O době, kterou bychom měli nazývat jako socialistický pokus, už bylo napsáno mnoho knih. A nejedná se jen o historické studie. Mezi prozaickými výtvory si nejlépe vedou knihy pojednávající o tomto pokusu v tragikomickém duchu. U nás to je bezesporu populární autor Petr Šabach, který se proslavil svým románem "Hovno hoří", později úspěšně převedeným do filmové podoby jako "Pelíšky". Těchto humorných vzpomínek na dobu, kdy jsme poroučeli větru dešti, je už více, a v každém socialistickém táboře mají své vlastní "vypravěče". V bývalém Německu to je Thomas Brussig, s dílkem "Na kratším konci ulice", v Rusku je to Viktor Pelevin a jeho "Omon Ra", a teď tu máme pohled ruského emigranta W.Kaminera. Jde o jeho vlastní vzpomínky na dospívání v SSSR. V jednotlivých epizodách nám ukazuje neuvěřitelnou anarchii a nelogičnost výchovy, ekonomiky a společnosti, založené na neexistujících principech socialistického soužití. Je až s podivem, jak jsme mohli vůbec v tomto nesmyslu přežívat. Ještě překvapivější je ovšem fakt, že jsme s tím byli spokojeni. Kaminer nás provádí od svého pobytu ve školce, přes základku, střední školu až po vojnu. Vlastně až po první zaměstnání. Podle toho jsou řazeny i kapitoly. Některé jsou více vydařené, některé méně. Já to porovnával podle vlastního smíchu.
Jako většina autobiografických vyprávění, ani "Vši svobody" nemají nějakou pointu, svoje rozřešení. Je to sled jednotlivých životních kapitol. Kromě humorných, nebo spíše tragikomických scén, je kniha zajímavá i pohledem do normálního života průměrných lidí v bývalém SSSR. Některé věci mne zarazily, některé překvapily. Musíme ale taky brát v potaz fakt, že hrdina (autor) vyrůstal v Moskvě. To je stejné jako u nás, když žijete v Praze. Je to prostě trochu jiný svět, než ten kolem.
Příběh je čtivý, nepřevyšuje ale ostatní díla podobného ražení. Jde o dobře odvedenou práci, a proto po knížce "Vši svobody" můžete v klidu sáhnout a přečíst si ji.
| nápověda
