Knižní obálka je na první pohled výstižná, kniha je vázaná. Má 272 stran, čtyři základní části a Responsorium tvoří část pátou. Na začátku knihy je mapa, která souvisí s dějem kde se katastrofa odehrála, věnování, krátká báseň uvádí příběh a báseň také děj ukončuje...
Hlavní postavou je Armanda a její starší sestra Lidy, dvě sestry, které prožívají lásku k jednomu muži, drobná intrika jedné z nich pokouší Osud, ve spojení s nečekanou přírodní katastrofou vzniká hluboce lidsky procítěný příběh. Intenzivně a empaticky propracovaný román, v kterém se děj přítomný prolíná s tragickými událostmi. Přítomnost je zatím, zatím, ale autorka již líčí dopředu, co se stane! Čtenář shledává, že člověk je jen hříčkou přírody, i když si myslí, že je pánem na Zemi...
Autorka popisuje katastrofu krok za krokem jak se události vyvíjely, provází nás osudem jedné i druhé sestry, přítomností, minulostí i budoucností.
Margriet de Moorová se narodila v roce 1941, debutovala teprve ve svých 47 letech povídkovou sbírkou Viděno zezadu, dnes má na svém kontě tři svazky povídek a novel a šest románů (Šedá, modrá, bílá, Virtuóz, Egyptský vévoda, prózy Lázně - Město, Kreutzerova sonáta, posledním dílem je román Žongléř z roku 2006. Moorová je považována za jednu z nejvýznamnějších osobností nizozemské literatury.
Román byl čtivý, zajímavý, má geografickou a historickou hodnotu, autorka nás seznamuje s přírodou, s nebezpečím hrozícím od Severního moře a se zranitelností obyvatel nizozemských zálivů, přibližuje práci meteorologů nebo Červeného kříže...
V mžiku zahynulo 1 836 lidí, 120 000 kusů dobytka a zničeno bylo 200 000 hektarů půdy...
"Bydlet na nebezpečném místě se neodlučitelně pojí
s hluchotou a slepotou
k povaze příslušného
nebezpečí."
Doporučuji čtenářům, nejen těm, kteří mají zkušenosti ze záplav v naší republice...
Z nizozemského originálu (2005) přeložila Magda de Bruin-Hüblová
Vydání I.
Vydalo nakladatelství PASEKA, 2007.
