Útlá knížka s původními ilustracemi Quentina Blakea vypráví příběh dvou dnů ze života osmiletého chlapce jménem Jirka Chorý, který žije sám bez sourozenců či dětí z okolí na farmě svých rodičů. Kromě nich zde bydlí i jeho babička, která ..., no, není právě nejmilejší člen rodiny.
Často se o autorovi píše, že jeho tvorba je poznamenána absurdní fantazií a zálibou v černém humoru. Toto vše potvrzuje i tento román, který je mistrovským dílkem plným báječné zábavy, ale přesto v očích rodičů (zde myslím sebe a moji manželku) má jistou příchuť absolutně nevýchovného výtvoru (což znamená pro děti ještě atraktivnější titul). Malý Jirka se na farmě nejen nudí (jak se píše: "Už ho nebavilo pořád se dívat na prasata a slepice a krávy a ovce"), ale ke všemu se musí v případě absence rodičů postarat i o babičku. I když babička ji nikdy neříká. U něj je to nevrlá ženská, babizna, ubručená bába, která má zahnědlé zuby a malá vrásčitá ústa, jako psí zadek. Už si tedy dovede představit, co jsem myslel tím nevýchovným výtvorem. Na jeho obranu nutno dodat, že ani ona si s ním nebrala servítky. Obvykle ho nazývala "Odporný kluku", "Nechutný malý červe", či "Ty malá líná bestie". A její zeťák, Jirkův taťka Kazimír ji častuje výrazem "Ty stará otravo". Prostě taková normální rodinka.
Toho osudového dne je doma Jirka sám s "babičkou" a má ji v přesně v jedenáct dát lžičku její obvyklé medicíny. Ale Jirka se po rozhovoru s ní rozhodne vytvořit svou vlastní zázračnou medicínu, které ji úplně vyléčí, nebo jí to urve hlavu. Medicínu, která bude obsahovat doslova všechno, co dům dá. A pokud si vzpomínáte na pohádku o pejskovi a kočičce, kteří vařili dort, tak si to představte ještě šíleněji. Do medicíny dá všechno, co najde v koupelně, v kuchyni, v kůlně atd. A výsledný výtvor, který opravdu vpraví do babičky, ji zcela vyléčí, zcela změní.
Příběh je úchvatný díky své skutečně bezbřehé fantazii, černému až krutému humoru, který je ale zvláště české duši tak blízký a neodolatelný. "Krásný" je i samotný závěr, kdy přece jen doufáte v trochu srdceryvný konec vzájemného sblížení, který se ale vůbec nekoná. Dahl dílko naplnil nejen velmi vtipnými dialogy, úchvatnými kouzly nekouzly, ale až krutě upřímnými postavami z našeho života. Jednoduchý styl, vhodný pro děti, z něj pak vytváří až "ďábelský" příběh, po kterém by mělo každé dítko sáhnout, ale jak je to u Dahla zvykem, kniha určitě nemůže zklamat ani dospělého čtenáře. V překladu Jitky Herynkové knihu vydal Knižní klub v roce 2007.
