"....A moje lékárnička a palčáky pro má promrzlá půlnoční rozjímání na bretaňském pobřeží, až budu hotov s psaním, a všechny ty elegantní a sportovní košile a rezervní ponožky, k nimž jsem se nedostal ani v Paříži a v Londýně už teprve ne, tam jsem měl také v úmyslu jet, nemluvě potom o Amsterodamu a Kolíně nad Rýnem. Už se mi stýskalo.
Tato kniha má však ukázat, že bez ohledu na to, jak cestujete, jaký 'úspěch' má vaše cesta, nebo oč dříve se skončí, pokaždé se něčemu naučíte a naučíte se měnit myšlenky.
A jako vždycky jsem všechno jenom koncentroval do jediného mohutného, ale tisícerého 'Ach!'."
Kniha Mag a Satori v Paříži má dvě části. První je Mag. Zajímavost téhle části je v tom, že zde Jack Kerouac opouští svůj typický styl a pouští se do nové jazykové stylizace. Jde o vyprávění desetiletého chlapce v kterém jsou zakomponovány černošské dialekty (ano někdy překlad knihy si zaslouží větší chválu než samotná kniha).
"Kdo to tam mluví?" rozčiloval se děda Jelkey. "Proč se ty hajzlici smějou?" Ale nikdo ani nekec.
"'Co tady vůbec děláš?' zeptala se teta Gastónie mýho bráchy. Ten si strčil klobouček pod paži a povídá:
'No přece sem si přišel pro brášku, to tu dělám.' A přestal poskakovat. Děti přešlapovaly samou nedočkavostí jak na jehlách, protože se ještě chtěly smát, ale dospělí se najednou tvářili smrtelně vážně.
Teda pro mě to byl ten nejbezvadnější dem."
Část Satori v Paříži je již typická a nacházíme v něm Kerouca zase se vším všudy. Kerouac se opět snaží odvrhnou všechny hranice mezi životem a literaturou.
Slovo "satori" je japonského původu a znamená "náhle probuzení" nebo "náhlé osvícení" (teda Kerouac to překládá jako "pecku do tejla") . Něco takového právě dosáhl Kerouac ve Francii (v této knize používá celé své jméno - Jean Louis libris de Kérouac).
Přestože ve skutečnosti Mag a Satori v Paříži nemají nic společného, nacházíme zde společný moment, díky kterému si obě tyto části můžeme přečíst v pozoruhodné harmonii a souvislosti. Jak Mag - hlavní hrdina v první části, tak i Jack - hrdina druhé části, předvádí krásnou vnímavost ke všem událostem jejich životních cest. Mají taky společnou snahu najít hlubší smysl všeho co se děje - vlastně i to osvícení, satori, které může posvětit libovolný životní okamžik.
Další důkaz talentu J. Kerouaca. Na těch jeho písmenkách ani moc nezáleží. Jde o smysl. O to schované. O satori.
| nápověda
