Náš hrdina Petr patří ke géniům, lidem s vynikající představivostí a pamětí. Ale jeho největší předností je právě neuvěřitelná fantazie. Má ji tolik, že ji musí "odčerpávat na papír", jinak by se z toho zbláznil. Fantazie mu nahrazuje celý okolní svět, který sice normálně vnímá, ale sem tam má přece jen problém rozlišovat mezi tím reálným a snovým. Tato vlastnost mu nahrazuje potřebu lidské komunikace, celý dětský svět, protože si vystačí hrát ve své mysli, a ta dokonce mu "přinesla" záhadné přítelíčka "Metra", mužíčka v zeleném klobouku s hůlkou, vysokém asi metr.
Od dětství žije pouze se svou matkou, ale navštěvuje i svého otce, a jako "geniální" myslitel toho dokáže velmi obratně využít. Ve škole nepatřil k nejpopulárnějším dětem, ví co je to šikana, ale s postupem času dokáže využít své fantazie a inteligence čistě k "obchodním" účelům, a jeho vztah ke spolužákům okamžitě nabere jiný směr.
Jeho životní filozofie je založená na teorii, že jsme tu je krátce, a tak nemá cenu se ostýchat, k něčemu a někomu se vázat, prostě si prožít život tak, jak se vám zachce. Zemřete, a všechno ztratíte, proč se tedy pachtit za slávou a kariérou?
Tento přístup uplatňuje i během dospívání na sexuálních vztazích. Láska je nanic, sex a něha pouze na jednu dvě noci, a pak sbohem lásko. Základem příběhu je ale jeho "Spisovatelská služba", fiktivní agentura, která ho živila. Díky své nevyčerpatelné fantazii měl doma stovky a stovky synopsí románů, povídek, scénářů, a časem postupně zjišťoval, že profesionální spisovatelé jsou ochotni za tyto nápady platit, a to mnohdy velmi štědře.
Petr si vlastně vytvořil svůj vlastní ideální svět, který si sám řídí, který mu poskytuje potěšení.
Jako postava mi ale není příliš sympatický. Určitě by se dal charakterizovat jako cynik, možná až jako "bezcitný parchant". Ale z praktického pohledu má samozřejmě pravdu.
Příběh začíná na konci, a pak nás formou své autobiografie provede Petr celým svým životem. Jeho poklidná existence ale začíná mít trhliny, které nevznikají pozvolna rok po roku, ale vybuchnou jako vulkán jednoho jara a v rozmezí pár dní se celý jeho dosavadní život sesype jako domeček z karet. Díky tomu se příběh, který ze začátku vypadá až nudně a bez děje, v závěrečných kapitolách téměř mění v thriller. Jak nakonec Petr konstatuje, příští den bude pro mne buď poslední, nebo první. Protože to, čím se řídil celý život, mu "vrátilo úder" a to opravdu silně.
Knihu může pouze doporučit, Gaarder je mistr slova, a jeho fantazie je stejně bohatá, jako u jeho hrdiny.
| nápověda
