A právě na této myšlence vystavěla svůj historický thriller "Operace Bosch" (orig. La Conspiration Bosch, 2006) dvojice francouzský autorů Yves Jégo a Denis Lépée. Svůj literární záměr vzali opravdu zeširoka. Děj svého románu situovali do všech koutů tehdejší Evropy. Za hlavní hrdiny si vybrali ty největší postavy tehdejší doby - papeže Juliuse II., Leonarda da Vinci, Jindřicha VIII., či slavného Jeronýma (Hieronymuse) Bosche. Však kdo jiný by se měl poměřit se samotným vládcem pekel. Děj knihy se točí především kolem Bosche. V jeho městě Hertogenbosch se jednoho mrazivého lednového rána roku 1510 snad zjeví samotný Satan. Ve zdejším kostele se objeví krvavý výjev jako ze samotné apokalypsy. Rozsekaná lidská těla naaranžovaná jako biblický obraz. A každé z nich má na sobě číslo šelmy - 666. Pro tehdejší společnost to má význam jako jaderný výbuch pro dnešek. Pro tehdejší Svatou říši římskou, plnou vzdouvajících se kacířských myšlenek a hnutí, to může znamenat nejhorší možný verdikt, vykázání ze svaté církve. Nejhorší je fakt, že snad samotný ďábel řádí dále, a objevují se další apokalyptické výjevy plné mrtvol a krve. V Evropě to začíná povážlivě vřít. Vstoupil snad v Brabantském vévodství na zem Satan, aby nastolil svoji vládu nad křesťanským světem? Horlivý francouzský dvůr tlačí na Vatikán, aby skoncoval s hříšným lidem Svaté říše římské. A zde pomalu odkrýváme pravé pozadí této apokalypsy.
Autorská dvojice se pravděpodobně nesnažila vytvořit originální historický příběh, ale využili spíše historického období pro vytvoření čtivého thrilleru. Sami v doslovu přiznávají, že použili skutečné historické postavy, ale přizpůsobili si je k obrazu svému. O nějakou historickou faktografii jim určitě nešlo. Je to prostě fikce, která určitě splňuje poslání svých tvůrců. A tím je pobavit čtenáře. Kniha vás už od první stránky vtlačí do popisu toho krveprolití, jako čtenář cítíte, že něco děsivého se žene na počestné obyvatele Hertogenbosche. Autoři celkem dobře dokázali navodit atmosféru děsu, které v tehdejší době muselo v lidech vyvolávat slovo ďábel. S přibývajícími stránkami ale jakoby se to mysteriózní tempo vytrácelo. V závěru příběhu mi to místy připadalo až jako dobrodružství Lary Croft z Tomb Raideru. Jako by se snažili nějak urychlit závěr příběhu. To bylo škoda, protože rozjezd byl více než dobrý. Přesto ale dovedu pochopit, že kniha se stala ve Francii bestsellerem.
V překladu Danuše Navrátilové vydalo nakl. Argo.
| nápověda
