80 %

Fučík, Josef; Bělina, Pavel - Válka 1866

Více informací k této knize najdete v detailu
Obří kniha o zásadním milníku na cestě Habsburského Rakouska od evropské velmoci k balkánské podvelmoci. Těžiště knihy je především v důkladných popisech a rozborech bitev války roku 1866, ale detailně je zahrnuta také válka Německého spolku s Dánskem roku 1864. Úvod do děje však začíná u pragmatické sankce Karla VI. a historický doslov hledá dozvuky této epizody až u národního socialismu.

Pavel Bělina a Josef Fučík si při přípravě natolik rozsáhlé publikace (s přílohami 712 stran) museli dát notně do těla. Zvláště zohledníme-li kvalitu celé knihy. O té čtenáře přesvědčí už vyčerpávající přehled českých publikací o válce roku 1866 v úvodu. Přínosnosti knihy a čtenářskému pohodlí přispívají "široké náběhy" - úvody do situací a faktů. Navzdory tomu, že prusko-rakouská nenávist pramenila především z pruského záboru Slezska, začíná výklad již příchodem Hohenzollernů do Braniborska. [Za vším stojí Šelma Rašavá - Zikmund - jež 30. dubna 1415 na Kostnickém koncilu předal norimberskému purkrabímu Bedřichu ze Zollernu vládu nad součástí českého království -Braniborskem, anžto vládce předchozí, Zikmundův mladší bratr Jošt zemřel.]

Devatenácté století bylo stoletím pádu stavovsko-feudální společnosti, jejímž monumentem byl tehdejší německy hovořící svět, navzdory tomu, jak jej pocuchaly napoleonské války. Německý spolek obsahoval dvě velmoci a množství dalších států od svobodných měst až po království, které se nezřídka skládaly z několika oddělených území (a to včetně velmoci z cancourů - Pruska). Zákaz příjímání neněmeckých oblastí do Německého spolku však zároveň hospodářsky půlil Rakousko - pruští statkáři se obávali uherské a haličské zemědělské konkurence. Celá oblast se nacionalizovala. V revolučním roce 1848 vlála vlajka v německých národních barvách i na hranicích italských a starorakouských držav Rakouska, aby "varovala italské iredentisty před vstupem na posvátnou německou půdu".

Revoluce roku 1848 byla poražena a s ní i vize demokraticko-unitárního Velkého Německa. Rakousko udrželo absolutistickou monarchii i územní celistvost. O obojí přišlo až v roce 1859 po porážce u Solferina. František Josef vystrašený pohledem na krvavé bojiště okamžitě přikázal vzdát se a pro příští válku s francouzsko-sardinskou koalicí si připravil parádní číslo: Ustoupení území bez ohledu na výsledek války. Válečné reparace z války 1848-49, promrhané na pobočné habsburské linie vládnoucí středoitalským státům, Papežský stát a modernizaci opevnění v Itálii tak byly pro Rakousko definitivně ztraceny.

Zatímco pasivnímu Rakousku vyhovovalo mocenské status quo (ba přímo na něm bylo závislé), Prusko s odvážným, stejně jako bezohledným ministerským předsedou Bismarckem hrálo aktivní hru s cílem stát se německou velmocí. Postupovým mezicílem tohoto snažení bylo vyštípat z německého prostoru Rakousko. Grandiózní ukázkou tohoto přístupu byla válka Německého spolku s Dánskem v roce 1864. Na bojištích dominovala rakouská vojska, která vítězila i proti dánské přesile, pruská pěchota byla porážena navzdory legendárním předovkám. Nečekané vítězství vybojovalo u Helgolandu i rakouské námořnictvo. Při dělení kořisti už vítězilo Prusko, získalo Šlesvicko, holštýnské přístavy, možnost přesunovat přes něj vojska. Rakousko získalo Holštýnsko sevřené mezi pruská území a Lauenburksko, které vzápětí prodalo Prusku a Bismarcka za tento obchod odměnilo hraběcím titulem. Kromě toho pokračovalo hospodářské vytěsňování Rakouska, v roce 1865 Rakousko rezignovalo na jednotný evropský celní prostor.

Záhy se Prusku podařilo vyvolat politickou roztržku. Zatímco Rakousko spoléhalo na odpor německých států k Prusku, Bismarckovi se podařilo umlčet Napoleona III. vidinou kompenzací v Sársku, Lucembursku, Falci, Belgii a Švýcarsku a s Itálii uzavřít vojenský pakt. 7. června 1866 zahájilo Prusko okupaci Holštýnska a válku s Německým spolkem, který všem prohlásilo za rozpuštěný. Bez boje bylo obsazeno kurfiřství Hessen-Kasselské i Sasko. Saská armáda však stačila ustoupit do Čech. Jediné Hannoversko dokázalo u Göttingenu mobilizovat armádu, vybojovat čestné vítězství u Langensalzy a požádat o kapitulaci.

Vše se soustředilo na hlavního rivala Pruska Rakousko. V Dunajské monarchii vládlo válečné nadšení a rakouská generalita se viděla bezmála v Berlíně. Nejprve ale bylo třeba udolat plod Bismarckova vyjednávání na jihu, Itálii. Početně slabší rakouská armáda, nečekaně vybojovala rychlé vítězství u Custozy, především díky totální neschopnosti italského velení. I malé zdržení stačilo k tomu, aby se oslabila rakouská armáda na severu, v Čechách, což byl nakonec pruský plán.

Situace na prusko-rakouské frontě jako by imitovala situaci na frontě rakousko-italské, chaotické velení paralyzované především politickými rozhodnutími z nejvyšších míst. Nedostatečné investice do armády - zrušené štáby divizí, víra v napoleonské vojenství založeném na hrdinství a masových bodákových útocích. Plně se potvrdil bonmot pruského krále Viléma I.: "Nelze vždy šetřit peníze, neboť peníze vynaložené ve správný čas, šetří krev."

Na předchozími válkami dobře prověřeném bojišti vypracovával Moltke několik let strategický plán. Polní zbrojmistr Ludwig von Benedek byl velením armády pověřen nedlouho před začátkem bojů. Bez zkušeností z velením armády, avšak vědom si nedostatků rekrutovaného vojska byl od počátku připraven na defenzivní vedení boje. Armáda shromážděná u Olomouce se na mocnářovo naléhání přesunula do východních Čech k Jičínu. V počáteční fázi bojů se rakouské armádě nepodařilo zastavit průchod pruských vojsk do Čech. Navzdory řádově kvalitnějšímu jezdectvu a dělostřelectvu byly ztráty ve všech střetnutích pěti až desetinásobné. Velitelé nebyli ochotni opustit bodákové útoky a pruské jehlovky konečně začaly slavit úspěch. Projevovala se Benedekova neschopnost velet jinak než "ze hřbetu koně", chybějící štáb i úroveň protekčně dosazovaného velení: Generál Hartwerk obsadil Pulice u Dobrušky namísto Polic nad Metují. Ostatně pruská štábní příručka jej charakterizovala: Zavede svou brigádu při první příležitosti do bažiny nebo do něčeho podobného. Své chyby zakrývá hrubostí a nevčasnou přísností. (Tyto charakteristiky snad sestavil Gablenz, autor jediného rakouského vítězství u Trutnova.)

Po "sedmidenních bojích" se rakouská a saská vojska stáhla k Labi, aby zde 3. července 1866 v "bitvě u Hradce Králové" utrpěla zdrcující porážku. Jen díky vyčerpání pruského vojska nebyly rakouské ozbrojené síly zcela zničeny. Přesto se již 15. července bojovalo u Tovačova a další obrannou linií mocnářství byl Dunaj. Mírová jednání začala 23. července v Mikulově.

Jejich shrnutí je vlastně překvapivé a Rakousko i Sasko byly na první pohled potrestány vlastně jen ostudou z porážky. Oběma byla zaručena územní integrita. Sasko muselo vstoupit do Severoněmeckého spolku pod vedením Pruska. Rakousko muselo vystoupit z Německého spolku, čímž tento zanikl. Ztratilo Benátsko, jak již bylo před válkou smluveno, a Holštýnsko. Za akvizice v Holštýnsku a rekvizice pruské armády v Čechách mu však byly sníženy válečné reparace ze 40 na 20 miliónů zlatých.

Podstatně horší byly výsledky války pro ty, jež bojovali málo nebo vůbec: Prusko anektovalo Frankfurt nad Mohanem, Hannoverské království, Nassavsko, kurfiřství Hessen-Kasselské, pravobřežní Hessen-Darmstadtsko, spolkové pevnosti Mohuč a Castel. Ostatní vyvázli s mnohamiliónovými reparacemi, Bavorsko navíc přišlo o 3 enklávy mezi Fuldou a Hannoverem. Rakousko bylo touto válkou "vyloučeno" z Německa, Bismarck z něj vytvořil balkánskou mocnost, přesně jak měl v plánu. Hořkého zklamání se dočkali především velkoněmci v Rakousku, kterým bylo jasně ukázáno, že se s nimi jako s opravdovými Němci nepočítá. Autoři vidí v tomto traumatu jeden z ideových zdrojů nacismu.

Rakouská armáda se v tomto střetnutí kupodivu neukázala principiálně horší silou. Dokonce ani legendární jehlovky by patrně nebyly samy o sobě vedly k vítězství. Rakouští velitelé však dokázali spotřebovat ve 20-i minutovém útoku 279 důstojníků a 10,000 vojáků. Své vykonalo i šetření na vojsku, což ukazuje i na hlavní příčinu této porážky: hospodářskou zaostalost Rakouska. Jestliže v Prusku v roce 1866 připadalo na 100 zemědělců 54 dělníků, v Rakousku to bylo o 4 roky později jen 23 dělníků na sto rolníků. Do rakouské armády nebyli odváděni úředníci ani inteligence, díky čemuž byla negramotnost ve vojsku 30%. Dobový bonmot říká, že u Hradce Králové zvítězil pruský kantor nad rakouským. Překvapivé je že rakouští odvedenci byli fyzicky výrazně zdatnější než pruští i sasští. Třikrát více pruských vojáků zahynulo na choleru nežli v bitvě u Hradce Králové.

Následkem prohrané války bylo také rakousko-uherské vyrovnání, rozebrané spolu s politickou situací v jedné ze závěrečných kapitol. Podotýkám, že jen popis bitvy u Hradce Králové zabírá 118 stran. V textu je rozsáhlá obrazová dokumentace, štábní mapy bojišť, v barevných přílohách pak reprodukce obrazů z bojišť a uniformy vojáků zúčastněných armád. Překvapivě rozsáhlé, překvapivě důkladné a překvapivě čtivé. V době skřípění jásavé evropské integrace posledních let i nesmírně poučné.

Vydala Paseka a Havran v roce 2005.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 23. Z toho průměrné hodnocení: 1,96.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1062 recenzí
  (1004 ohodnocených)
1076 knih
  (955 ohodnocených)
a celkem 30011 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Irving, John - Rok vdovou
Titul: Irving, John - Rok vdovou
Sleva: 20 % (ušetříte 70 Kč)
Cena: 279 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Dům
Už po prvních stránkách se čtenář nevyhne přirovnání Kameníčkova díla k tvorbě a stylu velkého Franze Kafky. Ale nejde o nějaký levný plagiát. Novela "Dům" se odehrává na území města Prahy za našeho ...
(2) Šibumi
(3) Ženy s krátkými nehty
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům