Jak se dílo stane kultovním? Inu, považují ho za kultovní všichni ti, na jejichž názoru (na vás) vám záleží. Takže, nejsem si jist nakolik má Conan na růžích ustláno dnes, když jsou všemožné akční zábavy dostupné od nejútlejšího věku a mládež zmlsaná 3D grafikou počítačových her má jistě jen křivý úsměšek pro stařičkého guvernéra, jak vilně natřen olejíčkem pobíhá po horách, zabíjí padouchy a zachraňuje svalnaté krásky s tak nemožnými účesy, že by jeden zaváhal, zda raději nefandit podlému vůdci Černých mnichů.
Nebývalo tomu tak vždy, v letech předrevolučních film akční - západní, byl kořením velice vzácným (alespoň pokud jste neměli v rodině veksláka). A již tehdy intelektuálové, vědomí si své zranitelnosti režimními silami, utíkali se k neškodným zábavám, kupříkladu fantastické literatuře. Šťastnou shodou okolností Howardovy povídky o Conanovi začal do češtiny překládat mistr nad jiné, Jan Kantůrek, který učinil svým mistrovstvím kult i ze Zeměplochy.
Prvé vydání pro prostý lid připravil jako svou vůbec první publikaci plzeňský Laser a vypadalo odpudivě, což však nevadilo, neboť se prodávala jen ve stáncích na pravých místech tím pravým, tvrdým undergroundovým stylem. Hned po té (anebo spíše již před té) dostal Conan v češtině dalšího velkého spojence: Káju Saudka. Tak se zrodily velké klenoty: Rudé hřeby, Věž slona, ...a zrodí se čarodějka a jak jsem zjistil až teď také Hodina draka.
Věnujme se proto netradičně nejprve doprovodným ilustracím. Jsem tolerantní, vím, že překreslit Saudka nejde, ale to neznamená, že Taramis a Salomé mohou - byť v zápalu boje - vypadat jako bobulemi přezobaní transsexuálové z laciného brazilského pornofilmu!! Robert Erwin Howard byl člověk popisující ženy standardního vkusu a internet je plný studijní literatury.
Robert Erwin Howard, boxer, spisovatel a vzorný synek, který spáchal sebevraždu sotva se dověděl, že matka umírá, byl patrně nešťastným člověkem. Na texaské maloměsto byl nesmírně vzdělaným alespoň v historii, jak lze vyčíst z náznaků v jeho méně úspěšných pracích. Cesta ke Conanovi vedla přes mnoho králů, válečníků a dobrodruhů, přece jen přísně kapitalistické podmínky vydavatelů časopisů nedávaly na výběr, než se naučit následovat vkus mas. Zrodil se tak naprosto dokonalý hrdina amerického západu, potulný playboy, který uměl vzít za práci, ale nejraději bral zadarmo (obzvláště oblíbené byly památky zaniklých civilizací), pohrdal systémem, ale překvapivě snadno v něm dokázal šplhat nahoru, byl mravný a čestný, což kupodivu nekolidovalo se smilstvem, opilstvím, kradením a vražděním. Se smilstvem však opatrně, unesenou princeznu nejlépe tři měsíce vozil po lese a ani se jí nedotknout, neb ona sama roztouženě svůj pel ztepilý pak přivine... Jak své hormonální přebytky řešil tehdejší Američan, se nejlépe zpravíme ve spisku "Sexual behaviour in human male" nebo méně odborně ve filmu Kinsey o jeho tvůrci, rozhodně ne u Howarda.
Naprosto dokonalý Conan byl barbar: Žil v civilizovaném světě příliš krátce na to, aby pochopil křivolaké myšlení civilizovaných lidí. Ti jsou bezohlednější, méně čestní a proradnější než kterýkoli divoch. Civilizovaní lidé jsou totiž mnohem větší hrubci a hulváti, protože vědí, že takoví v zásadě mohou být, aniž hrozí nebezpečí, že jim za to někdo rozetne lebku. Z tohoto citátu je jasné proč. Přesně takoví se cítili být odevšad přišlí Američané, už oddělení od svých tisíciletých civilizací, ale přesto neochotní pohlížet na sebe stejně jako na domorodé divochy, které tak vášnivě pronásledovali. V Conanových dobrodružstvích nalezneme klovací řád národů a ras a rozeznáme i jejich vzory ve světě profánních lidí. Nalezneme důmyslná rozdělení na divochy zdegenerované a svěží, progresivní barbary, včetně vysvětlení. Ostatně, celý první díl je uveden, kromě předmluvy Martina Šusta, Nemedijskými kronikami, což je nástin místopisu, antropologie a dějin Conanova světa.
Ty jsou zároveň nejméně čtivou částí, respektive jsou nejméně conanovské. To následující Věž slona, to je jiná káva: Proradní mágové, kteří si zotročili znalce dávných vědění a pohrdli jejich morálním kodexem. Upadlá civilizace tonoucí v luxusu a odlidštění. A všelidští zloději dbající na spravedlivé přerozdělení bohatství. Akce, akce, akce, od počátku do konce. Samozřejmě, zlo bude řádně potrestáno, lumpové pobiti a jejich systém zesměšněn, protože čáry a kouzla kvetou na úspěších, ne na prohrách.
Pravda, budete-li číst týmž prizmatem, jakým pohlížíte na zprávy, překvapí vás markantní rozdílnost metrů, kterými se měří. Zatímco civilizace jsou proklínány pro svou zkorumpovanost, neschopnost a lenost, jednotlivý jejich člen je ostouzen, protože byl tupý a poslušný a žádný úplatek nebyl s to odvrátit jej od bezchybného plnění svých povinností. Zatímco nadřízení jsou vždy plní důvodů pro své konání, podřízení, vojáci a členové rodových společností jsou vždy dokonalými automaty připravenými zemřít pro vykonání rozkazu. Věru, nebývalo za velké krize zvykem koukat pod nohy, na kom/čem se stojí.
Vzdor této více než stránkové dehonestaci, má čtení Howardových povídek své kouzlo. Neuvěřitelná paleta kulis, padouchů, a kouzelných artefaktů či pokladů hodných uloupení nebo nalezení. Zástupy krásných, aktivních žen hodných svedení. Padouši podlí až na kost a kladné charaktery nezkalené jedinou vadou. Dokonalá relaxace jak tehdy, tak i nyní.
První díl sebraného Conana v tomto vydání obsahuje, kromě již zmiňované přemluvy Martina Šusta, 12 povídek, převážně těch lepších. Ostatně dvě z nich se objevily jako titulní v legendárních sešitech nakladatelství Zlatý kůň. Snad jen škoda, že se v tomto vydání neobjevila mapa, ale tu si patrně chrání nakladatelství Poutník. Kromě povídek čtenáře čeká životopis Conanova duchovního otce Roberta Erwina Howarda, přehled v češtině vydaných povídek, včetně sbírek. Zde se však stala chyba a v přehledu se neobjevila zásadní sbírka ze Zlatého koně: Rudé hřeby a jiné povídky, ačkoli v bibliografii anglických prací je uvedena jako první překlad do češtiny. Nechybí ani barbar Conan a další Howardovi hrdinové v díle jeho epigonů a zanícených následovníků. Celkem je nepovídkových dodatků asi 50 stran.
V textu samotném je pak výjimečně málo chyb, narazil jsem na jedno y/i a na straně 119 si černé zámky a hrady Shemu opravte na tytéž ve Stygii. Stygijci jsou totiž oni kastovnictvím a dávnou magií prolezlí ďáblové. Shemité jsou podlí pastevci, pokud se nejedná zrovna o kmeny zverbované Conanem na pomoc královně Khauranské, pak jsou to stateční synové pouště.
Conan je legenda nadaná magickou mocí. Vždyť i jeho filmové alter ego následovalo jeho osud a z alpské Cimerie se vydralo až na vladařský stolec kalifornské Aquilonie. S ohledem na to je třeba ohodnotit, že ilustrátor se podržel originálu a ponechal Conana černovlasého.
Vydala Aurora v roce 2007.
