Židy, kteří se přímo neidentifikovali s českým národem. Československo bylo prvým státem světa, který umožňoval zapsání židovské národnosti. Ostatně, v v říjnu 1918 sionisté podpořili Masarykův politický program v Americe. Kromě toho zde byly "aplikované" problémy politiky, například v okrese Košice Židé stlačili Maďary na 19,03% obyvatelstva a maďarština se nemusela stát úředním jazykem.

Jak již bylo naznačeno, třetím velkým proudem židovské orientace, stojícím proti asimilaci, byl židovský nacionalismus a speciálně i jeho podmnožina, sionismus usilující o specificky židovský stát. V případě sionismu je paleta hnutí a názorových směrů zdaleka nejpestřejší. Zatímco v jidiš hovořících komunitách Podkarpatské Rusi a Slovenska bylo všem jasně, že Žid se od ostatních neliší jen náboženstvím a sionisté se odlišovali jen prosazováním sekulárního židovského státu, na západě byl sionismus označován jako "postasimilační", přikláněli se k němu Židé, kteří byli již dříve plně integrováni do české nebo německé kultury. Hluboké rozdíly byly též mezi Čechami a Moravou. Na Moravě zůstala zachována židovská samospráva ghet, sionismus byl na Moravě propojen s činností židovských obcí, tedy náboženstvím, které jej všude jinde pronásledovalo. Moravská Ostrava byla dokonce centrem československého sionistického hnutí. Umírněně levicový sionismus se prosadil, spolu s kulturním sionismem Haama a Bubera, v českém vnitrozemí a na Moravě. Striktně politický sionismus Emila Marguliese se prosadil v německy hovořícím pohraničí - sionisté zde byli aktivizováni hlavně sílícím německých antisemitismem.

Kapitola o sionismu zahrnuje i politickou dráhu Židovské strany. Marguiles, svého času i předseda Židovské strany vyhrál soudní spor, v němž prokázal, že agrární strana financovala vznik Židovské hospodářské strany na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Jeho role však zůstala omezena jako pravicovými postoji i tím, že ovládal pouze němčinu. Hlavně mezi mládeží byla organizovanost v sionistických organizacích především německou otázkou. Roli patrně sehrávalo sociální prostředí, hnutí Wandervogel založené roku 1897 přestalo v roce 1913 přijímat Židy a v Rakousku vzniklo v roce 1911 rovnou na rasovém základě. Židovský skauting pak zastřešovalo hnutí Blau Weiss, později pohebrejštěné na Techelet Lavan. V roce 1920 se jeho část v Československu úplně oddělila od hnutí v Německu, jelikož jí nevyhovoval vojenský režim tamějšího hnutí. Česká alternativa tohoto hnutí vznikla až v roce 1938. Na rozdíl od Čechožidů se sionisté pravidelně aktivně zapojovali do pomoci židovským uprchlíkům z různých částí Evropy.

Kniha představuje podstatně přehlednější nástin problematiky než několik výše uvedených odstavců, jejichž cílem bylo hlavně ukázat něco historických detailů a ideových konstrukcí. Kniha je doplněna množstvím obrázků a grafů, připojen je rozsáhlý poznámkový aparát a rejstříky.

Vydala Paseka v roce 2005.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 23. Z toho průměrné hodnocení: 2,35.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1062 recenzí
  (1003 ohodnocených)
1076 knih
  (954 ohodnocených)
a celkem 29978 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
Pachman, Richard - Kdokoliv
R e k l a m a
Palahniuk, Chuck - Klub rváčů
Titul: Palahniuk, Chuck - Klub rváčů
Sleva: 20 % (ušetříte 52 Kč)
Cena: 207 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Čerstvé ukázky z knih
(1) Ulice Záhadných tajemství
Starší kusy
(1) Křest ohněm
Se jménem H. Coyle jsme se mohli už setkat u jeho předešlých dvou knih Tým Yankee a Mrtvá ruka. Po vynikajícím románu Tým Yankee byla pro mne kniha Mrtvá ruka velkým zklamáním. Proto k jeho dalšímu ...
(2) Jindřich Štyrský
(3) Očima tchyně
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům