80 %

Frankl, Michal - Emancipace od židů

Více informací k této knize najdete v detailu
Citát či spíše heslo z Jana Nerudy uvádí přehled českého antisemitismu na konci 19. století. Michal Frankl poněkud staví na hlavu oblíbené české přesvědčení, že v pokrokovém českém národě představoval antisemitismus jen dozvuky primitivity středověku a případně byl součástí česko-německého soupeření. Autor však ukazuje, že antisemitismus byl oblíbeným celoevropským trendem, který se nevyhnul ani Českým zemím. První kapitalistická krize a s ní spojená deziluze z politiky německých liberálů se spojila s tradičním náboženským antisemitismem a přilila oleje do ohně národnostní řevnivostí mezi Němci a neprivilegovanými národy monarchie.

Franklova (životopis) kniha je rozšířenou verzí jeho disertace obhájené na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Představuje jistým způsobem temný, paralelní pohled na vývoj česko-židovských vztahů ve srovnání s knihou K. Čapkové Češi, Němci, Židé? Zatímco Čapková popisovala nezanedbatelné úspěchy Čechožidů, Frankl sleduje příklady konfrontace. Kniha Čapkové není citována nadarmo, Frankl se řídí jejím územ pro psaní Žid/žid (v zásadě můžete psát, jak se rozhodnete, pokud není zcela otevřeně jasné, zda dotyční jsou definováni nacionálně nebo věroučně).

Frankl sleduje vývoj moderního antisemitismu, třídí jeho varianty a ukazuje jejich prolínání a konkrétní dopady v rámci Čech a Moravy. Emancipaci - občanské zrovnoprávnění židů přinesly v Rakousko-Uhersku májové zákony z roku 1868, které omezily vliv církví ve školství a manželském právu. Následné rozšíření politiky z elitářských kruhů aristokratů na masy (v důsledku dalších zákonů) přineslo zvýšení netolerance a radikalizaci, což příhodně ilustruje bonmot: Národ je každodenní plebiscit (na rozdíl od vyznání). Emancipace Židů jako menšiny se prolínala s emancipací dalších národů a prvními politickými spory mezi liberály a radikály a později mezi sociálními demokraty a radikály.

Antisemitismus je důsledek ideologického, politického a sociálního vývoje majoritní společnosti, nikoli reakcí na charakter, jednání a postavení židovské menšiny. Pravdivost tohoto východiska lze ukázat už v ukázce "Židovská otázka" a národnostní konflikt (PDF), ale v mnohem pitvornější ukázky níže uvedu v souvislosti s českou politickou scénou.

Vzdor mladočeskému podpichování je z knihy patrné, že prostředí v Čechách bylo přece jen tolerantnější než v Německu. Mladočeši, strana, kterou Češi-židé zpravidla volili, se v druhé polovině 90. let 19. století stala hlavní propagátorkou antisemitismu, ačkoliv do té doby jej s ohledem na své voličstvo odsuzovala. Moravští mladočeši měli v programu antisemitskou klauzuli, ačkoliv jejich předseda byl žid... Orientace na antisemitismus byla občas druhotným důsledkem boje proti liberálům a úspěchům liberálních principů (které se tou dobou začaly tenčit). Mnohým antisemitům však vadili židé jako takoví a stavěli se i proti jejich integraci do českého národa vyčítaje jim, že příležitostně zběhnou k Němcům. Pro zajímavost: na Moravě z tohoto důvodu několik desetiletí zůstávaly městské rady a školství pevně v rukách německé menšiny. V roce 1890 byl český kandidát do zemského sněmu poražen německým kandidátem, starostou Zajičekem, z čehož je patrné, že s národnostní konvertitismem byly bohaté zkušenosti. Z výsledku těchto voleb byli pochopitelně obviněni židé, ačkoli si jistě dovedeme představit, kolik různých "Kraličeků" se chystalo následovat příklad Zajičekův. V době jubilejní zemské výstavy, které se už neúčastnili němečtí podnikatelé se v Praze sešli čeští antisemité se svými vídeňskými kolegy, kteří je (vzdor tomu, že velkoněmci) nazývali patrioty a radili jim, že Čechy neutlačuje Rakousko-Uherské mocnářství, ale židi.

Stejně jako nacionální antisemité, kteří raději obětovali národ, než aby vzali na milost ultranacionalisty z řad Čechů-židů, i křesťanští antisemité se raději vzdali křesťanské morálky, než aby se museli dělit o místo na slunci. Je kouzelné sledovat, jak obratně bylo vysvětlováno, že židy nesmíme nenávidět "jen tak" nebo z "náboženských neb rasových důvodů", tedy po pohansku, ale jen řádně po křesťansku, zobecněním činů, jichž se dopustili - třeba otrokářství za sv. Václava.

Oba tyto přístupy se v praxi mísily. Hospodářská krize tak urychlovala i nacionální vyhrocování. V roce 1882 dostali němečtí studenti v Praze přes hubu, protože seděli ve špatné restauraci, v Kostelci nad Labem dav vymlátil okna synagogy. Ovšem protižidovské letáky podepsané socialisty v Horažďovicích vylepili zámožní občané Berouna. Frankl se detailně věnuje už zmíněné situaci na Moravě, kde stále existovaly separátní židovské obce, které "umožňovaly německé menšině ovládat českou většinu". Nevím přesně jak, ale tabulka na straně 175 ukazuje v Prostějově více židů v křesťanské obci než v židovské, zatímco v některých židovských obcích je židů méně než polovina, takže možné bylo zřejmě cokoli. Tlak (po zmíněném překvapivém vítězství "renegáta" Zajičeka) v letech 1890 až 1892 židy vystrašil a opravdu raději nevolili.

Volby roku 1891 drtivě vyhráli mladočeši a staročechy vymazali z celonárodní politiky. Antisemitismus pak gradoval především v lokální politice, kde dosud staročeši kladli mladočeským liberálům odpor. V 90. letech ovšem začal antisemitům růst nový nepřítel - sociální demokracie (staré liberální strany byly už bezvýznamné). Další radikalizaci vyvolaly volby v roce 1895 z nichž vzešla Badeniho vláda a ještě mnohem větší její pád v roce 1897, který provázely politicky organizované útoky na německé školy a židovské obchody. Potřebou politicky motivovat je autorem vysvětlena i obliba rituálních vražd, ačkoliv se zde zjevně mísí též davová hysterie. V letech hilsneriády se každá děvečka cestou pro cikorku viděla mučednicí, o které se bude psát v novinách.

Frankl k této kauze konstatuje, že Masaryk byl zcela neúspěšný. Kasačním soudem ve Vídni byl trest smrti pro Hilsnera zrušen, ale soud v Písku Hilsnera opět odsoudil k smrti, tentokrát dokonce za dvě vraždy. Trest mu zmírnil František Josef I. na doživotí, v roce 1918 byl propuštěn. Při pohledu na Hilsnera si ovšem musíme připustit, že by vyžadovalo opravdu nadlidskou pevnost právního vědomí tohoto člověka neodsoudit za cokoli jenom proto, jak vypadá - tlak veřejného mínění musel být zajisté obrovský a laciné politické body lákaly. V tomto ohledu se jistým způsobem podařilo naplnit úsloví o vlku a kozách: Hilsner byl odsouzen, ale za vraždu z vilnosti, nikoli rituální, čímž antisemité, kteří se těšili právě na rozsudek dokazující rituální vraždu nesmírně těšili.

Mimo nepopiratelné role antisemitismu v českém politickém životě konce 19. století Frankl zejména prokazuje úspěch agitace "svůj k svému" - bojkotu židovských obchodů a firem, který vedl k bankrotům a vylidňování venkovských židovských obcí. Ve Franklově pohledu je konec 19. století zajímavý, ale nepříliš radostný. Nepřichází sice se přestavbou chápání tohoto období, ale ukazuje, že doba byla složitá a národní potřeby ustupovaly ekonomickým, pokud je naopak ekonomické potřeby přímo nevytvářely. Židé byli převážně laciné cíle česko-německých tahanic, a to nepřímo úměrně svému ekonomickému postavení. Bylo jim vyčítáno, že jsou Němci a zároveň i že se chtějí stát Čechy. V stále se vyostřujícím národnostním boji přitom patrně bankrotovali spíše ti, kteří se v českém prostředí identifikovali spíše s Čechy, i když situace v moravských městech byla značně nepřehledná. Mezi řádky přináší několik příkladů česko-německých národnostních konverzí, vždyť i významný mladočeský politik Eduard Grégr, který na první straně Franklovy knihy hřímá, že "Praha jest antisemitskou", je Glotzem označován tak jaksi za Němce, který si špatně vybral.

Vydala Paseka v roce 2008. Zde naleznete rozhovor s Franklem na Radiožurnálu.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 2. Z toho průměrné hodnocení: 3.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1012 ohodnocených)
1091 knih
  (960 ohodnocených)
a celkem 30899 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Pačutová, Iveta - Vykupitel duší
Titul: Pačutová, Iveta - Vykupitel duší
Sleva: 50 % (ušetříte 199 Kč)
Cena: 200 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Muž a chlapec
(2) Ženy - muži
(3) Gump & Comp.
Na podzim loňského roku vyšly oba dva díly Forresta Gumpa u nakladatelství XYZ znovu a já bych nyní chtěla krátce představit díl druhý - Gump & Comp. Na cestě mezi prvním a druhým dílem Forrest ...
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2019 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům