Cynismus, až krutost povídek čtenář uvidí už v prvním příběhu s názvem "Řekla jsem jen jednu". Ale i tato povídka o ženě, která je pro šťastné manželství schopna udělat všechno jen do určitých mezí, je celkem slabým "odvarem" oproti povídce "Bunda a kozačky s kožešinkou". To je opravdu krutý pohled dospívající dcery na vlastní matku umírající na rakovinu, klasický případ psychického násilí. Příběhem plným násilí, ale fyzického, je např. "Poprat se". Nemůžeme říci, že by se vesměs jednalo o silně cynické povídky. Některé povídky, jako např. "Vroucně tě líbám", se zabývají nejen otázkou problematických vztahů matky a dcery, ale otázkou problémů se stářím vůbec. Autorka ve svých dílech využívá stylu psaní v ich formě a vyjadřuje se ve stylu charakteru a věku hrdinky. Tím jakoby zdůrazňovala emociální či morální propast mezi jednotlivými aktérkami příběhu. Jak už se píše na přebalu, je to pohled: "... do niterného světa nelítostných matek a nezdárných dcer." A nejen o tom. Všech devatenáct povídek je na stejné téma a přitom ale každá je naprosto jiná. Stylisticky nenáročné a neexperimentující příběhy přeložila Eva Kubešová, vydalo nakladatelství Motto, v původním obalu z prvního francouzského vydání nakladatelství Fayard.
Stejně jako čtenáři na francouzském Amazonu i já knihu doporučuji, a to nejen matkám a dcerám.
