Je rok 2006 a rudá Čína se dostala do krvavé občanské války. Jižní části (rebelové) tohoto posledního komunistického obra se rozhodly skoncovat s rudým terorem a vyhlásily severu válku. Svět o tom téměř nic neví. Číňané uzavřeli svůj stát a řeší si to sami mezi sebou. Zvrat ovšem přichází v momentě, kdy se po 50 letech rozhodnou vrátit do své domoviny i nacionalisti z Tchaj-wanu. Jejich vojenský výsadek v provincii Fu-tien zcela rozsekal obranu Rudých a postupují vstříc rebelům a konci komunismu. Komunistické vedení v Pekingu se definitivně hroutí. Ale je tu jedno nebezpečí - slibují, že jejich konec bude znamenat konec všech. Je tedy jasné, že Číňané jsou odhodlaní použít zbraně posledního soudu - jaderné rakety. To už je moment, kdy se slova musí ujmout Američané.
Toto je základní scénář příběhu amerického autora Jamese Cobba. Hrdinou knihy je kapitánka nejmodernějšího torpédoborce světa USS Cunningham, postaveného pomocí technologie stealth, Amanda Garrettová. S posádkou lodi se náš čtenář mohl už setkat v první knize J.Cobba Operace:jižní pól. Tato žena pochází z námořní rodiny, a proto se není čemu divit, když se stane kapitánem tak významného plavidla US NAVY. Autor ji sice vyobrazuje jako tvrdého a správného velitele, ale snaží se přece jen zachovat něco z její ženskosti. Je to třeba tajný sexuální vztah s jejím pilotem bitevního vrtulníku Vincem Arkadym, věc na bitevní lodi zcela protizákonná. Možná to bude pro některé čtenáře - muže nepřijatelné, aby hrdinou válečného románu byla žena, ale současný vojenský svět tak už vypadá. Samotný děj je velmi napínavý, plně v mezích definice technothrilleru: spousta moderní vojenské techniky a elektroniky a popisů jejich parametrů a možností. Jen možná mohl být autor trochu dějově více popisný. Když si uvědomíme, že Cobb se rozhodl rozehrát konflikt takového rozsahu, mohl přece jen čtenáři více přiblížit i boje a politikaření mezi ostatními frakcemi. Nejen USA, respektive mezi USS Cunningham a zbytkem rudé Číny, ale také mezi Tchajwanci, rebely atd. Cobbovi ale očividně šlo jen o to, aby udělal z Garrettové jediného hrdinu, který bude vystupovat i v dalších knihách. A těch se určitě ještě několik ukáže, např. (Operace: zlaté pobřeží). Tato heroizace může ale někdy vypadat až moc kýčovitě. V příběhu je samozřejmě silně cítit americká vojenská nadřazenost, jeden z problémů amerických autorů válečných příběhů z moderní doby, ale musíme si přiznat: Kdo je dnes ve světě hlavní vojenská velmoc? - Jedině USA. Co je v knize velkým mínusem, je redakční práce. Záměna jednotlivých výrazů vede k naprostému zmatení čtenáře. Proto se dočtete, že Tchajwanci (nacionalisti) narazili na silný odpor nacionalistů, nebo že tchajwanský raketomet Mapats byl poslední zbraní komunistické posádky, řízený nacionalistickým důstojníkem, atd. Tyto chyby výrazně poškozují kvalitu příběhu. Knihy z tohoto cyklu sklidily u amerických čtenářů velký úspěch, čemuž nasvědčuje i velmi vysoké hodnocení na amerických knižních serverech. A myslím, že ani u nás tomu nebude jinak.
