Můžeme říct, že současné romány na téma 2. světové války jsou především čistě válečné, akční příběhy. Z tohoto stereotypu trochu vybočuje kniha amerického autora Grega Ilese "Černý kříž". Nechci tím říct, že jde o nudný moralizující příběh. Zcela souhlasím z citátem Stephena Kinga na obálce: "V ohni napětí". I když kniha má kolem 500 stran, čte se velmi rychle díky skvěle stavěnému příběhu, autorovu stylu vyprávění a samozřejmě dobrému překladu Pavla Dufka, který se specializuje na překlady thrillerů z angličtiny. A co je tedy v příběhu nadstandardního? Celý příběh se odvíjí kolem koncentračních táborů a osudů Židů za 2. světové války. Už toto samotné téma donutí čtenáře se zamyslet nad hranicemi lidskosti. A když k tomu připočítáte i propracované dialogy hrdinů na téma "smrt menšiny pro záchranu většiny", vyjde z toho příběh, který Vás nutí se zabývat i otázkami lidské bestiality a odplaty. Jste-li slabší nátury jako já, tak Vám zaručuji, že Vás nečeká klidné spaní. Další zajímavou věcí, na kterou se snaží autor upozornit čtenáře, je fakt, že antisemitistická politika nebyla pouze doménou fašistického Německa, ale i Britů a mnoha ostatních evropských národů. Na druhou stranu Iles ale také poukazuje na to, že koncentrační tábory a holocaust vůbec nebyly určeny pouze pro vyvražďování Židů.
Hrdiny příběhu jsou Jonas Stern, židovský partyzán z Palestiny a horlivý nepřítel Němců, a americký vědec-chemik Mark McConell, zarytý pacifista, který pracuje na tajném spojeneckém výzkumu v oblasti ochrany před vojenskými plyny. Britským vyzvědačům se dostanou do rukou vzorky prudce jedovatých německých bojových plynů soman a sarin, které vyvíjejí němečtí vědci za podpory Himmlera pro nasazení proti spojeneckým vojskům během očekávané invaze do Francie v roce 1944. Továrna a "praktická" zkušebna se nachází v koncentračním táboře Totenhausen, kde se konají zkoušky na vězních. Britské velení spolu s W.Churchillem se rozhodlo demonstrovat svoji ochotu odpovědět na plynový útok stejnou zbraní a proto tajně nařídí zlikvidovat celý tábor i s osazenstvem narychlo vyrobeným britským plynem. To by mělo Himmlera upozornit na to, že si s těmito zbraněmi nemá raději zahrávat. Jde o smyšlený příběh, ale jak Iles ve svém doslovu připomíná, vycházel ze skutečných záležitostí a dějů, které byly mnohdy mnohem děsivější. Totenhausen i hlavní hrdinové nikdy neexistovali, ale mnoho ostatních postav a míst jsou převzati z reálných dějin této nejděsivější války v historii lidstva. Plyny soman i sarin jsou taky skutečné a dodnes jsou to nejjedovatější bojové plyny na světě. "Černý kříž" je jedna z mála knih, kde se autor ani nesnažil o nějaké vtipné vsuvky.
Závěrem bych jen zopakoval větu samotného autora:
"... rád bych požádal mladé čtenáře, aby si uvědomili, že padesát let od konce války není dlouhá doba!"
| nápověda
