90 %

Diamond, Jared - Osudy lidských společností

Více informací k této knize najdete v detailu
Jak to, že vy běloši jste vytvořili tolik carga, které jste pak přivezli na Novou Guineu, zatímco my černoši jsme měli vlastního carga tak málo? Odpověď na tuto prostou otázku položenou v roce 1972 Yalim, papuánským politikem okresního významu, zabrala Jaredu Diamondovi 25 let a v originále vyšla pod pompézním názvem: "Pušky, bacily a ocel". Vzápětí po vydání přinesla autorovi Pulitzerovu cenu. Zda se jí dožil samotný Yali se nikde nepraví. Každopádně by mohl být na Novou Guineu pyšný.

Diamond, mezi jinými autor Třetího šimpanze, se k problému postavil opravdu čelem a snesl notnou řádku důvodů, proč historie vypadala, jak vypadala, a jinak ani v zásadě vypadat nemohla. Alespoň tedy v tom smyslu, že Indiáni nikdy nemohli dobýt Londýn. Začal už výčtem důvodů, proč je "košer" vůbec na takovouto otázku odpovídat. Příkrov polkoru připomíná, že kniha patřila k průlomové vpádu přírodních věd do sociálních, ve kterých vývody všelijako-marxistických autorů patřily tradičně k soudnější části spektra tvořeného též postmodernisty a sociálními konstruktivisty.

Vzhůru tedy na startovní čáru, do roku 13 000 př.n.l.! Tou dobou žili po celém světě toliko lovci a sběrači. Okolo 11 tisíciletí se začínají objevovat usedlé zemědělské komunity. Jen někde, jinde se dále loví a sbírá. A pak přijdou hořké konce. Španělé přicházejí do Ameriky a během pár let vyvracejí mnohamiliónové říše, zatímco ve Starém světě jim řádově menší Granada vzdorovala celá staletí. Sto šedesát osm Pizzarových vojáků (z toho 62 jezdců) zajalo vládce Incké říše Atahuallpu a rozbilo nejrozvinutější jihoamerický stát. V prosinci 1835 se Maorové vylodili na Chathamských ostrovech, oznámili obyvatelům, že jsou jejich otroci, a průběhu krátké doby Moriory vybili "pro zábavu" anebo kvůli masu.

Opravdu pádné důkazy, že být zaostalým se nevyplácí. Jak však došlo k tomu, že některé společnosti vyrobily meče, brnění a venkoncem i muže a koně, které dokázaly poslat tisíce kilometrů daleko, zatímco jiné se stále motaly podél oné pomyslné startovní čáry? S předchozí otázkou se pojí další, ta kvůli které se nebylo radno příliš vyptávat: A kdo za to může? Mohli Aztékové přivítat conquistadory bezzákluzovým kanónem a počátkem 16. století budovat ve Vatikánu pyramidu boha Slunce? A nemohli proto, že to skutečně nešlo nebo proto, že byli líní být líní a pokrok by nepoznali, ani kdyby jim vylezl na záda a kousl je do ucha? (Jak to tvrdily všechny teorie až do půlky 20. století?)

Předivo nesnadných odpovědí na zobecnění předchozích otázek se začíná rozplétat. Diamond dokládá, že prapříčinou toho všeho byla nadprodukce potravin daná domestikací rostlin a zvířat. Nezávislých ohnisek domestikace kupodivu nebylo mnoho, určitě 5, snad 9. V dalším se autor kloní k uznání vysočiny Nové Guineje za jedno z míst, kde bylo zemědělství nezávisle objeveno. Překvapivé, zvláště, když víme, že Egypťani i obyvatelé údolí Indu jej odkoukali už jako hotovou věc, stejně jako neolitici Evropy.

Zemědělství se vyvinulo jako vedlejší produkt rozhodnutí, jež byla učiněna. Nebylo vynalezeno! Proto nepřekvapí, že se vyvinulo jen tam, kde to šlo, čímž míníme v oblastech, ve kterých divoce rostou domestikovatelné rostliny a žijí domestikovatelná zvířata. Snadno domestikovatelné byly traviny s relativně velkými semeny, které rostly ve velkém v suchých oblastech. Horší to bylo třeba s mandlemi - plody divokých mandlí jsou jedovaté. Bylo třeba vybírat stromy s méně hořkými semeny. V případě dubů se lidé pokoušeli o totéž, ale proti armádě veverek, kterým hořké žaludy nevadí, je člověk bezmocný. Mimochodem, domestikace dubu je Diamondova obsese a v celé knize se o ní mluví přibližně 20x.

Mnohé rostliny začínaly svou slibnou kariéru jako plevely, kupříkladu žito nebo oves. Druhý jmenovaný patří, spolu s mákem, k evropským příspěvkům ke zdomácněným plodinám. Podobně jako maliny a jahody za jejichž zahradní odrůdy vděčíme středověkým klášterům. Velice nesnadná cesta vedla ke "krotkým" jablkům. Vděčíme za ni Číňanům - objevili roubování.

Ve většině starého světa zemědělství dospělo k širokému rozsevu, k monokulturním polím a nakonec k orbě. Předpokladem pro orbu je domestikace zvířat. I o ní se mnoho dovíme. Ale také se dovíme, proč nelze domestikovat zebru. Dodnes zebry zraní v amerických zoo více ošetřovatelů než tygři, protože jsou to popudlivé a kousavé bestie. Jejich neohebné povaze vděčí původní subsaharské obyvatelstvo - Pygmejové a Khoisanové - za svůj neslavný osud. Neboť !Kungové (Hotentoti) chov dobytka zvládli, jakmile se s ním seznámili u Bantuů, ale to už jim zbýval jen proklatě krátký konec provazu. Diamond zde snad až příliš lpí na nedomestikovatelnosti jiných zvířat. Ruští vědci se dnes holedbají domácím, dojitelným losem. Kdo by se však ve starověku bavil s nerudnými losy, mohl-li mnohem snáze získat soby? Ostatně i velcí domestikátoři Úrodného půlměsíce opustili experimenty s oslem onagerem, sotva se jim naskytl africký osel z Egypta, který se samovolně neměnil v kouli svištících kopyt a cvakajících zubů.

Tato snadná záměna upozorňuje na další postřeh, orientaci kontinentů. Ve východozápadně roztažené Eurasii lze snadno odpozorovat/odebrat plodinu či zvíře sousedům. V severojižně orientované Americe to jde podstatně hůře. Kukuřice potřebovala několik tisíciletí, než dorazila z Mexika na východ USA a zde dalších 700 let než se podařilo vyšlechtit odrůdu vhodnou pro místní klima. Přes Panamskou šíji nepronikla žádná plodina ani zvíře (kromě psa). Pozvolna tak sledujeme, jak nativním Američanům přibývá v ruce černých Petrů: Přišli pozdě, nalezli zemi bez zázraku divoké pšenice (teosinte - divoká kukuřice má klásek dlouhý 1,5 cm) a nadto si ještě jako paleolitičtí lovci cloviské kultury vybili velké savce, takže pak neměli co domestikovat. Nepřítomnost velkých zvířat pak Indiány zatížila tím nejhorším - zdravým životním prostředím bez bacilů. Zatímco staletí epidemií pocházejících od domácích zvířat prosívala obyvatelstvo Starého světa, Indiáni si to odbyli najednou. Údolí Mississippi nebylo třeba ani dobývat, původní zemědělci stačili umřít dříve, než bylo potřeba je zabít. Hernando de Soto v roce 1540 ještě některá z těchto měst viděl.

Konečně je načase zmínit se o třetím v podtitulu - oceli a tím vynálezech a společenském uspořádání vůbec. Prvním z velkých vynálezů je písmo, jeho nezávislé objevení je dokonce ještě větší vzácností než objevení zemědělství. Jde jen o nápad zaznamenávání, samotnou technologii zvládne i jeden muž, jak předvedl negramotný, anglicky nehovořící čerokíský kovář Sequoyah, který vynalezl slabičné písmo, jímž se pak tiskly čerokíské noviny.

Lokální patrioty čeká jezero koncentrovaného blaha. Sošky Venuší nalezených na našem uzemí jsou nejstaršími doklady keramiky. Poblíž byly nalezeny i nejstarší doklady pletení. Obojí s převahou bratru 14,000 let před zbytkem světa. Další upomínku na naši vlast je cenné připomenutí, které Československo (spolu se SSSR a Jugoslávií) přineslo západnímu člověku, a to, že státy se mohou rozpadnout. Dalším probíraným tématem jsou totiž výhody státu. Například ochota za něj padnout - smíření se smrtí za vlast je spojeno právě až s tou vlastí. Učenliví Čerokíové vytvořili "kmen" až pod tlakem americké Georgie. Přirozeně setrvávali ve stavu 30 až 40 náčelnictví.

Náležitě teoreticky připraveni si čtenáři zopakují v hrubých rysech dějiny světa. Začnou Austrálií a Novou Guineou, kde se hlouběji ponoří do propastných rozdílů mezi oběma těmito půlkontinenty. Pak se dovědí jak se šíří impérium a jak se Čína stala čínskou. Jedním z důsledků šíření Číňanů do Číny, byl i ústup Austronésanů z Tchaj-wanu a jejich lavinovité rozšíření od nejzazších koutů Polynésie, Mikronésie, Indonésie překvapivě až na Madagaskar. Jediný, kdo tuto lavinu lidu vahadlových člunů (až na malé skupinky negritů v Malajsii a na Luzonu) přežil, byli právě Papuánci.

V dalším dojde na podrobný rozbor srážky polokoulí. I přes nechutnou historii vybití neškodných kalifornských sběračů je třeba říci, že rozšíření Evropanů do Ameriky přežilo mnohem více původních etnik, nežli podobně lavinovité rozšíření Austronésanů nebo Bantuů na úkor místních lovecko-sběračských kultur.

Stať na téma Afrika překvapí nejen zmíněným smetením Pygmejů a Khoisanů, ale i překvapivými zjištěním, že 12 z 19 existujících semitských jazyků se hovoří v Etiopii.

Epilog: "Historie lidstva jako vědy", se pak snaží dokázat, že právě toto vlastně vůbec nebylo řečeno a že žádná historie jako věda není, navzdory tomu, že právě o tom je předchozích 450 stran. Přiznejme, že kvalitou vědce je nejen odvaha jít s kůží na trh, ale také schopnost se s ní z trhu vrátit, takže Diamondovi odpusťme jeho malé mimikry, jimiž se v závěru maskuje. Vnímavý čtenář si beztak povšiml, že největšími škůdci národů i kmenů jsou často jejich náčelníci.

Nezbývá než dodat, že tato kniha patří do zlatého fondu populárně-vědecké literatury a přináší globální náhled na dějiny prostý ideologicko-teologického plácání. Alespoň v tom smyslu, že nás upozorňuje, že si sami můžeme být nejlepšími hrobaři, a i když uděláme vše proto, abychom jimi nebyli, neznamená to, že to neudělá někdo jiný za nás. A především v tom, že každá populace se vyvinula ve svém prostředí, ve kterém reagovala jen na své aktuální okolí a podle toho vypadá.

Nejnebezpečnější je usnout na vavřínech! Každý, kdo neběží ze všech sil, spí. Nikdo nevydrží běžet pořád. Není důležité vyhrát, ale získat cenu.

Vydal Columbus v roce 2000 anebo snad 2001.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 13. Z toho průměrné hodnocení: 2,54.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1062 recenzí
  (1004 ohodnocených)
1076 knih
  (955 ohodnocených)
a celkem 30025 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Jaromír 99; Novák, Jan - Zátopek
Titul: Jaromír 99; Novák, Jan - Zátopek
Sleva: 35 % (ušetříte 140 Kč)
Cena: 258 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Vyvolení
Tak si to představte. Amélie je krásna a dělá různé věci na které ostatní zapomínají nebo nemají čas. Nosí v kapse kamínky, jezdí na starém kole, čuchá k pomerančům, pozoruje starého malíře ze ...
(2) Drak Jeho Veličenstva
(3) Nejkrásnější ženská ve městě
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům