60 %

Fromm, Erich - Psychoanalýza a náboženství

Více informací k této knize najdete v detailu
Erich Fromm je nejznámějším představitele marxistické psychoanalýzy. Tenká knížka "Psychoanalýza a náboženství" je volným pokračováním "Člověka a psychoanalýzy". Zatímco předchozí kniha se soustředila na etiku, její skromnější pokračování se vypořádává (především) s organizovaným náboženstvím. Kniha je záznamem přednáškového cyklu z roku 1950 a ...

Erich Fromm je nejznámějším představitele marxistické psychoanalýzy. Tenká knížka "Psychoanalýza a náboženství" je volným pokračováním "Člověka a psychoanalýzy". Zatímco předchozí kniha se soustředila na etiku, její skromnější pokračování se vypořádává (především) s organizovaným náboženstvím. Kniha je záznamem přednáškového cyklu z roku 1950 a dnes již představuje dokument o době dávno minulé, hlavně co se týče dominantní síly humanistického, případně nenáboženského křesťanství.

Předně si Fromm potřebuje udělat prostor, najít ospravedlnění pro svá analytické úvahy. Jak často tvrdí lidé věřící, pokud nevěříme v boha, nemáme důvod - ani právo - věřit v duši a její potřeby. Kněží jsou pak jedinou profesionální skupinou, která se stará o duši. Fromm duši potřebuje, protože ve svém antimaterialistickém - rozuměj antikonzumním - zápalu nechce psychologii napodobující přírodní vědy a laboratorní metody, ale psychologii s hlavním předmětem - duší, psychologii zabývající se láskou, rozumem, svědomím a hodnotami. Tyto ideály kupodivu podpoří Freudem, kterého nazývá posledním velkým racionalistou, tím, kdo poukázal, že rozum, nejcennější a nespecifičtější schopnost člověka, podléhá deformujícímu vlivu vášní.

Po vytvoření místa pro psychoanalytika - profesionálního lékaře duše, je na řadě rozpor kritika náboženství Freuda (náboženství je nebezpečné, učí lidi věřit v iluzi a brání kritickému myšlení) a obhájce sil mimo člověka Junga (idea je psychologicky pravdivá, pokud existuje). Freud považoval náboženství za kolektivní dětskou neurózu lidstva. Jung definoval náboženskou zkušenost jako stav, v němž se člověka zmocní síla pramenící mimo něj. Z tohoto rozdílného zhodnocení téhož se Fromm propracuje k rozdělení náboženství na autoritářská (Bůh je symbolem moci nad člověkem) a humanistická (Bůh je symbolem moci člověka). Freudův bonmot obrátí: Neuróza je soukromá forma náboženství, regrese k primitivnějším formám náboženství.

Autoritářská náboženství považuje Fromm za původnější a zabývá se procesem postupného omezování Boží svévůle (od vyhnání z ráje po talmudský příběh o zákonu, který už není na nebesích). Zajímavým postřehem je, že Fromm si překládal z Talmudu sám.

Zatímco v humanistickém náboženství je Bůh obrazem vyššího já individua, symbolem toho, čím člověk potenciálně je nebo čím by se měl stát, v autoritářském náboženství se Bůh stává jediným vlastníkem toho, co původně patřilo člověku: jeho rozumu a lásky. Čím dokonalejší bude Bůh, tím nedokonalejší bude člověk. Člověk dává Bohu to nejlepší, co má, a tím se ochuzuje. ... Když se člověk takto odcizí vlastním schopnostem, není pouze otrocky závislý na Bohu, ale je také špatný. Stává se z něj člověk, který nevěří ve své bližní ani v sebe sama, který nezná vlastní lásku ani vlastní rozumové schopnosti. Tím, píše Fromm, se vytváří bludný kruh touhy po uznání skrze žádání odpuštění zdůrazněním vlastní bezmocnosti.

Fromm postřehl vazbu mezi sociální a hospodářskou realitou a společenskou ideologií: Ve společnosti, kde vládne mocná menšina, která drží masy v područí, bude jedinec tak plný strachu a neschopný se cítit silný či nezávislý, že jeho náboženská zkušenost bude autoritářská. Příliš pak nezáleží na tom, zda uctívá trestajícího, hrozivého Boha, anebo politického vůdce podobných vlastností.

Ptají-li se propagátoři teismu po možnosti kritizovat síly překračující člověka, odpovídá jim Fromm, že člověk sice je závislý na silách, které neovládá, ale uctívat tato lidská omezení (smrtelnost, stárnutí) považuje za masochistické a ponižující. Nesouhlasí rovněž s druhým argumentem teismu, podle nějž je touha člověka "vztahovat se k něčemu nad sebou" známkou existence síly či bytosti mimo něj.

Vcelku rozsáhlý prostor věnuje Fromm incestu, avšak vzdaluje se Freudově doslovné definici a incest chápe především v duševním smyslu, jako setrvávání v závislosti, neosamostatnění, touze zůstat dítětem připoutaným k ochranitelským osobám. Připoutání k rodičům je pouze jedním typem incestu, byť tím nejdůležitějším. V průběhu sociální evoluce jej částečně nahradily jiné vazby. Kmen, národ, rasa, stát, společenská třída, politické strany a mnoho jiných institucí a organizací se stává domovem a rodinou. Tady leží kořeny nacionalismu a rasismu. Toto rozšíření psychoanalytických termínů umožňuje Frommovi vyjádřit se ke všem společenským otázkám, kupříkladu roli státu, ochotě nechat se manipulovat státní ideologií a snášet útisk.

Opětovný návrat na úroveň jedince představuje přístup k hříchu z hlediska autoritářských a humanistických náboženství. V autoritářském náboženství je hříchem prohřešek proti autoritě. Pokání je vyvoláno strachem z odplaty, neboť hřích znamená akt vzpoury. Ritualizované smíření vyvolává závislost na jeho poskytovateli. U humanistických proudů v náboženství se setkáváme se zcela odlišnou reakcí na hřích. ... Reakcí na uvědomění si vlastní viny není nenávist k vlastní osobě, ale aktivní podnět k tomu být lepší. Někteří křesťanští a židovští mystikové dokonce pokládali hřích za předpoklad pro dosažení ctnosti.

Závěrem si Fromm pokládá otázku, zda je psychoanalýza pro náboženství hrozbou a vychytrale si odpovídá, že záleží na tom, jaký konkrétní aspekt náboženství máme na mysli. Nebezpečí, které náboženskému postoji hrozí, nespočívá ve vědě, ale v přetrvávající praxi všedního života. Člověk přestal hledat nejvyšší účel života v sobě samém a učinil ze sebe nástroj sloužící ekonomickému stroji, který vlastníma rukama vyrobil. Hle, jak současný levicový názor v závěru půlstoletí starého spisku! Především jde o to, že ekonomicky úspěšná, svobodná společnost ničí moc církevních institucí a ideologických organizací, bere jim možnost být jedinou cestou k přežití.

V části závěrečné kapitoly se Fromm zabývá ritualistickým aspektem náboženství, respektive úlohou rituálů. Píše o potřebě rituálu, která je nedoceněna, i o jeho přitažlivosti. Rituál v širokém smyslu slova je společná činnost vyjadřující společné úsilí vycházející ze společných hodnot. Od smyslu rituálů se dostává k symbolickému jazyku a znovu vyzdvihuje Freuda za zpřístupnění jazyka snů, ale i Campbellových Tisíc tváří hrdiny za ilustrování univerzality symbolického jazyka. Dnes neohrožuje nejcennější duchovní vlastnictví člověka Baal ani Aštarta, ale zbožštění státu a moci v autoritářských režimech a zbožštění stroje a úspěchu v naší vlastní kultuře.

Vydala Aurora v roce 2003.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 12. Z toho průměrné hodnocení: 2.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1012 ohodnocených)
1091 knih
  (960 ohodnocených)
a celkem 30886 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Bílé autíčko
Prvotina francouzské autorky, publikující v současné době v New Yorku, má v podtitulu "Definitivní pravda o smrti princezny Diany", a od této smutné události se také odvíjí hlavní zápletka románu. ...
(2) Švihadlo
(3) Svět v číslech 2009
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2019 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům