20 %

Jessup, Diane - Pes, který hovořil s bohy

Více informací k této knize najdete v detailu
Diane Jessup je na první pohled sympatická ženská. Má přívětivou, trošku boubelatou tvář pohodové maminy, tmavé oči, husté kudrnaté vlasy a velké ruce. Diane Jessup je Američanka. Nevím, jestli je typická tím, že chodí do Dunkin´ Donuts na kávu v papírovém kelímku nebo tím, že snídá chipsy s Coca-Colou, ale určitě je typická tím, že píše rozsáhlé ...

Diane Jessup je na první pohled sympatická ženská. Má přívětivou, trošku boubelatou tvář pohodové maminy, tmavé oči, husté kudrnaté vlasy a velké ruce. Diane Jessup je Američanka. Nevím, jestli je typická tím, že chodí do Dunkin´ Donuts na kávu v papírovém kelímku nebo tím, že snídá chipsy s Coca-Colou, ale určitě je typická tím, že píše rozsáhlé předmluvy, ve kterých děkuje všem strýčkům, tetičkám a vůbec všem, co se nachomýtli okolo, když zrovna psala tuhle knížku. A nezapomene dodat, že kniha Pes, který hovořil s bohy, je vlastně omyl, protože byla napsána pro zábavu ve chvílích volna a chytila se jí naprostou náhodou jakási kompetentní osoba. Totiž redaktor z New Yorku. Víte, pokud je nějaká osoba v Americe kompetentní, tak je to zcela určitě redaktor - pokud možno z New Yorku, samozřejmě.
Takže tahle Diane Jessup, která miluje pitbuly všeho druhu a jim příbuzná plemena psů, jakož i psy všeobecně, tahle vychovatelka, milovnice a opatrovnice, která pitbulům zasvětila svůj život (nebo aspoň časopis, který pod názvem Fully Bully Magazine vydává), se rozhodla o nich vydat knihu. Svojí první knihu.
V knížce se rychle seznámíme s její hlavní postavou - pitbulem (jak jinak) Damienem. Hoffman, vědecký pracovník, ho - jako (pravděpodobně ) zdivočelého psa - podrobuje se skupinou svých studentů experimentu přímo v terénu. Chce zjistit odpovědi na několik otázek Jak pes přežívá ve volné přírodě? Jak se chová? Co se dokázal naučit? Za tím účelem psa, spolu se svými studenty, označí speciálním obojkem s vysílačkou. Jenže právě vysílačka začne psovi bránit v lovu a tak Damien postupně umírá hladem. Tým vědců si neuvědomuje, že příčinou není neschopnost Damiena, ale nedomyšlenost experimentu. Nakonec se Damien dostane do kritické situace a Hoffman stojí před rozhodnutím - nechá ho zemřít nebo ho odveze na nějakou veterinární kliniku, kde by ho mohli vyléčit, protože Damien mu jednou téměř zachránil život?
Hoffman se nakonec rozhodne, že Damien bude žít. A tady se dostáváme k další klíčové postavě příběhu - Elizabeth, mladé studentce medicíny, která nedávno začala pracovat ve výzkumných laboratořích jedné univerzity. Tam se potká s Damienem a naváže s ním opravdický přátelský vztah.
Nebudu vám prozrazovat, jak to všechno dopadne, ale jádrem knihy je několik vzájemně se proplétajících rovin. Prvním tématem je vztah vědců ke zvířatům, otázka oprávněnosti experimentů, otázka etiky. Autorka ukazuje kolizi vztahu ke zvířeti v porovnání s pocitem odpovědnosti za vědecký pokrok. Elizabeth je na jedné straně pod tlakem rodiny, která si přeje, aby studovala medicínu a na druhé straně se postupně zamilovává do psů a pomocí Damiena začíná chápat, že věta "tohle je jenom pes" má pro ní příchuť odporné necitelnosti, nezájmu a sobectví.
Na to, že Pes, který hovořil s bohy (rozuměj s lidmi), je autorčiným prvním životním pokusem, je kniha obdivuhodně povedená. Pokud máte rádi psy a chcete si přečíst pohodovou knížku, tak zkuste tuhle. Pokud jste umělci a chcete intenzivní prožitek, zkuste hledat jinde...
Diane Jessup píše tak trochu biologicky, často připomíná údajné nebo hypotetické kořeny psa jako postupně se vyvíjejícího defacto domácího zvířete. Někdy je zase příliš naivní při popisu vztahů mezi člověkem a zvířetem. Některé její konstrukce znějí příliš nevěrohodně - například mladá studentka medicíny, která nemá žádné zkušenosti s laboratorními zvířaty a jak se zdá, se zvířaty vůbec. Celou knihu završuje samaritánským doslovem, který bourá opravdovost knihy, kterou tím odsuzuje jako účelovou.
Sympatickou se přesto jeví snaha autorky přiblížit opravdové chování a pohnutky psa, přesto, že vztah se jí pod hradbou mechanizující biologie nepovedlo vyjádřit dostatečně intenzivně.


21.04.2005
Eda Ranny



Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 13. Z toho průměrné hodnocení: 2,62.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30462 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a