Kniha je rovnoměrně rozložena na část obrazovou a textovou - fotek je hodně, ale mnohé jsou dosti malé, text je uměřený, průvodcového stylu vypisující krátké dějiny židovské obce, zachované památky a významné rodáky. Menší část uvádí popisované místo do všeobecných dějin. S ohledem na dějiny České republiky jsou obsahem převážně v posledních letech zrekonstruované hřbitovy a synagogy přeměněné na modlitebny československé církve husitské a českobratrské a koncertní sály, případně též domy. Fotografická dokumentace se tak skládá z místopisných fotografií význačných památek a budov a melancholické série zátiší ze židovských hřbitovů, která přechází v sérii depresivní v případě pamětních desek za oběti holocaustu.
I když je kniha věnována především památkám židovským, fotografie dominant měst a vesnic mohou působit jako sbírka tipů obecně. Text obsahuje velké množství podnětných detailů. Například řeší klasický problém, proč Taus je to německy, Domažlice česky. Původní české jméno Domažlic bylo Tuhošť. Kromě velkého množství osob podstatných pro židovské dějiny a kulturu je uvedeno též neuvěřitelné množství celosvětově významných osob s kořeny v popisovaných místech. Mnohdy se jedná o notně výstřední záležitosti, jako je zvláštní židovsko-křesťanská sekta "izraelitů" z Nového Bydžova (místní rabín byl pro podezření z jejího vedení roku 1750 upálen). Do stejné kategorie bych zařadil i prvého českého Žida povýšeného do šlechtického stavu, Jakuby Baševiho. Své zásluhy si vysloužil defraudováním s a pro Albrechta z Valdštejna na počátku třicetileté války. Skončil po smrti Albrechtově, dle očekávání bídně.
V knize se dočteme, že ze Sušice pocházel Karl Koller, který provedl první operaci oka v lokální anestezi (kokainem), kterou tímto vynalezl; že v Kasejovicích rabín Filip Bondy snad jako první kázal česky; že Mladé Bolestavi se v 17. století říkalo Jeruzalém nad Jizerou i že z Dobré Vody u Hartmanic pocházela rodina amerického generála Schwarzkopfa. V této obci se dochovala také jediná česká "horská" synagoga. Poněkud nadnárodní je poznámka u Žatce: v 80. létech 14 století zde byl sepsán spis Oráč z Čech považovaný za základ moderního německého jazyka.
Dokonce i pro případ, že tedy nehledáte tip na výlet, je kniha zajímavým vyplněním večera.
Vydala Paseka v roce 2008.
