80 %

Diamond, Jared - Třetí šimpanz

Více informací k této knize najdete v detailu
Jared Diamond je jedním ze zásadních autorů populárně-evoluční literatury, ověnčený mnoha cenami včetně Pulitzerovy. Třetí šimpanz kupodivu nebyl třetí, ale prvou knihou, která mu přinesla věhlas mimo odbornou obec. Kromě toho je také profesorem fyziologie na Lékařské fakultě Kalifornské univerzity v Los Angeles a spolu s E. Mayerem autorem pětisetstránkového Ptactva severní Melanésie. Autorství vyčerpávajícího "moropisu" jej tak spojuje s Darwinem (vilejši) i O.E. Wilsonem (mravenci).

Zatímco Darwin narážel s evoluční teorií a Wilson s jejím aplikováním na lidskou společnost, Diamondovi sociobiologie přinesla slávu. Vír našich vlastních starostí, který podťal nohy marxismu východnímu totiž mírně uškodil i marxismu západnímu. Pochopitelně spolu s pokrokem experimentálních metod. V české literatuře Diamondovi tuto úlohu přebral Matt Ridley, avšak bonmot o snědených Australopithecích robustech svědčí o tom, že i on Třetího šimpanze četl.

Takže vzhůru do roku 1992, kdy již i prostý čtenář uvěřil, že lidé o sobě sice říkají to nejlepší, avšak dělají si, co chtějí. [Čímž vzdejme hold J. Haškovi, který nám ho říkal už za Rakouska-Uherska.] I když vezmeme v úvahu obě světové války, zemřelo v průmyslových státech 20. století násilnou smrtí relativně mnohem méně lidí, než v kmenových společnostech doby kamenné. Právě 19 výzkumných cest na Novou Guineu dalo Diamondovi nezměrné množství příkladů, které pak jako hřebíky rozesel do rakví oblíbených společenských mýtů, jejichž hřbitov kniha připomíná.

Prvá část začíná, tak říkajíc, od Darwina, uvede čtenáře do obrazu a předestře mu člověka v kontextu ostatních primátů a zejména oněch zbývajících dvou šimpanzů, učenlivého a bonoba. Taxonomický trend byl opačný, posunout šimpanze do rodu Homo, ale kdo by si koupil knihu pojmenovanou "Tři lidi"? Je překvapivé, nakolik výzkum evoluce hominidů pokročil, respektive jak rychle informace zastaraly. Naštěstí si překladatelé dali práci s poznámkami pod čarou, a tak se čtenář může opájet modernizovaným poznáním a s úšklebkem číst o určování podobnosti dvou blízkých DNA metodou denaturace jejich směsi.

Část druhá se zaměřuje na člověka a je právě onou aplikací evoluční biologie ve studiu člověka od narození ke smrti. Nejpříznačnější ukázkou je evoluce lidské sexuality (i s obrázky). Odpověď, že sex je zábava, pro vědce žádnou odpovědí není. Ano, zábava to sice je, ale může za to evoluce. Jestliže bychom ze špatně načasované kopulace neměli žádný prospěch, svět by ovládli mutanti, u nichž by se zalíbení v sexu nevyvinulo. A protože sex zábava je, položí si autor spolu se starými Římany otázku: "Quo bono?", a uvede čtenářstvo do nauky o cizoložství. Již ve 40-ých letech výzkumy krevních faktorů ukázaly, že bratru 10% dětí přinesl "čáp" namísto tatínka a s přibývajícím počtem krevních faktorů roste i toto číslo. Poněvadž hlava bez parohů patří k evergreenům mužské módy, seznámí autor i s bohatou paletou jejich prevence. Od zamčených dveří, přes ženskou obřízku až po rány tupým předmětem.

Jakkoli nás patriarchální morálky utvrzovaly v mužské vládnoucí roli, byla to právě biologie, která připomenula, že ti, kteří si vybírají, se nemusí předvádět. Z kapitoly o výběru sexuálních a životních partnerů vyberu jen teorii vnadné rusovlásky: Zrzky jsou relativně vzácné a dobře vyvinuté zrzky ještě vzácnější. Kapitola o stárnutí pak připomene, že naše geny mají vlastní názor na cenu údržby našeho těla a potažmo i délky života.

Zatímco v části druhé lidstvo semknuté v jeden šik s ostatním zvířectvem úpělo pod neúprosnými evolučními zákony, v části třetí autor shrne, jak se stalo, že se člověk vymkl z pelotonu ostatních živočichů. Mosty k lidskému jazyku jsou prvým tématem, ve kterém Diamond dojde od komunikace zvířat až k Chomskému. Kapitola je navíc pokladnicí novoguinejské kultury i její nevšední poctou. Angličtinářům doporučuji ukázku neomelanéštiny na konci této ukázky.

Dalšími velkými vynálezy lidstva jsou umění, zemědělství a drogy. Psychoterapeuti například z kreseb šimpanzů sice nerozpoznají druh, ale určí jejich pohlaví a agresivní, paranoidní sklony. (Nějaký důvod, proč jsou v zoo v kleci a ne u trhání lístků tu jistě bude.) Ve svatém zápalu následujících témat autor upadá v okouzlení líbivými frázemi a mimochodem tak dokumentuje schopnost inteligentního člověka ospravedlnit si cokoli, v co věří, bez ohledu na důkazy, které to popírají. Dočteme se, že nerovnost pohlaví a genocidu nám přineslo zemědělství, ačkoli o 39 stránek dále nám líčí genocidní války šimpanzů a o rovnosti pohlaví by měl z Nové Guineje také vědět své. To, že deset podvyživených zemědělců přepere jednoho zdravého lovce vysvětluje výsledek takového zápasu, nikoli příčinu jeho vzniku.

Patrně nejhůř se ve vlastních věrozvěstských šťávách Diamond utopil u tématiky drog. Evoluční teorie je strašlivá zbraň, ne nepodobná středověkému řemdihu a vyžaduje mnoho pozornosti používat ji tak, aby se ježatá koule nezastavila o palici bojovníkovu. Grandiózní zásah páně Diamondovu do vlastního čenichu dokumentuje překladatelská hvězdička na straně 197. Inu, věřme, že je to úlitba americkému životnímu stylu, či ilustrace výše zmíněného Haškova pravidla.

Mimo podivných reakcí na jistá klíčová slova je však Diamondova soudnost zcela v pořádku, neboť přátelům blízkých setkání třetího druhu navzdory volá: "Bohudík, že jsme ve vesmíru sami, protože až nás někdo objeví, skončíme přinejlepším jako indiáni, přinejhorším jako blboun nejapný." Setkávání civilizací je Diamondovým velkým, ba přímo ústředním tématem, které dokumentuje širokou paletou historických pramenů i osobní zkušeností - v roce 1964 na vlastní oči viděl, jak misionáři přinutili kmen Bomai spálit veškerou svou hmotnou kulturu. Studium výsledků takových střetnutí jej vede velmi hluboko, až ke geografii a množství domestikovaných druhů v různých kulturách. Nikdy žádný dub domestikován nebyl, patrně proto, že se lidem ve sběru a sázení ořechů nikdy nepodařilo překonat veverky.

Z rozboru úspěšných dobyvatelů posléze autora vyvozuje, že úspěchy národů předurčují nejen jejich schopnosti, ale i prostředí a skladba druhů, které jej spolu s nimi obývají. Nebýt divokých, avšak ochočitelných, koní Eurasie, nemluvilo by se dnes na takové rozloze světa indoevropskými jazyky. Ošklivá historie konce Tasmánců pak mezi evoluční nástroje uvádí genocidu, podobně jako nauka o cizoložství uvedla vraždu. (To byla ta zmínka o ranách tupých předmětem o pět odstavců výše.) Mrazivé mapky genocid současnosti, minulosti i dávnověku ukazují, že stát se překážejícím člověkem je velmi snadné a velká slova slouží vždy jen k morální očistě vítězů. Hezky dokumentováno výroky slavných Američanů o indiánské politice. Tato kapitola je patrně nejcitovanější částí knihy.

Po myšlenkách černých dojde i na zelené, respektive na zlaté, neboť se budou klátit modly o zlatém věku a samoregulující se přírodě ke společnému blahu. Zvláště cenný je výčet zvířat, která natolik zničila svůj biotop, že vyhynula. Před 11000 lety přišla Severní Amerika o 73% a Jižní Amerika dokonce o 80% rodů velkých savců. Vybili je lovci cloviské a folsomské kultury, a to včetně místních koní, čímž svým potomkům připravili nemálo perných chvil po příjezdu konkvistadorů. V pravěku bylo také vyhubeno 20% ptáků.

Mnohé z příkladů nečekaných přírodních katastrof způsobených kulturami doby kamenné je právě z oblasti Nové Guineje a Oceánie. Terénním vědcům se nezřídka stává, že se do oblasti, kterou studují, a lidu, jež ji obývá, nezřízeně a nesoudně zamilují. Diamondův případ to není: V nížinném tropickém lese je hlavní součástí potravy Novoguinejců ságová palma, z jejíž dužiny se získává ságo, škrobovitá látka konzistence kaučuku a chuti zvratků. Nicméně ani nezanevřel a končí knihu optimisticky: Dvacet procent indonézské Papuy je pokryto rezervacemi, které fungují. Diamondova aktivní ochranářská činnost byla v předešlém textu zanedbána, v knize tvoří jeden z leitmotivů.

Za zmínku stojí též doslov D. Frynty, který čtenáři představí autora, dnes již zapomenuté vědecké tahanice a zasadí jeho knihu do kontextu vývoje vědy a politické situace ve světě. Obsahuje i věcnou upomínku: Například chathamské události (místní obyvatelé byli dílem snědeni, dílem zotročeni Maory kmene Te Ati Awa z Nového Zélandu) nám mohou být velmi dobrým příkladem, že ekologicky se chovající pacifisté drancování Země nezastaví skoro ani na okamžik. V horším případě budou zabiti a snědeni, v lepším zcela zatlačeni populačním růstem sobecky se chovajících populací.

Diamond myšlenky shrnuté v této knize dále rozvíjí, dostupné jsou jeho přednášky Lessons from environmental collapses of past societies či Ecological Collapses of Pre-industrial Societies (obě v PDF). Přece jen je to muž, kterého chválí i Bill Gates, jak zjistíte na této stránce. Kdo má nainstalován Real Player, může si poslechnout i Diamondův hlas. Ti, co mají jen písmenka, musí vzít zavděk tímto australským rozhovorem.

Vydala Paseka v roce 2004. Psáno pro Futurologii.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 15. Z toho průměrné hodnocení: 2,6.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1062 recenzí
  (1003 ohodnocených)
1076 knih
  (954 ohodnocených)
a celkem 29981 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Atkinsonová, Kate - Bůh v troskách
Titul: Atkinsonová, Kate - Bůh v troskách
Sleva: 35 % (ušetříte 140 Kč)
Cena: 258 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Čerstvé ukázky z knih
(1) Ulice Záhadných tajemství
Starší kusy
(1) Fámy
(2) Kronika ohlášené smrti
(3) Psi bez rodokmenu
Čtenáři znají Josefa Moníka (1952) spíše jako překladatele, jeho prvotinu Neser bohy vydalo nakladatelství Paseka v roce 2004. V letošním roce vydala Paseka Moníkův druhý pražský román pod názvem Psi ...
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům