Román Otčina (Fatherland) spisovatel R. Harrise patřil k bestsellerům na počátku 90. let minulého století. Byl tak populární, že ho vPraze natočili jako film sRutgerem Hauerem vhlavní roli. Robert Harris se ale proslavil především odhalováním tajemství Třetí říše a neautorizovanými deníky nacistických pohlavárů. Toho pak samozřejmě využil ve svém prozaickém díle Otčina, které patří do sci-fi žánru alternativní historie. Příběh nás zavede do roku 1964, do světa, kde Adolf Hitler žije, druhá světová válka skončila absolutním vítězstvím německé armády na všech frontách. Je to svět, kde se už válčí jen daleko za Uralem, posledním útočištěm komunistického Sovětského svazu. Evropa i zbytek světa už prožívají jistý klid zbraní, i když je tu stálé napětí mezi USA a Německem, přezdívané Studená válka. To se má ale právě všechno změnit. Americký prezident J.F. Kennedy se má vBerlíně setkat sAdolfem Hitlerem a uzavřít vzájemnou smlouvu. Němcům na tom moc záleží, a proto se Gestapo a SS musí postarat, aby se nic nezhatilo, aby se ztratily poslední problémové důkazy, které by mohly Američany od smlouvy odradit. A jeden dost velký problém tu ještě od války zbyl. Hrdinou tohoto příběhu je berlínský kriminalista Xavier March , Sturmbannführer SS zoddělení kriminální policie KRIPO, svéhlavý muž, který moc na státní propagandu a loajalitu nedá. Jednoho dubnového dne je zavolán knálezu mrtvého muže na břehu Havelského jezera. Jasný případ utonutí, kdyby se nejednalo o jednoho zprominentů nacistické hierarchie a nebylo kolem jeho smrti dost nejasností. Samotář March není detektiv, který se nechá jen tak odradit průkazem gestapa, a vydá se na vlastní pěst zjišťovat další podrobnosti kolem mrtvého. Ale pouštět se do boje sR. Heydrichem znamená sebevraždu. Ale na povrch vyplouvající fakta jsou více než děsivá. Harris nám tu předkládá příběh, který můžeme klidně považovat za thriller nebo detektivku. Strohým, ale trefným stylem nám vykresluje do nejmenších podrobností své vize alternativního Německa po dvaceti letech od vítězství ve světové válce. Přesné vyobrazení nové architektury Berlína, celé projektované A. Speerem , Hitlerovým osobním stavitelem, politický a policejní systém, nepodobný jakékoliv jiné totalitě, včetně našeho socialismu. Ale to všechno je jen taková omáčka, to šokující, pravá pointa příběhu, je pro dnešního čtenáře opravdu neuvěřitelná. Autor kalkuloval sfaktem, že my dnes známe většinu dějin nacistického Německa, ale hrdinové vrománové době nemají možnost vědět špinavá tajemství války. Musím se přiznat, že knihu jsem už četl několikrát od jejího vydání. A i když tedy znám pointu knihy, je to tak dobře napsaný a hlavně vykonstruovaný příběh, že si můžete stále číst dokola.
Alternativní příběhy o druhé světové válce jsou dnes vkurzu hlavně díky rozsáhlému dílu Světoválka (zatím 7 dílů, asi 4300 stran!!) grafomana Harryho Turtledova. Ale není to jediné dílo na toto téma na našem trhu. Uveďme třeba i Triumf Bena Bovy, Muž zVysokého zámku od P. Dicka nebo Operace Trinity Kevina Andersona. Sněkterými znich Vás seznámím později více, možná.
| nápověda
