70 %

Hayesová, Nicky - Základy sociální psychologie

Více informací k této knize najdete v detailu
Jsme společenští tvorové. Neustále se stýkáme s jinými lidmi, vyměňujeme si názory, spolupracujeme či soupeříme. A to vše z nás dělá amatérské sociální psychology a z mnohých přímo netitulované mistry mezilidského kontaktu. Už jen proto by nás cosi více o sociální psychologii mělo zajímat. Autor české předmluvy Vladimír Smékal navíc slibuje ...

Jsme společenští tvorové. Neustále se stýkáme s jinými lidmi, vyměňujeme si názory, spolupracujeme či soupeříme. A to vše z nás dělá amatérské sociální psychology a z mnohých přímo netitulované mistry mezilidského kontaktu. Už jen proto by nás cosi více o sociální psychologii mělo zajímat. Autor české předmluvy Vladimír Smékal navíc slibuje nevšední didaktický zážitek.

Nicky Hayesová je zkušená psycholožka, zaměřující se i na výuku psychologie. Její útlá úvodní učebnice již není podána v tradičním behavioristickém duchu, ale vine se po linii kontext - interakce.

Jak již bylo řečeno, první kapitola čtenáře seznámí s pojmy scénář, role, sociální identita a sebepojetí. V této kapitole se dovíme, že lidé jsou ochotni dělat do nekonečna libovolnou blbost, pokud se jim řekne, že se jedná o psychologický experiment, protože psycholog je člověk vážený a neradno si ho pohněvat. Míru naší servility či ochoty přehrávat role dokumentuje další z řady experimentů prokazujících, že šikanování slabších je pohříchu příliš elementární prvek lidské psychiky: Losem rozdělení studenti na vězně a dozorce se záhy chovají jako sebranka z nejupadlejšího filmu o káznici cizinecké legie. Po šesti dnech musel být pokus ukončen, protože byl nechutný i na podmínky roku 1973. Šokující však není ani tak to, co dotyční činili (alespoň pokud se díváme na zprávy), ale jak se šikanující dozorci briskně obhajovali tím, že se sami šokovali a jak jim experimentátoři vehementně přizvukovali "upadnutím do role".

Od role se přesuňme k sociální identitě, kterou odvozujeme od skupiny a zvýhodňujeme "svou" skupinu, i když jsme do ní vybráni hodem mincí. Nepřekvapí proto, že podstatně přirozenější skupiny, třeba etnické, spolu drží mnohem pevněji a podílejí se i na sociálním definování pojmů já, společnost a zodpovědnost. Nadšené výčty politických deklamací a výzkumů chování lidí v mantinelech tradičních nezápadních společnostech za hlasitého volání: "Oni nejsou jako my!", mne naplňuje úzkostí. Ani v zápalu posvátného tažení proti zápaďáckým hodnotám a za koryty behavioristů na amerických univerzitách bychom neměli zapomínat, že i otrokáři pracovali s heslem: "Nejsou jako my!" Kupříkladu koloniální správa Belgického Konga tímto důmyslně vysvětlovala, proč černoch, byť otec mnoha dětí, nesmí na mládeži nepřístupný film. Tento relikt postmoderního myšlení je naštěstí jedinou vadou na kráse celé knihy. Bohužel však vykukuje na několika místech.

V dalším se budeme zabývat konverzací a komunikací, především vysvětlováním toho, jak si vysvětlujeme, co vidíme a slyšíme. Namísto psychologických pokusů v laboratoři a testování hypotéz navrhoval Sacks v roce 1974 spíše analyzovat rozhovory nasbírané v přirozeném prostředí (protože už víme, že před psychologem se lidi chovají všelijak, ale ne normálně). Přesto je teorie vysvětlující chování nás i druhých založena na předpokladu, že lidé jsou naivní vědci. Tato teorie je spolu s teorií sociální identity a teorií sociálních reprezentací základnou evropské sociální psychologie, která na rozdíl od americké nedoufá, že sociální chování získá sečtením a zprůměrováním individuálních chování. Její důraz na ovlivnění společenskými faktory dokumentuje výzkum, který objevil, že jediný rok studia sociálních věd změní vaše teenagerovské názory na nezaměstnanost a chudobu, alias vsugeruje vám klanovou mytologii.

Vlivům třetích osob na naše chování je věnována další část. Tvrzení, že dav činí z člověka zvěř, je sice častou výmluvou, avšak sociální lenivost je nesporným faktem. V roce 1969 byla ochota pomoci upadnuvšímu občanu nepřímo úměrná přítomnosti třetích osob a namazanosti dotyčného, ale nezávisela na barvě kůže (v newyorském metru tedy). Po tomto příjemném zjištění zpět k nechutnostem ohledně výzkumu konformity a poslušnosti. Veleznámý experiment mapující ochotu utýrat neposlušného žáka za zdí - špatná odpověď rána; další chyba, větší rána; ticho, také rána. K trestu smrti došlo 80% lidových examinátorů v Jemenu a 50% v Austrálii. V dotazníku se valná většina těchto lumpů všemožně ošívala a doznávala ke stresu a utrpení, ale také uvedla, že se něco se naučili něco hodnotného!

Zbytek této podnětné kapitoly se věnuje ovlivnění myšlení ve skupině a graduje vůdcovstvím. Již od roku 1939 je známo, že dílenští mistři silně zaměření na výkon a plnění plánu dosahovali horších výsledků, než mistři soustředění na dobré vztahy na pracovišti. Tímto téma interakce s druhými přechází ve vnímání druhých a zejména pak vzniku přitažlivosti. V roce 1951 Kelly usoudil, že lidé si vytvářejí představu o tom, jací jsou ostatní pomocí bipolárních konstruktů, které si budujeme na základě zkušenosti. Tyto individuální konstrukty - alespoň těch šest až osm, které lidé efektivně užívají - určíme pomocí techniky repertoárové mřížky.

V dalším se čtenář doví, že první špatný dojem je prakticky trvalý, zatímco dobrý lze snadno pokazit. Od roku 1933 v dotaznících prakticky zmizely rasové stereotypizace. Nicméně v roce 1973 ještě učitelé zvýhodňovali děti s hezčími jmény. Ono vůbec krásného člověka nikdo nepotrestá nebo skoro nikdo a každopádně ho potrestá méně, než by potrestal ošklivého. I osoby s podobnými postoji jsou nám sympatičtější. Ale kamarády si kupodivu vybíráme především z osob, které jsou nám často při ruce.

Prakticky nejlepším indikátorem přitažlivosti je rozšíření zornic. Touto biologizující poznámkou se dostáváme k Berscheidovi tvrdícímu, že přitažlivost je pouze výsledkem globálního hodnocení druhé osoby jako "dobré" nebo "špatné". ... Přitažlivost a nepřátelství jsou souborné mechanismy, vyjadřující reakce na druhé lidi ve smyslu primitivní touhy přežít. Spolu s teorií rovnosti před očima čtenáře krystalizuje sociobiologie jako vyšitá, i když bez reklamy.

Pátá část se zabývá postoji, což jsou naučené predispozice k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu nebo událost. Postoje nemusí nutně ovládat chování. V roce 1934 Lapiere cestoval dvěma Číňany napříč USA, více než 90% všech hotelů a restaurací na cestě je bez zaváhání obsloužilo, ačkoliv hoštění Číňanů nepatřilo k tehdejšímu dobrému tónu; po půlroce téměř všichni, u nichž se zastavili, v telefonickém rozhovoru prohlásili, že by Číňana nikdy neobsloužili.

Postoje se buďto učíme v rodině anebo jsou skrze osobní charakter vrozené. Každopádně je silně ovlivňují sociální tlaky, jak jsem viděli na příkladě šťastných Číňanů, které převážně obsloužili. Snažíme se, aby naše postoje byly v souladu s ostatními našimi postoji - chceme dosáhnout kognitivní rovnováhy. Touha po ní je důležitým zdrojem změny postojů. Opět známý pokus: Vynucenou činnost máme tendenci glorifikovat, pokud jsme nebyli dostatečně odměněni a byla nám tak upřena možnost říci: "udělal jsem to pro peníze." Pozor, lidé s vyhraněným názorem jsou nepřesvědčitelní! Brání se informacím, které odporují jejich přesvědčení. Ignorují je nebo překroutí, aby odpovídaly jejich přesvědčení. Výzkumy postojů jsou široce studovány, jelikož přesvědčit lidi o tom, co chcete, je užitečné ať už jim chcete vládnout nebo jen něco prodat.

Ochotu nechat se ovlivnit moduluje zdroj sdělení, obsah sdělení a naše osobní předpoklady. Informace mají "časovaný efekt", časem zapomeneme zdroj a každá hloupost je pro nás stejně relevantní, jako seriózní informace. Než zdroj zapomeneme, je přesvědčitelných 22% čtenářů informací z vědeckého časopisu, ale jen 8% informací z populárního časopisu. Informaci, která je pro nás relevantní spíše přijmeme, zaslechneme-li ji mimoděk - sklon ke konspiraci je patrně také všelidská vlastnost.

Poslední část je o konfliktu a spolupráci. Prvá na řadě je agresivita a čtenář se dočte o Freudovi a pudu smrti, Lorentzovi a vrozené agresivitě, Dollardovi a agresi pramenící z frustrace a nakonec i o Bandurovi a agresi jako naučeném chování. Pak dojde na altruismus a zmíněna je i sociobiologie, Wilson a Dawkins. Zmínky o předsudcích mezi národy jsou postiženy relikty minulých let. Plácat o černoších v rolích sluhů bylo pozdě i v roce 1993, vyzdvihovat tolerantnost na příkladu Nizozemí je pozdě až dnes. Nicméně, jedná se o krátký úvod, a proto stačí vědět, že institucionalizovaná diskriminace vede defektními chování a že předsudky jsou velmi často samonaplňující. Pro hlubší vhled do tohoto tématu doporučuji Interkulturní psychologii.

Vydal Portál v roce 2003.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 12. Z toho průměrné hodnocení: 2,58.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30459 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Ryan, Patrick - Jak jsem vyhrál válku
Titul: Ryan, Patrick - Jak jsem vyhrál válku
Sleva: 20 % (ušetříte 52 Kč)
Cena: 207 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Letec - utajený život Howarda Hughese
(2) Drak Jeho Veličenstva
(3) Evoluční teorie
Nahlédneme-li totiž na autorem zřízenou stránku: Nové paradigma v evoluční biologii a paleontologii věnovanou hlavně nedarwinovským přístupům v evoluční teorii a paleontologii, právem nás zamrazí. ...
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2017 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům