80 %

Hrodek, Dominik; Dvořák, Tomáš; Bendová, Eva; Kořínková, Šárka - Pražské kavárny a jejich svět

Více informací k této knize najdete v detailu
Výpravná publikace o pražských kavárnách (převážně) první poloviny 20. století je honosným katalogem ke stejnojmenné výstavě v Muzeu hlavního města Prahy, která v době, kdy tuto recenzi, píši ještě probíhá (končí 31. srpna 2008). Čtenář nebo pouhý listující v ní nalezne velkolepou oslavu kavárenského povalečství ve všech jeho podobách od diskusních kroužků, inspirace umělců všeho druhu, architektury a užitého umění až po temné stránky zneužívání učňů k otrocké práci.

Kniha je připsána kolektivu autorů, ale ve své podstatě je to sborník několika prací. Prvá, stejnojmenná je dílem Dominika Hrodka a je přesně tím, co by poučený čtenář čekal: Oslavou vysedávání v kavárnách včetně detailního výčtu proslulých jmen a přelomových událostí. Dočteme se zde, že kávu začal v Praze prodávat Jiří Deodat v roce 1704 v tureckém oděvu na ulici a vedlo se mu tak dobře, že již roku 1711 otevřel první pražskou kavárnu. Návštěvníci směli nad jednou kávou trávit celé hodiny, odpůldne i večery, pěkně jen mezi sebou. Jakkoli je kavárna vykreslena jako všestranný prostor sloužící ke sjednávání individuální prostituce, opíjení se absintem, karbanu a kulečníku, přece jen hlavní poznávací znamení "pravých" kaváren jsou stolní společnosti dosáhnuvší nezřídka nečekané slávy. Uveďme kupříkladu kavárnu Louvre. Nejen, že do ní chodil Einstein, ona v ní byla založena československá pobočka PEN klubu a Pražský lingvistický kroužek! Pro změnu v Demínce se v roce 1894 na valné hromadě přejmenoval sportovní klub A.C. Vinohrady na A.C. Sparta. Kavárenské prostředí bylo též nedílně spjato s politikou, někde v demokratické pluralitě, jinde v ostré separaci ideových proudů: Vzpomínám si na těžkomyslnost Jiřího Weila, kterého hryzlo svědomí, že podal ruku redaktoru katolického listu při náhodném promísení ideových zón.

Než se vydáme k uměleckým výšinám, připomeňme i temnější stránku. Géza Včelička nenáviděl kavárny, kdo si přečte monotónní dějiny mlácení násilnickým otcem na střídačku s kavárníkem u něhož byl v učení, snadno pochopí, že káva nehořkla před očima jen nezaměstnaným z Wolkerových básní.

Následuje již přislíbený příspěvek Evy Bendové: Kavárna v českém výtvarném umění první poloviny 20. století. Text je, pravda, hutně kunsthistorický, ale především je zde obrovské množství kvalitních reprodukcí, které vyniknou díky velkému formátu a kvalitnímu tisku na křídovém papíře. Vizuální stránky se týká i druhý autorčin příspěvek: K otázkám typologie a dispozice pražských kaváren první poloviny 20. století. Zatímco příspěvek Hrodkův byl zaměřen sociálně, tento je orientován zcela instrumentálně, na rozvržení a vybavení kaváren, jejich architekturu a vlivy životního stylu na změnu funkce kavárny. Bar jako samotný prostor se v Praze otevřel poprvé pravděpodobně s dokončením Obecního domu, tedy v roce 1911, ve Vídni pak již v roce 1908 v podobě Kärtner baru od Adolfa Loose.

Mnohoslibný příspěvek Šárky Kořínkové Upíři kaváren je shrnutím problémů kavárníků dle jejich odborného tisku (čtyři roky vycházel časopis Kavárník, leč kavárnické problémy řešil i časopis Hostimil pro všechny provozovatele pohostinství). Kromě tahanic kolem kolektivních smluv a bojů s nekalými cukráři (prodávajícími kávu bez licence) je tato část nádhernou ukázkou rozdílnosti pohledů z obou stran pultu, ale i zásadnosti žabomyších sporů. Kavárníkům mezi jinými (to jest kromě hostů) vadily biografy, sport i rádio. Naprosto kouzelné jsou ukázky vychovatelské činnosti kavárníka Suchánka. Cituji alespoň dva body, ale stejně šťavnaté jsou i ostatní:
4. Spáti v kavárně za bílého dne v okně jest nesmysl a jest žádoucno, aby se spáč zul alespoň z bot, poněvadž si jinak neodpočine. (Nemá-li kavárník koncesi na hotel, jest trestán.)
5. Příliš hlasité čištění nosu (na způsob lesního rohu) se v kavárně netrpí, možno tak činiti v maštali, kde je lepší akustika, neb v Příbrami a okolí.

Za zmínku stojí i pozoruhodná Suchánkova výzva, poplatná ještě staré době, kdy nevychované dítě nebylo známkou patřičného zbohatlictví: Děti nepatří do kavárny; jsou-li však již v kavárně, musí se slušně chovat. Nechovají-li se slušně, nemohou za to děti, ale rodiče, kteří je řádně nevychovali. Nevychovaní rodiče nepatří do kavárny.

Poslední a nejdrobnější prací je příspěvek muzejníka Tomáše Dvořáka, který se zamýšlí nad otázkou: Co po kavárnách zbylo? Shrnuje objevy a postřehy z přípravy výstavy od nákupů až po zápůjčky. Rovněž tato část je ilustrována množstvím unikátních fotografií. Několik fotografií z knihy je rovněž dostupných na stránce Muzea hlavního města Prahy: Kavárna Slavia, personál kavárny Arco a kavárna Louvre či spíše její kulečníkový sál.

Vydala Paseka v roce 2008.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 7. Z toho průměrné hodnocení: 1,43.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1012 ohodnocených)
1091 knih
  (963 ohodnocených)
a celkem 31028 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Povolání pro ženu nevhodné
Mladá detektivka Cordelie se po smrti svého společníka ujme detektivní kanceláře. Vzápětí se ujímá případu sebevraždy Marka Callandera. Jeho otec si přeje objasnit důvody které jeho syna k tomuto ...
(2) Křížovky a recepty tradiční kuchyně
(3) Nic není jako dřív
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2020 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům