Kam spěje náš svět? Bude lepší , nebo horší? Na to Vám odpoví americký dopisovatel novin The Atlantic Monthly Robert D. Kaplan ve svých esejích. Ve své útlé knize obsahující devět částí to říká jednoznačně. Když jsem ji dočetl, vybavil jsem si oblíbený vtip českého humoristy M. Bartáka, na kterém člověk v lékárně dostává na recept od lékárnice pistoli a jeden náboj. Tak v takovém stavu se budete nacházet po přečtení knihy. Jak už říká podtitul knihy zborcení snů, svět po studené válce základem je společenská a hospodářská změna po roce 1989. Skončil jednotný řád, začala anarchie. Autor poukazuje především na země bývalého SSSR, na africké a asijské státy, kterým skončila bezplatná podpora soudruhů z východního bloku, nebo amerických imperialistů. Svět se řítí do katastrofy, a ta ekologická je proti tomu slabý čajíček. Přelidněný třetí svět ovládají opět regionální kmenoví vládcové, které zajímá jen vlastní okamžitý prospěch. Musíme si uvědomit, že tento přelidněný svět se dostane v blízké době až na pomyslné dno svých možností, a bude se chtít zachránit jinde. A to jedině v ekonomicky vyspělé Evropě a USA. Tyto státy přes všechen svůj vojenský a hospodářský kapitál jen stojí a nečinně přihlížejí svému konci. Stačí se jen podívat na mapu světa a zjistíte, že Afrika je jedno obrovské neregulovatelné bojiště, celá Jižná Amerika je ovládaná jedinými centry drogovými kartely a v Asii jsou už dva státy, které mají přes miliardu obyvatel a drtivá většina z nich žije pod hranicí chudoby. Vyspělé státy vyvíjejí jedinou aktivitu - držet je při životě nekončícím přísunem humanitární , nic neřešící , pomoci. Stačí se podívat kolem sebe, a zjistíte, že pro své pohodlí a klid jsme začali zaměňovat právo a pořádek za pohodlnější lidská práva, která ve své podstatě jsou pouze prvkem anarchie. R. Kaplan si je jistý, že když nezačneme myslet logicky, přirozeně, tak nás divoši z třetího světa zaživa sežerou. Já jsem s tímto postojem vždy souhlasil. Dost mediální sentimentality, dost filmů o chudých žebrajících černoušcích, kteří touží jen po tom, aby mohli chodit do školy a učit se. A přitom hned za rohem za pár peněz jsou s klidem schopni se podílet na vyvraždění vedlejší vesnice, protože je to jiný kmen, protože jsou to židé, muslimové, protože mají více krav. Takových příběhů je dost, a nejen v Africe. Stačí se podívat do bývalé Jugoslávie. Nikdy nezapomenu na reportáž s malým devítiletým klukem z Bosny, který chce jediné, kalašnikov AK 47 a vyvraždit ty svině Chorvaty z vedlejší vesnice. Abychom přežili, musíme postupovat stejně tvrdě. Naprosto zbytečná OSN, ani jiné instituce, nic nikdy nevyřešily a právě lidé z třetího světa jejich, tedy naše pravidla nedodržovali, neuznávali. Momentálně vypadám jako typ zlého a bezcitného amerického republikána, ale mám touhu jako Robert Kaplan zachovat tuto naši evropskou a americkou civilizaci.
