V úvodu je Dedopulos, vědom si podezíravosti vůči zednářům, možná až příliš agitační a možná až příliš zdůrazňující apolitičnost a společenskou netečnost zednářů. Že by uspořádání řádu neumožňovalo už z principu vytvářet sítě, je prostě bláznivá představa. S ohledem na definici zednářství mu pak snadnou logickou konstrukcí vychází, že lóže se scházejí, aby ukázaly, že zednáři se scházet nepotřebují, nechtějí a vlastně ani nemohou.
V dalším se naštěstí věnuje převážně faktografii, takže na nezvládnuté ideologické tance není místo. Část Exoterické svobodné zednářství definuje strukturu a formalismus svobodných zednářů (SZ). Uvedeny jsou druhy svobodného zednářství, pravidla uznávání lóží, důkladně jsou popsány funkce a stupně představitelů lóží symbolického SZ neboli modrých lóží. Totéž je rozebráno pro navazující Yorský a Skotský ritus a dalších zednářských organizací.
Historie SZ je shrnuta ve druhé části. Mýtická část týkající se stavby Šalamounova chrámu a Chíramů je zcela v intencích zednářského mystického výkladu, včetně ilustrací z 19. stoeltí. Kupříkladu templáře dle Dedopulose založil Yves z Faillonu, kterého Barberovi Noví rytíři, vůbec nezmiňují. Mystické dějiny jsou vystřídány překvapivě přehledným a realistickým přehledem moderní historie SZ, především s ohledem na proplétání se bratří mezi stranami republikánské revoluce v Anglii, Francii a jejich roli při vzniku USA. SZ je doktrína založená na zdokonalování sebe sama a světa kolem, a proto sklonit se a přijmout tyranii je v protikladu se vším, co znamená a symbolizuje.
Jen jedna část je věnována symbolice svobodného zednářství. Rozebrány jsou symboly jednotlivých hodností: učedníka, tovaryše a mistra. Tato část se též zabývá symbolickým a mystickým významem hodností. Nejsem si jist, zda nedošlo k chybě při překladu, ale akát nemohl být ve starověku symbolem nesmrtelnosti, protože je to americká rostlina, kterou Starověk neznal. Také si nejsem vědom, že by se pythagorejskému trojúhelníku, kdy říkalo skalární.
Poslední část je o zednářství dnes a shrnuje celkem rozdílné pasáže. První je o ostudách SZ a útocích ze strany katolické církve. Následuje opravdu překvapivá kritika koncentrace bohatství v USA v rukou stále se zužující skupinky boháčů. Tato část je zároveň oslavou USA 50. let. Úplný závěr pak obstarávají nářky nad klesajícím počtem SZ a jejich rostoucím věkem. SZ se zjevně potýká se stejnými problémy jako jiná náboženská uskupení.
Celkově je kniha reprezentativním, prozednářským úvodem do symboliky a formalismu SZ. V některých oblastech je snad až příliš stručná, což zájemcům vynahradí kvalitní a velké ilustrace.
Vydala Metafora v roce 2006. Kniha byla vytištěna v Dubaji, to je výstřední.
